Oficiální web protestujících (occupywallstreet.org) je co do vylíčení východisek stručný: velké banky a nadnárodní korporace nabourávají demokratický systém, jedno procento nejbohatších lidí si ohýbá právo ve svůj prospěch, socializujeme ztráty, nikoli však zisky, bohatství země není spravedlivě distribuováno. Cíl hnutí inspirovaného tzv. arabským jarem zní proto jasně: „obnovení demokracie v Americe". Mlhavé programové ukotvení dovoluje organizátorům vystupovat ve jménu 99 procent populace bránící se jedinému procentu nejbohatších. Protestující odmítají vertikální struktury na úkor horizontálních.

Jak uvedl Václav Bělohradský v nedělních Otázkách Václava Moravce, demonstranti dokonce na svých shromážděních odmítají mikrofon jako nástroj, který popírá demokracii, protože jeden mluví k mnohým, protože mikrofon je symbolem umlčení těch, kteří ho nemají v ruce.

Více z nedělních OVM: Hnědá záře nad Evropou, to je aktuální hrozba

V jednom z oficiálních tiskových provolání dokonce na závěr stojí slogan „Solidarity Forever" („Solidarita navždy"). Heslo nebylo vybráno bezdůvodně: odvolává se na stejnojmennou slavnou odborářskou hymnu Ralpha Chaplina z roku 1915, v níž nalezneme slova jako „celý svět, který je ve vlastnictví nepracujících trubců, je náš", nebo „máme něco společného s chamtivými parazity, kteří nás chtějí uvrhnout do nevolnictví a rozdrtit nás svou mocí?" I kvůli těmto symbolům je hnutí ztotožňováno výrazně více se stoupenci levice.

Rozhořčení (heslo španělských protestů z jara letošního roku), absence jasného programu a společný nepřítel (banky a nadnárodní společnosti) přesto umožnily, aby se na náměstích světových měst sešly zástupci všech vrstev společnosti. Nalezneme na nich jak vysokoškolského studenta, tak dělníka, tak také nezaměstnaného. Ve Spojených státech se v protestech angažují jak republikáni, tak demokraté.