Prognostik Zeman: Tahle vláda je tak neschopná, že se sama nerozpustí

05.02.2012 16:00

NA HRANĚ S XAVEREM Někdejší premiér a současný čestný předseda Strany práv občanů Miloš Zeman hodnotí v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz stav současné krize a vládní snahy zatočit s korupcí. Při té příležitosti zavzpomínal i na svého bývalého kolegu Stanislava Grosse, jehož působení ve vládě chápe jako svou osobní chybu. Co se týče aktuálního politického výhledu, předčasných voleb se prý nedočkáme – kapři si totiž podle Miloše Zemana sami rybník nevypustí.

Prognostik Zeman: Tahle vláda je tak neschopná, že se sama nerozpustí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miloš Zeman
reklama

Rozhovor s Milošem Zemanem vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý.

Pane Zemane, jak jste připraven na vrcholící krizi?

Víte, já už několik let opakuji, že jediný způsob, jak se dostat z krize, je preferovat investice před spotřebou. Už kvůli tomu, že investice vytvářejí nové pracovní příležitostI a spotřeba ne. Jenže z politického hlediska je tato rada velmi nepopulární, protože investice nemají volební právo. Někteří voliči, doufám, že ne všichni, spíš čekají na třináctý důchod, který jim jedna strana slibovala a za ty dvě tisícovky jsou ochotni svoje hlasy hodit těm, kteří hodně slibují. Myslím si, že politik by měl jednak slibovat velmi málo, a když už něco slíbí, měl by to buď splnit, anebo dobrovolně odstoupit.

Co teď radíte obyčejným lidem?

Především bych jim radil, aby volili. U nás jsou teď pořád nějaké volby, před námi jsou senátní a krajské. Radil bych jim, aby volili především osobnosti, o kterých vědí, že mají něco za sebou, samozřejmě něco pozitivního. Nikdo z nás není nepopsaný list a když někdo vystoupí a řekne: Víte, já jsem v životě zatím nic pořádného neudělal, ale když mě zvolíte, tak to budete koukat na ty výsledky… Čili radil bych, aby volili s rozmyslem a nevolili lidi, o kterých nic nevědí, například Kristýnu Kočí.

Co poradíte lidem v normálním životě? Už víme, jak mají uvažovat, když půjdou volit, jenže oni se nyní dost bojí. Co jim jako bývalý a možná i budoucí špičkový politik radíte?

Neřekl bych, že se lidé bojí. Řekl bych, že jsou otrávení. Za to, že jsou otrávení, ale nemůžou ti lidé, nýbrž politici. Proto jsem mluvil o Kristýně Kočí, ten seznam by byl ale velice, velice dlouhý. Jediný způsob, mimochodem normální i v zemích na západ od nás, je, aby politik nejprve nastoupil svou politickou dráhu na komunální úrovni třeba jako starosta. Buď uspěje, nebo ne. Já jsem projel stovky měst, někdy jsem viděl starostu, za kterého to město rozkvetlo, a jindy jsem potkal jenom chcípáka, kterému bylo všechno jedno a maximálně možná mu šlo o to, aby si něco nakradl. Když starosta uspěje, ať jde na krajskou úroveň a stane se třeba hejtmanem. Teprve když bude mít tento popsaný list, ať potom jde do velké politiky.

V kontextu toho, co říkáte, nebyla to chyba ve vašem případě odejít z politiky na Vysočinu?

Ale proč? Já jsem byl strašně unavený. Dělat čtyři roky premiéra znamená, že padáte na ústa.

Počkejte, vy jste byl unavený?

Samozřejmě a hodně. A když je člověk unavený, dělá chyby. Já jsem se zavázal, že za ty čtyři roky otočíme ekonomický vývoj, který v té době v roce 1997 začínal krizí. To se povedlo, takže jsem měl dojem, že to hlavní jsem splnil. Unavený politik dělá chyby a kdybych pokračoval dál, tak by těch chyb bylo ještě podstatně víc. Tomu jsem se chtěl vyhnout.

Teď jste odpočatý. Pakliže by naši zemi ovinula mračna, přispěchal byste na pomoc?

Nemám bílého koně a nejsem blanický rytíř, to zaprvé. Zadruhé, naši zemi ovíjejí mračna už delší dobu a dokonce bych řekl, že houstnou. Nesouhlasím s lidmi, kteří říkají, že krize skončila. Krize pokračuje a dokonce není vyloučeno, že se ještě prohloubí. Zastávám názor, že pro jakoukoliv funkci v politice není důležité, jestli se někdo o tu funkci uchází. Důležité je, jestli si ho lidé přejí. A jak se to pozná, jestli si to přejí. Řekl byste možná jít do voleb. Ale proč se ztrapňovat, abyste teprve ve volbách zjistil, že si vás lidé nepřejí.

Druhé mínění jsou průzkumy veřejného mínění, ke kterým mám velmi skeptický vztah. Vždycky si vzpomenu na Wericha, který říkal: Buď to dělají z blbosti, nebo za cizí peníze. Tím samozřejmě, aby mě někdo nežaloval, opravdu nechci tvrdit, že ty průzkumy jsou podplacené, zůstaňme raději u té blbosti. Když si srovnáte reálné výsledky s výsledky průzkumů, zjistíte, že průzkumy se téměř vždy mýlí.

No a pak je třetí cesta a ta mně připadá nejrozumnější. Lidi se mě často ptají na kandidaturu na prezidenta. Bude-li přijat zákon o přímé volbě, o čemž pochybuji, protože si myslím, že to Senát zabije, tak onen zákon předpokládá petici s minimálním počtem 50 000 podpisů. To už není jako průzkum veřejného mínění, kde je několik set respondentů. Přál bych si, aby se všichni, kteří uvažují o kandidatuře, podrobili tomuto průzkumu a zorganizovali takovouto podpisovou akci. Potom dostanete jasný důkaz o tom, koho lidé chtějí, a koho ne.

Co si Miloš Zeman jako občan myslí o případné kandidatuře pana Okamury? Byl byste rád, kdyby na Pražském hradě seděl Tomio Okamura?

Pana Okamuru prakticky vůbec neznám a těžko se můžete vyjadřovat o lidech, které neznáte. Na druhou stranu, protože jsem nikdy nebyl diplomat a snažil se vždy odpovídat otevřeně, platí to, co jsem před chvílí řekl. Politika je řemeslo, hrozně těžké řemeslo, profese jako každá jiná. Tu profesi se musíte naučit. Co byste řekl tomu, kdyby vás operoval člověk, který v životě nevystudoval medicínu? Asi byste s hrůzou utekl z operačního stolu. Protože nevím o žádné politické činnosti pana Okamury, tak bez ohledu na to, že je to možná sympatický chlapík, měl by kandidovat nejdříve na toho starostu v nějaké obci, kde žije, a pak po tom žebříku stoupat výš a výš, když se mu, což mu přeji, bude dařit. Představa, že jsem na první šprycli toho žebříku a jedním jelením skokem skočím na vrchol, je podle mého názoru nereálná.

Když připustíme vaši tezi, že politika je řemeslo, platí zde teze, že řemeslo má zlaté dno?

Jak pro koho. Zacituji vám jeden svůj oblíbený výrok Martina Luthera, který kdysi řekl: Kdybych věděl, že zítra bude konec světa, ještě dnes půjdu a zasadím jabloň. Politiky bych rozdělil na ty, kteří jedí jablka a na ty, kteří sází jabloně. Max Weber to napsal mnohem přesněji, když říká, že jsou dva druhy politiků – jeden žije pro politiku a druhý žije z politiky. Tím odpovídám na otázku po zlatém dnu, záleží totiž, pro koho je to zlaté dno. Když si v politice nakradete, je to zlaté dno pro vás, ale není pro ty, kterým máte sloužit. Ne posluhovat, vemlouvat se, vlichocovat, ale sloužit.

Co korupce, pane Zemane? Jde pouze o mediální téma, nebo je to tady skutečně tak strašné?

Co se korupce týče, je situace skutečně katastrofální, ale nikoliv teď, nýbrž minimálně posledních deset let.

Kam až to sahá?

Podívejte se, bavme se místo předstíraného morálního rozhořčení některých politiků o tom, co proti korupci dělat. Opakuji jeden a tentýž návrh, který jsem se pokoušel prosadit i v parlamentu a který byl třikrát zamítnut – návrh, aby byl prokázán původ o nabytém příjmu a majetku. Mimochodem první takový zákon byl u nás přijat v roce 1919 a podepsali ho Masaryk, Kramář a Rašín a velmi dobře se osvědčil. Když budete mluvit o kosmetických úpravách v boji proti korupci, tak je to jako natírání zábradlí na potápějícím se parníku. Připouštím, že parník klesne ke dnu s krásným zábradlím, ale pasažérům to příliš nepomůže.

Máme my občané na počátku roku 2012 věřit, že s tou korupcí je to lepší, nebo máme být dále bdělí a ostražití?

Bdělí a ostražití určitě. Peníze však ze světa nemizí, ale jen se přelévají z jedněch kapes do druhých, takže musíme hledat nástroj, který nám umožní zjistit, jakým způsobem ten který člověk nabyl svůj majetek. Zázračné zbohatnutí je podle mého názoru poměrně podezřelé. Skuteční podnikatelé bohatli postupně, a co bylo ještě důležitější, ty zisky většinou dále reinvestovali do svého podnikání. Nekupovali tryskáče nebo jachty či vily, ale snažili se, aby jejich podnik vzkvétal. To je potom skutečný podnikatel.

Zažil jste někdy podezření, že někdo z vašich blízkých lidí krade?

Nemluvil bych o krádeži, ale jeden případ tady přece jen byl v osobě tehdejšího ministra financí Ivo Svobody. Zdůrazňuji, že jsem subjektivně nebyl přesvědčený o jeho vině. Ale v politice platí, že když je vážné podezření, říká se tomu presumpce viny a politik má odejít. Také jsem ho tehdy odvolal.

Byly taky doby, kdy jste velmi věřil Stanislavu Grossovi, je to tak?

Ano, je to tak.

Ten vás v tomto směru nezklamal?

Samozřejmě, že zklamal. Už ten jeho byt na Barrandově byla pohádka o Šípkové Růžence a jeho zázračné zbohatnutí z akcií MoraviaEnergo, to bylo ještě horší. Václav Havel, kterého si jinak velice vážím, kdysi jmenoval mladé nadějné politiky. Byli to mimo jiné Stanislav Gross, Petra Buzková, Martin Bursík a myslím ještě dva nebo tři další. Podívejte se, kde jsou dnes. Mládí je krásná věc pro lásku, ale není to krásná věc pro dělání politiky. V politice máte být omlácený, máte mít taky už i nějakou tu jizvu zahojenou, máte být vysoký strom, ne smrček, který se choulí někde pod skalou. Ty vysoké stromy stojí sto, dvě stě let. Toho my se sice nedožijeme, ale chtějme od politiků, aby stárli a moudřeli. Chtějme, aby do politiky vstupovali lidé, kteří už jsou morálně zralí, a ne že vstupují do politiky jako nějací svazáčci.

Znal jste tyto informace ve chvíli, kdy jste pomáhal Stanislavu Grossovi?

Samozřejmě jsem je neznal, protože bych mu nepomáhal, to dá logiku. Navíc uvědomte si, že Stanislav Gross byl v ČSSD daleko dříve než já. V době, kdy jsem tam vstupoval, byl předsedou Mladých sociálních demokratů, pak si ho poslanci zvolili za šéfa svého poslaneckého klubu a tam bych řekl, že odváděl docela slušnou práci.

Přiznám se, že teď nevím, za koho vstoupil do vlády.

Za mě. Maruška Benešová mi tehdy odmítla dělat ministryni vnitra a nikdo jiný nebyl. Václav Grulich byl nemocný. Byla to tak trochu volba z nouze. I tak ale přiznávám, je to moje chyba. Je to jedna z četných chyb, které jsem v politice udělal.

Platí tady, že čas hojí všechny rány? Myslíte, že přijde doba, kdy si se Stanislavem Grossem sednete k jednomu stolu?

Nemám rád podrazáky a lidi, které podezřívám z nelegálního obohacování se. V penzi na Vysočině si navíc už můžu vybírat, s kým se setkám, a s kým ne. Stanislav Gross nepatří mezi lidi, s nimiž bych se chtěl ještě někdy setkat.

Stalo se vám třeba v posledních dvou letech, že jste někoho odmítl, kdo k vám chtěl přijet na návštěvu?

Ano, dokonce několikrát. Nebylo to příliš často, protože ta drzost se vůči mně přece jen tak často nevyskytuje.

Prozradíte, o koho šlo?

Ne, to by vůči dotyčným nebylo sportovní.

Jste mimo jiné také prognostikem,  jak myslíte, že dopadne taková ODS nebo TOP 09? Zkuste nějaký odhad.

Dnešní politická situace je na rozdíl od situace v 90. letech charakterizována tím, že nejde o souboj programů, idejí a myšlenek, ale pouze o rvačku o pozice. Vezměte si, že pokud nynější strany mají tu možnost, horlivě obsazují svými straníky dobře placená místa v dozorčích a správních radách a takových funkcí, a to i na regionální úrovni, je pořád hodně. Většinu energie těchto politiků potom spotřebovává úsilí na získání či udržení těchto funkcí, přičemž zbytek této energie se většinou věnuje boji s vnitrostranickou opozicí. V ČSSD si říkali přátelé, ale moc přátel tam nebylo. V KDU si říkali bratři a sestry, ale jak říkal Honza Kasal, chovali se spíše podle zásady člověk člověku vlkem, no a o komunistech se vždycky říkalo, že třídní boj je úplné nic proti soudružským vztahům.

Začíná se zatím spíše potichu mluvit o tom, že se chystá pád vlády. Myslíte, že by k tomu mohlo dojít, že by nám vládla TOP 09 společně s ČSSD?

Tyto otázky dostávám poslední dva roky a vždy na ně odpovídám stejně. Nemyslím si, že hrozí pád vlády, a to nikoli proto, že by tato vláda byla mimořádně schopná, ale právě proto, že je neschopná. Vezměte si například pana ministra školství Dobeše, o kterém jsem poněkud nezdvořile, přiznávám, asi před tři čtvrtě rokem veřejně řekl, že je blbec, za což se mu omlouvám, protože bych mohl říci například, že je opak génia, což by bylo vlastně totéž, ale znělo by to líp. To je další ministr, který jemně řečeno neprokazuje svoji kompetenci. Nikdo si ale nebude dobrovolně plést svoji vlastní oprátku. Takže se nyní bude čekat až do konce funkčního období a bude se čekat na zázrak, který nepřijde.

Na serveru ParlamentníListy.cz jsem ale četl takovou úvahu, podle níž, pokud padne vláda, nemusí to znamenat, že by musely být nutně i nové volby. Mohly by se přeci domluvit dvě velké strany a vyrobit koalici.

Samozřejmě, ale když mluvíte konkrétně o kombinaci TOP 09 a ČSSD, tak tam je tak velká rozdílnost, byť u ČSSD rozplizlých, politických programů, že by to voliči považovali za zradu, a to zradu obou stran. Samozřejmě by jim to pak také spočítali v následujících volbách, které budou za dva roky. Lidská paměť není tak krátká, aby ty dva roky neobsáhla.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Luboš Xaver Veselý

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Policie ČR: Bezpečně u vody 2021

20:24 Policie ČR: Bezpečně u vody 2021

Ať se rozhodnete strávit svou letní dovolenou v zahraničí či tuzemsku, stále platí, že bezpečnost u …