Na středečním jednání vlády došlo i přes odpor Věcí veřejných, které se schválením dělaly drahoty, ke schválení církevních restitucí. Ač zástupci vlády i církve jásají, ne všichni mají na navracení majetku ve výši více než sedmdesáti, respektive devadesáti miliard korun stejný názor.
Psali jsme:
Fiktivní čísla. Průšvih
Politolog, spisovatel a vysokoškolský profesor Oskar Krejčí se domnívá, že celé vládní snažení je jeden velký omyl. "Ta čísla, s nimiž se kalkuluje, jsou zcela tajuplná a fiktivní. Na základě pochybných politických dohod byla uměle stanovena hodnota církevního majetku, ale zcela chybí jakékoliv národohospodářské propočty," řekl ParlamentnímListům.cz politolog, který se v minulosti angažoval i v politice. V 60. letech vstoupil do KSČ a později působil třeba jako poradce předsedů federálních vlád Ladislava Adamce nebo Mariana Čalfy.
SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve
Někdejší komunistický funkcionář si tak nyní bere na paškál nejen současný kabinet premiéra Petra Nečase (ODS), ale i polistopadové politiky obecně. "Kdyby chtěli, tak to za 20 let zvládli. Bylo třeba proúčtovat každý les, každé pole, to se ale nestalo. Možná by to stálo miliardu, ale ušetřilo by to milard dvacet," míní.
Žaloby skončí až u Evropského soudu
Kromě politické neschopnosti církevní restituce vyřešit racionální a ekonomicky správnou cestou tak upozorňuje i na možné negativní důsledky celého zpackaného projektu. "Hrozí velké nebezpečí žalob. Restituce, či spíše jejich provedení, jsou soudně napadnutelné. A to až do úrovně evropských soudů," vyhrožuje Krejčí.
Redakci v této souvislosti zajímalo, zda by občané, kteří by se stížnostmi na restituce k evropským institucím skutečně dostali, uspěli. Podle politologa ano. Každému, kdo se věcí začne blíže zaobírat, prý musí být jasné, že kalkulace byla provedena bez hlubší analýzy. A tak je pravděpodobné, že chybně. Na první pohled je ale vše v pořádku. "Restituce jsou oprávněné v tom smyslu, že jsou legální, tedy v souladu se zákonem. Otázka ovšem je, zda je v pořádku ten zákon," uvedl Krejčí.
Revoluce je daleko. S restitucemi u Čechů nikdo nepochodí
Výtky až 70 procent lidí, kteří se podle aktuálních výzkumů staví proti navracení majetku církvím, chápe i historik Zdeněk Čech. "Veřejnost to samozřejmě přijme negativně. Revoluce je daleko, jsme ve 23. roce po Sametu. V této chvíle nemůže veřejnost restituce přijmout jinak, než podrážděne," řekl Čech ParlamentnímListům.cz. Většina lidí se pohybuje v rámci zjednodušených, lehko uchopitelných řešení, dodal publicista a spisovatel. Mezi ty ale církevní restituce rozhodně nepatří.
A to zejména kvůli historickým reáliím. Ač se má církvím vracet pouze majetek, který jim byl zabaven po převzetí moci komunisty, tedy po 25. únoru 1948, kritici návrhu hovoří o tom, že by mohlo dojít i k navracení majetku, který byl církvím zabrnán třeba již za vlády Josefa II., nebo za První republiky. "Tento majetek by se samozřejmě nikomu vracet neměl," komentoval historik s tím, že celý postoj církve lze ilustrovat metaforicky. "Církev, která upalovala čarodějnice, se opět sápe po svém majetku," uvedl pro ParlamentníListy.cz historik.
Pokud by se však podle něho lidé, kteří budou o navracení majetku rozhodovat, drželi nařízení vracet pouze majetek zabavený po Vítězném únoru, jde o logický krok, který vyřeší nejen církevní poptávku, ale i regionální potíže. "Mělo by to pomoci i vyřešit majetkoprávní vztahy v kraji," dodal historik.
Mladí komunisté: Je to zlodějna
V uplynulém týdnu kritizovali církevní restituce ale také mladí zástupci levice. Třeba předseda Svazu mladých komunistů Prostějovsko Martin Peč. Ten pro redakci k navracení majetku církvím uvedl: "Jsme zásadně proti, neexistují žádné oprávněné nároky na majetek, který byl v minulosti dlouhodobě zvelebován státem a jeho občany. Církevní restituce jsou jednou z největších zlodějin namířeným proti lidem této země. Ateistům i věřícím. Uznáváme velmi pozitivní roli pokrokových křesťanských organizaci v boji za sociální spravedlnost v Latinské Americe, jsme ovšem tvrdě proti chamtivosti církevních organizací u nás a proti silným klerofašistickým tendencím na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Chorvatsku, o náboženském fundamentalismu v Izraeli nemluvě. Nebudeme církvím vracet, co jim nikdy nepatřilo."
Téma církevních restitucí bylo velkým politickým tématem už od počátku 90. let. Až exministru kultury Jiřímu Besserovi (STAN, TOP 09), respektive jeho následovnici Aleně Hanáková (TOP 09) se však podařilo jej dotáhnout do konce.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
