Nemůžeme mlčet, máme strach z Putina. Čeští umělci mají k Ukrajině jasno. Pouze Troška nám řekl…

21.03.2014 18:39

Jak se na nelehkou situaci Krymu a Ukrajiny dívají umělci? „Tady nesmíme mlčet! Přece se nedá říci: kluci, to je v pořádku, vemte si, co potřebujete,“ zmínila v této souvislosti herečka, politička a prezidentská kandidátka Táňa Fischerová. „Mám z toho všeho hrozný pocit, neboť to připomíná anšlus Rakouska, či Mnichovskou dohodu a nakonec i rok 1968,“ sdělil ParlamentnímListům.cz hudebník, moderátor a expolitik Michal Prokop. Režisér Zdeněk Troška má ale tradičně jiný názor....

Nemůžeme mlčet, máme strach z Putina. Čeští umělci mají k Ukrajině jasno. Pouze Troška nám řekl…
Foto: Hans Štembera
Popisek: Na Václavském náměstí proběhl protest Za vaši i naši svobodu-Ne ruské okupaci Ukrajiny

Anketa

Který český politik je nejšikovnější při vystupování v médiích?

46%
1%
1%
38%
5%
1%
hlasovalo: 10017 lidí
Politická situace na Krymu a Ukrajině je dále napjatá. Shrňme v krátkosti, co se v posledních dnech odehrálo: Česká republika se během tohoto týdne oficiálně připojila k západním státům a referendum o připojení Krymu k Ruské federaci považuje za neústavní. EU i USA navíc kvůli tomu schválily první sankce vůči několika představitelům Ruska a Krymu. Ruské ministerstvo zahraničí se ovšem vůči tomu ohradilo. Varovalo, že je neponechá bez adekvátní odpovědi.

Americký prezident Barack Obama nevyloučil ani zavedení hospodářských sankcí, pokud si to situace na Krymu a na východě Ukrajiny vyžádá. Jenže okamžitě po Obamově prohlášení oznámila zavedení sankcí i Moskva - budou se týkat devíti osob z americké administrativy a státní správy, které nebudou smět přicestovat do Ruska. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina se Moskva zatím zdrží odvetné reakce na americké sankce i na ukrajinské plány zavést víza ve vzájemném cestovním styku.

Rusko možná připravuje vojenskou intervenci na jihu a východě Ukrajiny

Ukrajinský velvyslanec při OSN v Ženevě navíc ve čtvrtek řekl, že jsou náznaky, že Rusko připravuje vojenskou intervenci na jihu a východě Ukrajiny. Ruský delegát ale jeho obvinění odmítl. Ukrajinská pohraniční stráž ovšem stahuje své příslušníky z Krymu, vojáky evakuuje i ukrajinská armáda. Zdá se, že situace kolem ukrajinské krize je čím dál více nepřehledná a čím dál více se přiostřuje. Navíc lídři evropské osmadvacítky kvůli krizi na Krymu rozhodli o zrušení chystaného summitu EU–Rusko. Konat se nebudou ani dvoustranné schůzky s Moskvou na nejvyšší úrovni.



Česká Poslanecká sněmovna navíc dnes už podruhé jednala o situaci na Ukrajině po svržení tamního prezidenta Viktora Janukovyče a o ruské anexi Krymu, ovšem zhruba po dvouhodinové debatách bod odročila. Sešla se přitom celá řada usnesení, hlasovat by se o nich mělo až příští úterý.

O situaci na Ukrajině se počátkem března přitom zajímalo až 64 procent Čechů. Zjistil to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), podle kterého tak jde zřejmě o vůbec nejsledovanější zahraničně-politickou krizi za uplynulých deset let (více ZDE). Proto je na místě otázka, co si o situaci na Ukrajině myslí čeští umělci. A zajímá je vůbec toto dění?

"Není to regulérní, nedá se k tomu mlčet!"

„Ano. Samozřejmě, že se k tomu nedá mlčet,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz herečka, někdejší politička a také neúspěšná prezidentská kandidátka Táňa Fischerová (její celé vyjádření je níže).

„Nikdo nemůže schvalovat to, co se v těchto regionech opravdu děje. K tomu se nedá nic víc říci, než že to není regulérní,“ řekla ParlamentnímListům.cz zpěvačka a moderátorka Marta Kubišová.

„Je dobře, že nějaká stanoviska vydává jak EU, ba dokonce i USA, které se rozhodly vydat sankce. Určitě je to dobře, jinak by z toho byl druhý Mnichov,“ zmínila dále Kubišová k vývoji na Krymu. Situaci prý zpěvačka sleduje se znepokojením a souhlasí hlavně s tím, co v této věci zveřejnilo české ministerstvo zahraničí.

„To, že Česká republika nikdy nebude souhlasit s podrýváním územní celistvosti Ukrajiny a anexí Krymu, tak to bych podepsala. I já si totiž myslím, že máme k tomu co říci a to hlavně kvůli historickým zkušenostem s Mnichovem. Naprosto tak souhlasím se slovy našeho ministra zahraničí Zaorálka, i když popravdě tu situaci kolem toho nesleduji nijak aktivně, ale co jsem od něj slyšela, tak to velebím,“ dodala Kubišová.

Připomíná to prý anšlus Rakouska, či Mnichovskou dohodu

„Já mám z toho všeho hrozný pocit. Příliš to připomíná anšlus Rakouska anebo Mnichovskou dohodu a nakonec i rok 1968. Pocit mám z toho hrozný a myslím si, že celý Západ momentálně hledá, jak z toho ven, neboť do konfliktu s Putinem se asi nikomu moc nechce,“ sdělil ParlamentnímListům.cz ke Krymu hudebník, zpěvák, moderátor a také někdejší politik Michal Prokop. Podle něj je celá ukrajinská krize v současné době problematická věc a to kvůli současnému stavu vyzbrojení.

Anketa

Kdybyste bydleli na Krymu, jak byste hlasovali v referendu?

hlasovalo: 9473 lidí
"Jak jsem řekl, můj osobní pocit je z toho příšerný. Ale myslím si, že se k tomu musí vyjadřovat mezinárodní organizace, neboť když se ustupuje těmto politickým praktikám, tak to pak vede k takovým věcem, o nichž jsme mluvili, tedy třeba k Mnichovské dohodě. Není prostě možné anektovat jen tak část cizího státu, ať už jsou ty okolnosti kolem toho jakékoliv. Navíc způsob, jak se to děje a co se kolem toho děje, prostě vyvolává podezření, že to celé je vyprovokované, že se sledují nějaké cíle, které připomínají ruskou imperiální politiku. Asi neříkám nic nového, myslím si, že v tomto směru se už asi vyjadřovali více povolanější, než jsem já. Spíš jde o to, že si kladu otázku, co by se dít mělo...Rozhodně ale nějaká měkkost a ústupky jsou přesně to, s čím Putin počítá,“ zmínil dále Prokop.

To, že ministr zahraničí Lubomír Zaorálek již v úterý označil projev ruského prezidenta Vladimira Putina jako o dojmu, že hodlá obnovit ruské impérium a že zřejmě pokládá Evropskou unii za nepřítele, tak s tím pak prý Prokop naprosto souhlasí.

S Putinovými výroky o EU se smířit nelze

„Nelze se smířit s Putinovými výroky o EU jako o nepřátelském prostředí pro Rusko. Já se ale samozřejmě nechci a ani nemůžu pouštět do podrobného komentáře výroků, u nichž jsem nebyl,“ dodal Prokop.

„Podle mne jen Putin hraje svou velkocarskou hru, v níž bije na strunu nacionalismu. Vždycky totiž lidi, co se jim daří špatně, potřebují nějaké pozlátko. Proto vy jim hodíte nějaký špek v podobě toho, že vlastně Rusko je mocné a tak oni zapomenou na to, že jsou sami bezmocní a na chvilku se identifikují s ´něčím´. To je ale hra, která se hraje odjakživa a na tu Putin sází. A jak je vidět, tak má i u některých lidí – nejsou to sice všichni, ale většina – úspěch. Jenže podle mne mu jde jen o upevnění vlastní moci, o nic jiného. A také o to, aby vytvořil znovu ono veliké Rusko, které bude mocenský hráč,“ zmínila k tématu dále již zmiňovaná Táňa Fischerová. I ona má prý z celé situace kolem ukrajinské krize pocit úzkosti.

„Protože to je něco, co budí strach a to strach z toho, že si každý tam může udělat co chce. Oni totiž ani nezastírají, že jenom odpářou vojákům znak, aby nebylo vidět odkud jsou, a že tam vznikají polovojenské jednotky. Jenže v každé zemi, kde vznikají polovojenské jednotky, tak vzniká i nebezpečí, neboť to velmi často bývají lidé na špinavou práci, na které neplatí už vůbec žádné právo. Na druhou stranu, že ty jednotky se vydávají za ´kohosi´, tak to je stejně tak potlačení práva. Já si myslím, že do budoucna je to strašně nebezpečný precedens a je to důvod k obavám. Navíc je tady svět bezmocný, neboť když někdo něco takového udělá a nechcete přímý válečný konflikt, který by byl ze všeho nejhorším řešením, tak vlastně vidíte, jak máte málo možností něco dělat. Právě proto jsou dobré ony sankce, které postihnou jednotlivé oligarchy a jednotlivé odpovědné lidi, protože jde o to, aspoň potrestat ony hybatele v pozadí, protože oni rozhodně hýbou zadními vrátky,“ řekla Fischerová.

Nelze říci: vemte si kluci, co chcete!

S názorem českého ministerstva zahraničí k tomu, že Česká republika nikdy nebude souhlasit s podrýváním územní celistvosti Ukrajiny a anexí Krymu - a to už kvůli historickým zkušenostem s rozbitím Československa ve 30. letech minulého století - prý Fischerová velmi vřele souhlasí.



„Tady nesmíme mlčet! Přece se nedá říci: ´ano kluci, to je v pořádku, vemte si, co potřebujete´. Dám příměr: v Karlových Varech je velká ruská komunita, tak to se příště vyhlásí, že by tam mohla být Ruská republika?  Proto se táži - kde je vlastně ona hranice toho, jak jednat? Musí se proto říci, že některé věci jsou nepřípustné. Já vím, že Krym historicky patřil jinam, ale přece ani z toho důvodu to nelze řešit takto. To se musí řešit vyjednáváním, demokratickými prostředky....Já mám navíc obavy o menšiny tam, o menšinu, která s tím nesouhlasí, neboť pod tím celkovým nátěrem se objeví spousta bolesti a jednotlivců, které padnou do nějaké díry a navíc ekonomicky se jim dařit lépe nebude. Tohle totiž nevyřeší tamní ekonomickou situaci,“ doplnila Fischerová.

Troška: Amerika ať mlčí...

Režisér Zdeněk Troška je ale jiného názoru. „Podle mne je to jejich záležitost a to Ukrajinců mezi sebou a Ukrajinců s Rusy. Já si myslím, že by se ostatní státy do toho míchat neměly,“ zmínil Troška pro ParlamentníListy.cz.

Podle něj by se ale do tohoto konfliktu rozhodně neměly míchat Spojené státy. „Amerika  během padesáti let rozvířila přes šedesát válečných konfliktů po celém světě. Nevím, jestli by jim bylo po chuti, kdyby Rusko nebo Ukrajina kritizovali Ameriku za to, kdyby se od nich chtěla odtrhnout dejme tomu Virginie. Jak by se k tomu stavěli?“ otázal se Troška.

Podle něj se ale nedá ani hovořit napřímo o nějaké „násilné anexi Krymu“. I on totiž vnímá fakt, že tam bylo referendum.

„Pokud vím, tak tam bylo referendum. To si proto dohodli lidi, co tam žijí. Proto si myslím, že to je anexe legitimní, neboť je založena na výsledku referenda, a ne na nějakém jednostranném prohlášení. Nikdo z nás tam nežije, tak nemůže soudit. Je to tak jenom jejich záležitost, oni nám do toho také nekecali, když jsme se rozdělili se Slovenskem, také nám nevyhrožovali. My jsme se tak rozešli v klidu a míru, a to, co se děje na Krymu, tak se také děje bez nějakého velkého násilí. Lidi se tam nenechávají vyprovokovat a čekají normální vývoj zdravého rozumu,“ pronesl dále Troška.

„Já jsem několikrát navštívil Ukrajinu, ba i Rusko a musím říci, že životní úroveň v Rusku je vyšší než na Ukrajině, což vám řeknou i Ukrajinci sami. Byl jsem asi třikrát přímo na Krymu, mluvil jsem tam s tamními lidmi, protože jsme tam měli něco filmovat. Je to nádherný kus světa s krásnými památkami a bezvadnými lidmi, ale jestliže ti lidi tam vidí situaci tak, že ukrajinská vláda nedosáhla svých slibů a že se tam cesta k lepšímu opravdu vleče pomalu, tak pochopitelně oni mají porovnání s Ruskem, které je jim nejblíže. Pak se jim nelze divit, že chtělo 98 procent lidí být pod Ruskem. Je ale samozřejmé, že západní Ukrajina – Halič apod., tak ti mají trošičku jiný vztah k Evropě, nežli východní oblasti Ukrajiny mezi Dněprem a Donem,“ rozhovořil se dále Troška  a zopakoval, že je to jen na samotných lidech žijících na Krymu, když si myslí, že pod Ruskem jim bude lépe.

Pořád chce někdo někde samosprávu

„Sice my se dáváme dohromady v EU, čili státy se spolčují, ale i v Evropě se to přece pořád nějakým způsobem tříbí. Když se třeba podíváte na to, jak jednají Baskové ve Španělsku, v Bretani ve Francii, v Belgii pak Vlámové a Valoni, tak tam jsou pořád nějaké nacionalistické síly, které chtějí samosprávu. Já nevím sice, jaké na Ukrajině přesně byly motivy, proč se to tam tak semlelo, ale opakuji, že to je především jejich záležitost. A my se k tomu máme vyjadřovat jen v tom smyslu, co si o tom myslíme, ale v žádném případě bych do toho nějak aktivně nezasahoval a už vůbec by do toho neměli zasahovat Američané! Ti ať sedí doma,“ rozdurdil se nakonec Troška.

Dodejme, že podle průzkumu CVVM provedeného v době od 3. do 10. března mezi tisícovkou lidí starších 15 let si aktivní zapojení Česka do dění na Ukrajině přeje a podporuje jen 14 procent občanů, i když téměř tři čtvrtiny respondentů považují události na Ukrajině za důležité pro českou společnost. Proto Češi podle CVVM spíše podporují to, aby se do situace zapojilo OSN a možná i Evropská unie.

Situaci volyňských Čechů prověří

Podle českého ministerstva zahraničí je aktuálním problémem nyní to, že na Ukrajině žije asi 20 tisíc Čechů. Česko podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) sice prý nemá informace o tom, že by byli volyňští Češi na Ukrajině vystaveni zvýšenému nebezpečí, přesto se ale prý na české představitele s žádostí o pomoc obrátilo v těchto dnech asi čtyřicet rodin volyňských Čechů žijících v Žitomirské oblasti. Prý se chtějí vrátit do původní vlasti.



Podle Zaorálka ale situaci volyňských Čechů na Ukrajině prověří zástupce českého zastupitelského úřadu v Kyjevě, který se dvěma policisty za nimi vyrazí v sobotu. Na Ukrajinu je podle Zaorálka připraven "v nejbližších dnech" odjet i zmocněnec ministerstva zahraničí pro krajany Karel Kühnl.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Olga Böhmová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sommerová se na to třese. O to víc budou zírat, co (ne)udělají Piráti. Odstřel Lipovské z Rady ČT? Toto se chystá

4:44 Sommerová se na to třese. O to víc budou zírat, co (ne)udělají Piráti. Odstřel Lipovské z Rady ČT? Toto se chystá

Vyslyší Sněmovna poslankyni TOP 09 Olgu Sommerovou a odvolá radní ČT Hanu Lipovskou kvůli její kandi…