Na místě, kde se setkáváme, se mluví o politickém PR (Public Relations). Vy jste v této oblasti ostříleným matadorem. Co si myslíte o politickém PR, které se aktuálně praktikuje v souvislosti s panem prezidentem?
Zklamu vás – já se k prezidentovi a lidem kolem něj nechci a nebudu vyjadřovat. Myslím, že to možná vypovídá víc, než kdybych cokoli povídal.
Psali jsme:
Dobře, položím vám tedy dotaz trochu z jiného soudku. Jak se díváte na PR současných politických stran? Máte pocit, že tam jsou rezervy, nebo musíte uznat, že ho – alespoň třeba některé strany – dělají dobře? Co taková ODS? V poslední době zaznamenala dokonce podle průzkumu jistý vzestup… Je to jen nevyzpytatelností nálad veřejnosti, nebo třeba i díky vytváření lepší tváře, a tudíž dobrému PR strany?
Pokud jde o ODS, byl bych v takovém hodnocení prozatím opatrný.
Zřejmě narážíte na to, že vším zase může pohnout a zamíchat právě probíhající v přímém přenosu soudní kauza kolem Jany Nagyové-Nečasové? Myslíte, že ten vzestup ODS, se kterou byla i se svým současným manželem a dřívějším premiérem spojena, může kauza ohrozit? Ostatně – co si o průběhu soudních jednání myslíte?
Asi jako každý občan téhle země jsem to sledoval včetně toho, co se dělo i kolem odposlechů a jejich obsahu. To nelze hodnotit z pohledu PR, ale jde k tomu říci jen jediné – je to celé nebetyčná ostuda, ke které už ani nemůžu mít další komentář.
Psali jsme:
Zeptám-li se vás tedy ale i na další strany, které sedí ve sněmovně, a na to, jak podle vašeho mínění zvládají politický marketing?
Když se ptáte na PR jednotlivých velkých stran – domnívám se, že o cílené PR ani většinou nejde. Téměř mám pocit, že jde pouze o nahodilosti, o otázku času, kdy se ty věci, které se pak stávají tématem jakéhosi PR, vyvinou a dějí. Myslím si, že personální vyprahlost politických stran je dnes více než viditelná a hmatatelná – a tím mám na mysli vyprahlost i v oblasti PR.
Přece jen – nemáte pocit, že je v Česku nyní nějaká osobnost, která by politické PR opravdu uměla dobře a zároveň splňovala i to, co zaznělo třeba právě na semináři o politickém marketingu. Tedy že by za sebou měla průkaznou praktickou historii a zkušenosti?
Mě osobně politický marketing nebo lobbing živily léta. Nemohu říci, že by mě to bývalo živilo nějak špatně a měl bych důvod být nespokojený. Myslím, že jsme v téhle zemi dosáhli mnohého dobrého. Mám-li však dneska říct, jestli je něco nebo někdo lepší nebo že bude lepší, to si ze své současné pozice důchodce netroufám. V každém případě to už vždy bude určitě jiné.
Ano, jsou tu už nové mladé tváře, možná i krásné na pohled. Přes někdy viditelný zápal jim ale chybí právě ta potřebná zkušenost, na které se shodují i mezinárodní odborníci na politické PR. Zeptám se tedy natvrdo – myslíte, že se nám někde v politickém prostředí rodí nebo už zrodil další nový Šlouf?
(Smích) Proč ne, jen je třeba před ty všechny nové Šloufy postavit taky nové úkoly.
Psali jsme:
Během vystoupení přednášejících zazněla i zkušenost ze Spojených států o tom, jak probíhají volební kampaně tam. O tom, jak se pracuje s detailními databázemi voličů, o kterých se ví téměř vše – kvůli tomu, aby se dali co nejlépe zacílit a pracovat s nimi. Údajně jsou v takových databázích, které slouží při volbách, shromažďovány údaje o domácnostech a jejich členech až 30 let nazpět. To zní trochu hrozivě, nezdá se vám? Nebo si myslíte, že se to dostane i k nám do Česka? Padl přece jen od přednášejícího povzdech, že jde zatím o hudbu budoucnosti, což by tedy tuhle praxi zcela nevylučovalo…?
Nikdy bych pro to sám nehlasoval – a proto doufám, zaplaťpánbůh, že toto hudbou budoucnosti snad u nás nikdy nebude. Nejde u toho navíc jen o českou legislativu, ale také o evropskou. A ty tomu obě brání. Je prakticky vyloučeno, aby se shromažďovalo o někom takto tolik detailních dat. Považuju to za správné, občan má mít své soukromí. Ochranu ve společnosti i v politice. Tímto by ji ztrácel.
Když jsme naťukli Spojené státy, sledujete dění kolem uzavření Transatlantické obchodní dohody – takzvané TTIP?
Jsem velmi v tomto směru konzervativní. Ta smlouva mi připadá jako Varšavský pakt číslo II.
Ale například prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý argumentuje tím, že podle nějakého zpracovaného modelu by smlouva TTIP mohla Evropě spíše pomoci. A navíc by prý mohla přinést v průměru každé rodině v EU ročně více než 500 euro…
To je hezké. Když tedy ale takový obnos nedostanu, tak si půjdu stoupnout do fronty k Vladimíru Dlouhému.
Miroslav Šlouf byl exkluzivním hostem pracovního semináře pořádaného PR Klubem na téma Politické PR. Všem přítomným nechal nahlédnout do toho, jak se politický marketing dělá v českých poměrech v praxi. Kromě jeho osobnosti však odhalili zákulisí předvolebních bojů i další: Pavel Šíma, předseda Institutu politického marketingu, Alžběta Králová (on-line), politická konzultantka, specialista na výzkumy veřejného mínění Jan Herzmann či Miroslav Buchta, který se specializuje na sociální sítě a on-line kanály.
PR Klub je součástí Asociace Public Relations Agentur (APRA), vznikl v roce 1998. Nabízí mimo jiné v rámci své činnosti jednodenní i dvoudenní podobné pracovní semináře.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
_profil_top.jpg)
