Psycholog se pozorně podíval na prezidenta Zemana...

08.04.2013 17:41

První měsíc v prezidentském úřadu, který uplynul v pondělí, působil Miloš Zeman zcela jinak, než jak jsme si ho pamatovali z léta 2002 jako končícího premiéra. Podle psychologa Petra Berouška mu pobyt mimo politiku prospěl. Dokázal si vyhodnotit chyby, kterých se předtím dopustil, a nyní se jich snaží vyvarovat. Otázkou je, jak ho promění Hrad, který s výjimkou TGM neprospíval nikomu z jeho předchůdců.

Psycholog se pozorně podíval na prezidenta Zemana...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman

Propastný rozdíl mezi Milošem Zemanem, končícím premiérem z roku 2002, a novou hlavou státu z letošního roku vidí psycholog a vysokoškolský pedagog Petr Beroušek. „Je na něm patrná velká změna a dá se říci, že mu ten dlouhý pobyt mimo politiku prospěl. Pravděpodobně si udělal nějaký vnitřní audit toho, jak na politické scéně fungoval a jakých chyb se dopustil. A myslím si, že na ty chyby zatím celkem reaguje,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz psycholog Petr Beroušek.

„Chová se poněkud jinak, než se choval ve své poslední výrazně angažované etapě. Tam vidím poměrně velký posun, ale i snahu v té nové podobě vytrvat. Otázkou je, jestli vydrží síly a jestli se také nebude postupně víc stahovat. Ten Hrad je trošku jako by zakletý. Myslím, že to tam s výjimkou T. G. Masaryka žádnému z prezidentů moc neprospívalo. Tohle riziko hrozí i Zemanovi,“ upozorňuje Petr Beroušek.

Prezident se angažuje víc než jeho předchůdce

Měsíc od inaugurace je vidět, že se Miloš Zeman snaží i v tak krátkém čase uskutečnit něco z toho, co sliboval ve volební kampani. „Udělal i některá gesta, která zatím spíš mluví v jeho prospěch. Třeba takové to otevření se Hradu veřejnosti, na druhé straně jsme už také zaregistrovali také první drobné excesy, které malinko protiřečí tomu, co ve volební kampani sliboval,“ míní psycholog.

Dosavadní působení Miloše Zemana v úřadu hlavy státu hodnotí jako standardní. „Ale ve vztahu zejména k politické struktuře se začíná angažovat výrazněji, než to dělal jeho předchůdce Václav Klaus. A kontaktuje se s významnými hráči české politické scény. Když tu byl předseda Evropské komise Barroso, tak dával Miloš Zeman najevo, že chce být prezidentem lidí, kteří si zvolili Evropskou unii jako svou velkou rodinu,“ všímá si Petr Beroušek.

Na Vysočině nabral síly a za měsíc toho zvládl dost

Hned ale dodává, že na nějaké výraznější výsledky nebo i hodnocení prezidentova počínání uplynula přece jen příliš krátká doba. „Na druhou stranu, když se podíváme, co všechno za ten měsíc udělal, alespoň podle toho, jak já to sleduji, tak se celkem moc nefláká. Je vidět, že když důchodcoval na Vysočině, tak nabral nějaké síly. Zatím to vypadá, že bude akční,“ říká pro ParlamentníListy.cz psycholog Petr Beroušek.

Ten se domnívá, že nový prezident zatím ty, co ho volili, neměl čím zklamat. „Zatím je určitě hájený v tom smyslu, že se nesetkávám s žádnou razantní kritikou na jeho adresu. A to zvláště ne u lidí, kteří ho volili, třeba i jako menší zlo. Ti by byli na jakýkoli jeho výstřelek samozřejmě zvýšeně citliví, ale zatím jsou v klidu a čekají, co nového se objeví,“ konstatuje Petr Beroušek.

Vztyčení vlajky bylo jen narovnáním problému

Nijak významnou negativní odezvu nevzbudilo ani vztyčení vlajky Evropské unie na Pražském hradě. „Tímto krokem Miloš Zeman jen narovnal nějaký problém, který trval od té doby, co jsme se stali členy Evropské unie. Určitě mu nešlo o to, aby se Evropské unii zavděčil. Vždyť to bylo od nás hodně podivné. Jako jedna ze zemí Evropské unie jsme se tvářili, že její součástí vlastně ani nejsme, což byla vysoká anomálie. A také to bylo v diplomatických kruzích dost kritizováno,“ připomíná psycholog.

Zatímco vztyčení vlajky Evropské unie považuje za zcela přirozený čin Miloše Zemana, záležitost týkající se velvyslaneckého postu Livie Klausové na Slovensku považuje za něco obtížně dešifrovatelného. „Je to určitý exces. Mohlo jít o nějaký příslib a že si to přál jeho předchůdce jako určitý benefit. Přitom ani ve slovenské diplomacii pro to není žádné zvláštní pochopení, a to dokonce ani ne v prezidentském paláci,“ poznamenává Petr Beroušek.

Za návrhem na Livii Klausovou může být i zvláštní druh humoru

Nabízí i trochu překvapivé vysvětlení. „Může za tím být i Zemanův zvláštní druh humoru. Vždyť pro Livii Klausovou musí být docela silně frustrující, když je i slovenskou diplomacií odmítána jako kandidátka. Možná o to více si může uvědomit důsledky té osamělé politiky, kterou předtím prováděla spolu s bývalým prezidentem. Čili v tom může být od Miloše Zemana i takové určité nabodeníčko,“ uvažuje psycholog Petr Beroušek.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

14:01 Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

Nejsou banány a jejich cena roste. V plzeňském supermarketu došla leckterým Čechům slova, případně v…