Stát zvýšení náhrad vyjde na 70,6 milionu korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu ze své rozpočtové kapitoly bude muset vydat 23,6 milionu korun. Pojišťovny, které náhrady za zaměstnavatele poskytují, neodvedou jako přebytek pojištění do státního rozpočtu zhruba 47 milionů korun.
Dorovnání průměného platu
Při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se vychází z průměrného výdělku před vznikem škody a z výdělku dosahovaného po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání. Připočítává se případný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu. Pokud je výdělek nižší než průměrné příjmy ze zaměstnání před vznikem škody, pak mají zaměstnavatel nebo jeho pojišťovna povinnost tento rozdíl dorovnat.
Pokud tedy byl průměrný výdělek před vznikem škody například 18.000 korun, odečte se od této částky výdělek dosahovaný v daném měsíci, například 10.000 korun a současně i případný invalidní důchod, například ve výši 5.000 korun. Náhrada za ztrátu na výdělku by v tomto případě činila 3000 korun.
Obdobnou úpravu obsahuje zákoník práce i pro pozůstalé po zaměstnanci, který následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel.
Související:
Politolog: Ne chudoba, nezaměstnanost způsobuje problémy
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
