Vláda oznámila nové financování ČT, opozice mluví o vyhladovění

15.06.2026 20:22 | Monitoring

Hanba, msta i útok na nezávislost médií. Takové reakce vyvolalo rozhodnutí vlády Andreje Babiše (ANO) zrušit koncesionářské poplatky a převést financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet. Opozice avizuje tvrdý odpor, podle právníku může spor skončit až u Ústavního soudu.

Vláda oznámila nové financování ČT, opozice mluví o vyhladovění
Foto: repro Úřad vlády
Popisek: Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády

Schválená novela počítá s tím, že Česká televize by měla v příštím roce získat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun, tedy zhruba o miliardu méně, než letos plánuje vybrat na poplatcích. Český rozhlas by měl obdržet 2,065 miliardy korun, což představuje pokles přibližně o 400 milionů korun.

Podle opozičních politiků představuje převod financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet zásah do jejich nezávislosti. Kritici upozorňují nejen na změnu samotného systému, ale také na skutečnost, že obě instituce mají podle návrhu hospodařit s nižším objemem prostředků.

Předseda ODS Martin Kupka uvedl, že občanští demokraté budou schvalování návrhu blokovat a v případě jeho přijetí se obrátí na Ústavní soud.

Podle něj se objem financování vrací na úroveň roku 2024, tedy před loňské zvýšení televizních a rozhlasových poplatků. Upozornil, že oproti letošnímu roku by rozpočty obou médií klesly přibližně o 15 procent.

Kupka zároveň ostře kritizoval premiéra Andreje Babiše. Uvedl, že se vláda bojí kritické práce novinářů, kteří upozorňují na kauzy spojené s čerpáním dotací nebo fungováním vlády. Celou situaci označil za „hanbu“.

 

 

Ještě ostřejší slova zazněla od předsedy ODS, který na tiskové konferenci prohlásil, že žádný občanský demokrat nikdy nebude hlasovat pro „ochočení médií veřejné služby“.

Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS), který v minulém volebním období prosadil zvýšení televizních a rozhlasových poplatků i rozšíření okruhu poplatníků, míní, že navrhované škrty znemožní České televizi a Českému rozhlasu plnit jejich veřejnoprávní poslání. Zároveň před novináři upozornil, že vláda dosud samotný návrh zákona nezveřejnila.

Na sociální síti pak mluvil o slovenské cestě: „Dnešní rozhodnutí vlády je jasné: osekat příjmy České televize a Českého rozhlasu a zrušit jejich nezávislé financování. Evidentně slovenská cesta na obzoru. A že by tedy Babišova vláda taky mohla hospodařit s penězi roku 2024?“ uvedl exministr.

 

 

Rakušan: Slabá média se hodí těm, kdo se bojí kontroly

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan odmítl argument, že se mění pouze způsob financování. Podle něj jde o nepravdivé tvrzení.

Upozornil, že vedle změny systému dochází také k výraznému zásahu do rozpočtů obou institucí. Položil přitom otázku, komu se hodí slabá média veřejné služby. Odpověděl si, že těm, kteří se obávají veřejné kontroly.

 

 

Hnutí STAN současně oznámilo, že svolá další jednání parlamentních stran se šéfy České televize a Českého rozhlasu. Podle jde o natolik zásadní zásah do jedné ze základních demokratických institucí, že by se do debaty měli zapojit i koaliční politici.

Piráti: Vláda obchází odbornou debatu

Pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová označila návrh za obrovský zásah do systému financování a nezávislosti veřejnoprávních médií.

Podle ní by podobný zákon měl projít standardním připomínkovým řízením, odbornou diskusí i veřejnou kontrolou. Kritizovala rovněž argumentaci vlády, že není nutné připomínkové řízení opakovat. Podle Hoffmannové nový návrh přináší nové dopady, formulace i rizika.

Zároveň upozornila, že převedení České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet neznamená, že občané přestanou média financovat. „Naopak. Budou je platit úplně všichni ze svých daní - jen bez jasného a předvídatelného systému, který chrání média před politickým tlakem. Tyto kroky vlády jsou jen dalším důkazem, že jí nejde o posílení nezávislosti médií, ale o to je vyhladovět a pak nad nimi převzít i politickou kontrolu,“ dodala v tiskové zprávě.

Její kritiku doplnil bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš. Upozornil, že plánované změny podle něj fakticky vracejí financování České televize a Českého rozhlasu na úroveň z roku 2008, a to navzdory výraznému růstu mezd i důchodů.

„Návrh vrací koncesionářské poplatky na úroveň roku 2008. V té době byla průměrná mzda 22 700 korun. Starobní důchod byl 9638 korun. Pro srovnání letos má průměrná mzda dosáhnout 52 000 a průměrný důchod 22 840 korun. Efektivita v tomto případě znamená polovinu toho, co televize dělá zlikvidovat,“ zdůraznil.

Podle Bartoše se případné škrty pravděpodobně nejdříve dotknou regionálního zpravodajství. „První budou regionální redakce, což vyloženě potěší lokální šíbry. A problémy lidí mimo Brno a Prahu budou zase míň a míň viditelné,“ dodal.

 

 

Lidovci patří mezi další politické představitele, kteří avizují, že budou proti návrhu aktivně vystupovat i v dalších fázích legislativního procesu.

Předseda lidovců Jan Grolich uvedl, že cílem změn je podle něj dostat Českou televizi a Český rozhlas více pod vliv vlády. Zdůraznil, že dobrý politický lídr se kritiky neobává.

„Útok na nezávislost České teelevize a Českého rozhlasu. Nic jiného to není. My tomu budeme bránit všemi prostředky,“ uvedl předseda Výboru pro mediální záležitosti František Talíř (KDU-ČSL). 

 

 

Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel pak prohlásil, že Andrej Babiš a ministr kultury Oto Klempíř chtějí média veřejné služby vyhladovět, protože si nepřejí média, v nichž zaznívají kritické otázky. Svůj komentář uzavřel slovy: „Autokrati sobě.“

 

 

O likvidaci veřejnoprávních médií hovorí šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob.

„Vláda schválila zrušení poplatků, ČTpřijde o miliardu, ČRo o 350 milionů. To je de facto jejich likvidace. A že jejich financování zaplatí EET, je nesmysl. To není perpetuum mobile na veřejné výdaje. Zaplatí to daňoví poplatníci a média budou závislejší na vládě po vzoru Fica,“ uvedl.

 

 

Kalousek: Škrtit média a vlastní rozpočet nafukovat? Chucpe

Do debaty se zapojil také bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Ten uvedl, že by snížení rozpočtů veřejnoprávních médií považoval za přijatelné, pokud by vláda stejným způsobem postupovala i vůči vlastním výdajům.

„Patnáctiprocentní redukci rozpočtů televize a rozhlasu bych akceptoval a pokládal za fér, kdyby vláda svůj rozpočet redukovala rovněž. Kdyby se šetřilo opravdu všude, tak O.K. Ale škrtit někoho ze šetření a vlastní rozpočet nafukovat na dluh je chucpe,“ napsal na sociální síti X.

 

Komercni televize mohou podle bývalého poslance KSČM Jiřího Dolejče slavit.

„Veřejnoprávní televize jako jejich konkurent oslabí (o nezávislosti redakce ani nemluvě,“ napsal.

 

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral schválený návrh označil za cílený krok namířený proti médiím veřejné služby.

„Dnešní rozhodnutí vlády považuji za nepřátelský krok s cílem média veřejné služby destabilizovat a následně oslabit. Nelze to vnímat jinak než jako mstu za to, že děláme svou práci dobře. Za to, že se ptáme, kontrolujeme politiky u moci a plníme úkol, který nám ukládá zákon,“ uvedl Zavoral ve vyjádření zveřejněném Českým rozhlasem.

 

 

Michal Kubal, šéfredaktor zpravodajství České televize mluví o likvidaci médií veřejné služby v přímem přenosu.

 

 

Komentátor Petr Honzejk zpochybnil argumenty vlády, že současný návrh odpovídá dříve deklarovaným záměrům. 

„Jenom bych upozornil, že o tom, že vláda sebere veřejnoprávním médiím peníze, což teď dělá, není v programovém prohlášení ani čárka. Zato je tam napsáno, že "připraví legislativní změny, které povedou k aktualizaci definování veřejnoprávní služby", na což se zcela vykašlala. Takže je jasné o co od začátku jde,“ uvedl.

 

 

Nielsen: Poplatky dopadají nejvíce na seniory

Samotný způsob financování veřejnoprávních médií nemusí mít přímý vliv na jejich nestrannost. Právník Tomáš Nielsen za relevantní považuje diskusi o tom, zda je současný model spravedlivý vůči jednotlivým skupinám obyvatel.

Odkázal na text komentátora Miroslava Koreckého, který upozornil na sociální dopady současného systému koncesionářských poplatků. Podle něj se na jejich výnosu výrazně podílejí senioři nad 75 let, přestože tvoří pouze malou část populace. „Výsledkem asociálnosti koncesionářských poplatků je, že senioři nad 75 let, kteří tvoří jen osm procent populace, se na výnosu z poplatků podílejí více než čtvrtinou. Zábava pro všechny dotovaná vdovami…,“ citoval Nielsen na sociální síti X.

 

 

Advokát specializující se na ústavní a správní právo Tomáš Nahodil pro ČTK uvedl, že vzhledem k dosavadním vyjádřením opozice lze očekávat, že skupina opozičních poslanců nebo senátorů zákon napadne u Ústavního soudu.

Podle jeho názoru by případné skokové snížení příjmů České televize a Českého rozhlasu mohlo představovat protiústavní zásah do legitimního očekávání způsobu jejich financování a do jejich stávajícího majetku.

Nahodil upozornil, že obě média jako právnické osoby mohou samostatně hájit svá práva a v krajním případě se sama obrátit na Ústavní soud prostřednictvím ústavní stížnosti.

Proti změnám protestovali i studenti

Nesouhlas se zrušením koncesionářských poplatků dali najevo také studenti a zástupci kulturní sféry.

Před sídlem vlády v Praze protestovaly desítky lidí, kteří varovali, že přesun financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet může otevřít prostor pro politický tlak na veřejnoprávní média. Demonstranti skandovali hesla jako „Média nedáme“ nebo „Vládo, wake up“ a symbolicky jim v 11:59 zazvonily budíky.

Zástupce iniciativy Média nedáme Tomáš Stráník upozornil, že veřejnoprávní média by podle něj přišla o osvědčený a nezávislý způsob financování a dostala by se pod každoroční politický tlak. Varoval také, že změna může v dlouhodobém horizontu zvýšit zadlužení státu.

Do protestu se zapojili i studenti z Olomouce, kteří na akci dorazili po patnáctidenním pochodu. Matyáš Erban z iniciativy Stojíme za kulturou Olomouc uvedl, že stabilní a předvídatelná podpora je pro fungování kultury zásadní. Současný systém koncesionářských poplatků podle něj představuje nejlepší model financování veřejnoprávních médií a argumenty o snižování zátěže pro občany a firmy označil za demagogické.


 


 


 

 

Náklady na kanceláře regionálních poslanců

Dobrý den, zbytečné výdaje na pronájem kanceláří se stále nedořešily, i když není jediný důvod, proč pro styk s lidmi nezvolit zdarma digitální formu, zveřejnit na jednom informačním portálu veškeré kontaktní maily poslanců či jinou formu, kde a jak s nimi mohou občané komunikovat. Je potřeba šetřit...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 18 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

„Lížou drogy jak zmrzlinu.“ Babiš se rozjel jak nikdy

16:09 „Lížou drogy jak zmrzlinu.“ Babiš se rozjel jak nikdy

Radikální řez do financování veřejnoprávních médií, konec koncesionářských poplatků, regulace mobilů…