Psycholog pustil dětem Havlův smuteční obřad. Nezůstalo jen u toho

23.12.2011 17:26

Takřka od nedělního poledne, kdy se na veřejnost dostala zpráva o skonu bývalého prezidenta Václava Havla, jsou média zahlcena z velké většiny touto jedinou zprávou. ParlamentníListy.cz oslovily odborníky, aby se zamysleli, zda mohou hromadné projevy smutku a mediální přesycenost dovádět společnost do určitého stavu rezignace či pocitů smutku.

Psycholog pustil dětem Havlův smuteční obřad. Nezůstalo jen u toho
Foto: Pavel Buchta
Popisek: Smuteční slavnost za Václava Havla ve Vladislavském sále

Podle psychiatra Jana Cimického to tak skutečně může být, ale zároveň to může paradoxně utlumit vnímání závažných všedních problémů. Naopak psycholog Jaromír Klimeš se domnívá, že to žádné výrazné deprese u běžných občanů vyvolat nemůže. Je přesvědčen, že takové události pomáhají k uvědomení si vlastní identity a národy, které významné osobnosti nemají, hluboce strádají.

Může to utlumit osobní problémy

„Takové věci vždycky vytlačí a upozadí ty, co nemají takový ten emotivní náboj. Věci, které jsou emotivně významnější, nějakou chvíli dominují, protože jsou ze všech stran monotónně hodnocené. Všechna média se tím zabývají, je tam velice málo nějakých protichůdností, a pokud jsou, tak je spíše snaha je potlačit,“ uvedl známý psychiatr Cimický.

Takový stav podle něho ale netrvá příliš dlouho, protože s odezněním toho si ta psychika bude muset zvykat na nějaké nové informace, které se budou týkat většinou už jen všedního života. Tohle ale lidem podle Cimického dopřává, aby nějakou dobu mysleli na něco jiného a aby to nahradilo ten všední dennodenní stres, který je zase v jiné dimenzi.

„Lidé samozřejmě nezapomenou na to, co řešili. Že musí platit složenky a že je vyhazují z práce nebo že mají splácet hypotéku, na kterou nemají peníze. Ale ta silná emoce, která teď vládne, tak dočasně sníží dynamiku toho, co běžně prožívají. Tuhle situaci vnímají jako příležitost k tomu, aby se z toho svého vlastního problému na chvilku vyvázali,“ soudí psychiatr.

Chcete-li uniknout, vypněte televize a nekupujte noviny

„Ať už je to třeba úmrtí nebo třeba něco jako byla svatba královského páru v Anglii zase z té druhé strany, tak to lidi na nějakou dobu vysune z toho ostatního a upozadí jejich běžné problémy,“ pokračuje Cimický. Do normálních kolejí se to dle jeho slov samozřejmě vrátí nějakou dobu po pohřbu, i když potom budou následovat různé komentáře a hodnocení, ale to už není ten moment, kdy v tom záporném slova smyslu někdo odchází a dávají se najevo ty prvotní emoce.

„Lidi, které zase třeba vůbec nezajímá, samozřejmě mají možnost nekoukat na televizi nebo si nekupovat noviny a vyhnout se veškerému zpravodajství. Mohou to ale být i lidé, kteří prožívají úmrtí v rodině, u nich to může deprese ještě znásobit. Je však prakticky nemožné tomu uniknout, konec konců, můžete nesledovat televizi a nekupovat noviny, ale třeba jedete v MHD nebo sedíte v restauraci a běží tam rádio, odkud zní opět to stejné téma.  Maximálně lze nějak zregulovat příjem informací,“ dodal pro ParlamentníListy.cz Jan Cimický.

Národ musí mít velké osobnosti, jinak strádá

Psycholog Jaromír Klimeš má pocit, že smutnění po velké osobnosti je spojeno s přesvědčením o výjimečnosti té osobnosti, takže si nemyslí, že by to mohlo mít jakkoli výrazně problematický aspekt.

„Podívejme se na to trošku jinak. Cikáni nemají žádnou takovouhle figuru a hrozně moc by ji potřebovali. Takové významné osobnosti jsou hrozně důležité, aby národ měl nějakou identitu a mohl třeba vyjmenovávat jejich chrabré činy. Jakmile tohle národ nemá, tak je to velice negativní jev, protože takové události, jakou třeba nyní prožíváme, jsou důležité k uvědomění si vlastní identity,“ uvedl Klimeš.

On sám se těchto akcí nijak neúčastnil, ale zároveň na to prý nijak nežehrá. „Lidé to mají spojené s tím sentimentem před dvaadvaceti lety a postupem času to samozřejmě odezní. Lidé, kterým to nesedne, to stejně musí nějak přežít, třeba jako nějaké mistrovství světa,“ je přesvědčen psycholog.

Je to jako pohřeb krále, brzy to ale odezní

„Řeknu takový příklad. Svým dětem jsem včera pouštěl dva filmy, jednak tyto smuteční obřady v televizi a potom jsme se dívali na dokumentární film o pravěkých lidech. Při těch smutečních obřadech mi děti říkaly, že by se jednou chtěly stát prezidenty, aby měly taky tak krásný pohřeb a naopak u toho filmu s mrtvými pravěkými lidmi brečely a bylo jim jich líto. Tím chci říci, že to asi lidi vyloženě nepřivádí do depresivních situací, pochopitelně s výjimkou těch, kteří Havla znali osobně,“ uvedl dále Klimeš a doplnil, že se nijak nebojí, že by to nějak traumatizovalo českého ducha.

„A jestli to někomu leze na nervy, to si dokážu představit. Já jsem byl někdy před patnácti lety v Belgii, kdy tam zrovna pohřbívali krále a to vypadalo podobě. To tělo bylo na lafetě, kterou dokonce táhly tanky, což vypadalo nechutně. Umřela velká figura, tak budeme teď chvilku vyvádět,“ konstatoval Jaromír Klimeš.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Radim Panenka

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šíří lži. Starší jsou ovlivnění. PirSTAN v Rožnově: Překvapivé sdělení

12:05 Šíří lži. Starší jsou ovlivnění. PirSTAN v Rožnově: Překvapivé sdělení

Šíří se nesmysly! Žádné zdaňování bytů ani proudy migrantů! Piráti a STAN se soustředili při kampani…