Primátor Kajnar: Korupci v Ostravě nenajdete. Chybí nám vaši pražští kmotři

11.12.2011 21:59

NA HRANĚ S XAVEREM Primátor Ostravy Petr Kajnar se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zamyslel nad problémy, které jsou v poslední době v médiích akcentovány jak lokálně, tak i celorepublikově. Zatímco špatné ovzduší a smog trápí obyvatele severní Moravy dlouhodobě a řešení je spíše jen hudbou budoucnosti, v oblasti korupce je na tom ostravská radnice podle primátora výtečně – korupce v Ostravě prý neexistuje.

Primátor Kajnar: Korupci v Ostravě nenajdete. Chybí nám vaši pražští kmotři
Foto: i-region.eu
Popisek: Primátor Ostravy Petr Kajnar

Rozhovor s Petrem Kajnarem vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý. 

 

Tiskem proběhla nedávno zpráva, že na Ostravsku se umírá o dva roky dříve. Četl jste to?

Sleduji tyto zprávy velmi pozorně. Je to dáno samozřejmě řadou faktorů, ať už jde o dědičnost, socioekonomické podmínky či životní prostředí. Problémem Ostravy je hlavně poměrně vysoká nezaměstnanost a také druh zaměstnání – těžká práce u nás stále ještě převažuje.

Radil jste se s nějakým odborníkem, zda je to vůbec pravda? Ono to srovnání s jinými městy vychází pro Ostravu jako velmi kruté.

Myslím, že to jsou věci, které jsou všeobecně známy a potvrzeny řadou studií. Když si srovnáme průměrný věk úmrtí v ČR a zemích E15, budou tam ty dva roky rozdílu minimálně taky. Celá Česká republika umírá zase dřív než západní Evropa.

To znamená, že rozdíl Ostravy vůči zbytku vyspělé Evropy už bude dělat rozdíl čtyř let?

Myslím, že ano, tak nějak to bude.

Jaký podíl na tom má smog a vysoká míra znečištění ovzduší?

Ta nepříjemná smogová situace, která nedávno trvala po tři týdny, zasáhla celou republiku a je třeba říct, že my v Ostravě jsme na tom nebyli zdaleka nejhůř. Čechy na tom byly rovněž dost špatně a dokonce největší znečištění prachovými částicemi bylo naměřeno v Praze. Zkrátka když tomu počasí nahrává, vznikne problém z výfukových plynů a lokálních topenišť kdekoliv. My k tomu bohužel ještě máme průmysl a škodliviny, které se k nám větrem valí z Polska.

Do jaké míry se vás dotklo, když britský novinář točil na Ostravsku dokument o tom, že se zde nedá žít a dýchat?

Pravda je, že mě to vyprovokovalo k tomu, abych se podíval, jak vypadá situace v evropských zemích všeobecně, a zjistil jsem například, že v Londýně jsou oblasti, kde celoročně dochází k daleko většímu překračování limitů znečištění ovzduší prašnými částicemi, než je tomu v Ostravě. Takže tato péče onoho Brita mě dojala. Připadá mi to, jakoby lidé ze Sudánu, kde umírají hlady, přijeli sem a dovezli nám potraviny, aby nám pomohli. Je pěkné, že se tito lidé starají o cizí zemi a ne o svou, je třeba to ocenit.

Co se dá pro zlepšení ovzduší dělat? Existují nějaké postupné kroky a mění se v čase? Předpokládám, že průmyslu se prostě zbavit nemůžete.

Dělat se s tím samozřejmě dá leccos, ale výsledky je třeba očekávat v delším časovém rámci. Když se podíváme na situaci, jaká byla v 70. letech minulého století, zjistíme, že se tehdy v Ostravě vypouštělo 330 000 tun prachu ročně a dneska jsme na 6 000 tunách, tedy asi na 2 % toho, co bylo za socialismu. K tomuto snížení koncentrace škodlivin v ovzduší došlo hlavně tím, že část průmyslu na Ostravsku skončila, zavřely se některé velké podniky a zároveň se investovalo do lepších technologií.

Nyní je třeba regulovat dopravu, stavět obchvaty a odrazovat řidiče, aby vyjížděli v době smogové pohotovosti. Co se týče průmyslu, neumíme bohužel vyrábět věci, aniž bychom nezatěžovali životní prostředí, takže tam ten posun k lepšímu bude vždy jen částečný. Dalším problémem jsou lokální topeniště, kdy se lidé vrací k levnějším tuhým palivům a v rámci špatné sociální situace topí i věcmi, které do kotle vůbec nepatří. Pět deset takových rodinných domků potom vypustí do ovzduší podobný počet škodlivin jako tovární komín.

Mluvil jste o investicích do nových technologií. Co to znamená konkrétně? Kolik a kdo do zlepšení ovzduší na Ostravsku zainventoval nebo investuje?

Bohužel vám nyní nejsem schopen říct přesné číslo.

Jde o miliardy?

To určitě. Jen Alcerol Mittal stálo vloni odprášení aglomerace přes jeden a půl miliardy. Prašnost se tím snížila o 300 tun ročně. Teď jde o to donutit nejenom Alcerol Mittal, ale i další průmyslové podniky, aby vypouštění škodlivin do ovzduší snižovaly. Mezi průmyslem a ochranou životního prostředí je třeba najít rovnováhu. Pokud totiž povolené limity klesnou k nule, nebudou podniky moci vyrábět a zavřou, tím se nám na ulicích objeví desetitisíce nezaměstnaných a v rámci kriminality a sociální situace to potom bude mít horší dopad na zdraví, než to špatné ovzduší. Neexistuje žádná razantní cesta. Je třeba pomalu tlačit a jde i o odpovědnost státu, který by měl vyjednat s EU takové podmínky, aby bylo možno projekty financovat.

Jak hodnotíte současného ministra životního prostředí Tomáše Chalupu?

Musím říct, že ministr Chalupa je první ministr, který se začal o životní prostředí v Ostravě starat. Od té doby, co nastoupil do funkce,byl v Ostravě možná už deset krát a vytvořil pracovní skupinu, kde jsou i primátoři velkých měst. Každý měsíc se tato skupina schází a řeší konkrétní návrhy. Týká se to například zákona, který by dovolil kontrolovat v rámci lokálních topenišť, kdo čím topí. Byť takovýto legislativní proces bude trvat léta a sníží to počet škodlivin v ovzduší třeba jen o 5 %, je to určitě krok správným směrem. V takovýchto dílčích opatřeních je třeba pokračovat a věřím, že se třeba za deset let dostaneme na hodnoty exhalací, které budou lepší než v Paříži.

Ze všech možných stran lze nyní slyšet, jak příští rok bude kritický. Do jaké míry se ho obáváte a co bude znamenat pro Ostravu?

Náš rozpočet na příští rok počítá s o několik set miliony menšími příjmy než v roce letošním. Pravda je, že pokud hospodářství země bude ještě horší, než se očekává, budeme ho schopni ještě snížit.

Kde se projeví těch několik stovek milionů?

Během krize a díky krizi jsme už přišli o více než miliardu. Omezili jsme investice, poškrtali výdaje, které jsou zbytné, snížily se i platy. Peníze se najít musí, nedá se nic dělat.

Když vás tak poslouchám, Ostravě se v době krize nedaří špatně.

Jsme přiměřeně zadlužení. Co se týče velkých měst, máme na obyvatele jeden z nejmenších dluhů. Hospodaříme konzervativně, takže s rozpočtem problémy nemáme. Co se naopak nedaří, je stále vysoká míra nezaměstnanosti, v Ostravě je to někde kolem 11 %.

Co korupce? Je pro ni v Ostravě prostor?

Náš městský úřad má 14 tisíc zaměstnanců a jelikož žijeme v České republice, tak se můžete vsadit, že takový prostor tam jistě je, tomu nemůžete zabránit. Ledaže byste měl za každým člověkem hlídače,  který by měl ještě sám za sebou dalšího hlídače. Dokud si lidé neřeknou, že to je nesmyslný způsob jak si zlepšit úroveň, můžete na to vzít jed, že to probíhá. Zároveň bych ale řekl, že Ostrava je zcela určitě jedno z nejméně zkorumpovaných měst v republice.

Z čeho tak usuzujete? Třeba se k vám ti kmotři jenom neproboxují.

Sedím tam už devět let a když jsem dělal statistiku za minulé funkční období, měli jsme 95 % zakázek vysoutěžených na cenu, tedy tak, že nebyl prostor pro korupci. Dále jsme zavedli nákupní portál, díky němuž jsme schopni okamžitě srovnat ceny komodit ve městě: Projekt je sice zatím v jedné třetině, jde ale o velmi účinný systém, jak maximálně omezit rizika korupčního jednání.

Nevybavuje se mi vlastně ani jméno nějakého typicky ostravského kmotra...

Ty, kteří jsou v republice nazýváni kmotry, v Ostravě nenajdete. Lépe řečeno, jestli někdo takový je, tak nemá sebemenší vliv na město.

Jedno jméno, které začíná od „p“ a končí na „s“, mě teď přece jen napadlo a tuším, že v Ostravě se říká, že to tak trochu kmotr je. Nebudu ale jmenovat, protože nemám žádné důkazy. Co to tedy znamená, že v Ostravě nejsou kmotři?

Znamená to, že zde není žádný bohatý muž nebo skupina, která by dále bohatla z peněz města či na úkor města. V radnici, ať už v koalici či opozici, nikdo takový není. Nevylučuji, že jsou možná nějací okresní kmotříčci obvodního formátu, ale takový kalibr,  jako máme v Praze, u nás v Ostravě prostě není.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Luboš Xaver Veselý

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Přivedli jste to ke krachu!?“ Milion chvilek: Menší akce, kde bylo dusno. Mnozí se zapotili

10:33 „Přivedli jste to ke krachu!?“ Milion chvilek: Menší akce, kde bylo dusno. Mnozí se zapotili

REPORTÁŽ Třicet let od listopadu 1989 si připomněla i liberecká akce Milionu chvilek pro demokracii.…