Vynášení smrti a vítání jara je velmi rozšířený západoslovanský lidový obyčej pocházející z předkřesťanské éry. Jeho ústředním prvkem je slaměná figura oblečená v ženských šatech – Morana. Její jméno souvisí s praslovanskými výrazy mrěti a mor?, která odkazují na smrt, a má mnoho variant jako Morjana, Morěna, Marzana a další. Smrt je vynášena z vesnice za zpěvu obřadních písní a poté vhozena do vody či do příkopu, pálena nebo zakopávána do země.
Házení do vody potvrzuje, že nejspíše nejde o zničení Smrti a Zimy, ale pouze o její poslání zpět do podsvětí, do kterého je vodní tok branou.
Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1366, kdy synoda v Praze popisuje zvyk vynášet na jaře z obce postavu, představující smrt, za doprovodu zpěvů a her ji přinést k řece, kde je za velkého křiku utopena a lidé se jí vysmívají, že už jim uškodit nemůže. Ze zápisu vyplývá velká oblíbenost obyčeje a to jak mezi laiky tak duchovenstvem. Z roku 1615 pochází zpráva, že v Praze se topila smrt v Podskalí, kde byla ze zpěvu, jásotu a křiku vhozena do Vltavy. Cílem tohoto rituálu bylo zajištění zdařilého a úrodného roku, stejně jako očista města a ochrana jeho obyvatel na celý rok před epidemiemi a jinými pohromami.
„My chceme vynášení Morany pojmout trochu odlehčeněji jako zábavné odpoledne především pro děti, ale i jejich rodiče a všechny obyvatele Prahy 5. Děti si již v průběhu týdne v Komunitním centru Prádelna připraví figurínu Morany a „hudební nástroje“, které poslouží k vytvoření řádné atmosféry při průvodu. V 15 hodin se všichni zúčastnění sejdou před Městskou knihovnou v Praze na Náměstí 14. října 15, kde proběhne krátké tematické hudebně dramatické představení, do něhož se aktivně zapojí návštěvníci z řad dětí. Odtud bude poté průvod pokračovat k řece, kde Moranu utopí,“ nastiňuje program pátečního odpoledne místostarosta MČ Praha 5 JUDr. Petr Lachnit, který nad celou akcí převzal záštitu a přislíbil i svoji osobní účast.
Prastarý lidový zvyk tak znovu ožije v nových souvislostech a může se stát základem nové tradice ve smyslu kulturně komunitní aktivity místních občanů. Jak dodává JUDr. Petr Lachnit: „Kulturní zdroje se v dnešní době již neomezují na umění a kulturní dědictví, nýbrž zahrnují i místní tradice, jazyky, zvyky, oslavy ale i způsoby prožívání volného času, zábavu, kulturu mladých, kulturu etnických menšin, podnikatelský život, rozmanitou nabídku místních produktů, oblast sektoru služeb a další. A symbolika tohoto lidového zvyku mi připadá opravdu příznačná, neboť mým cílem jako zastupitele Prahy 5 je určitě kromě jiného zajistit obyvatelům Prahy 5 zdařilý a úrodný rok v nejširším slova smyslu.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
