Vláda je hrozná. I opozice. Zvolte nás, vyzývají šéfové malých stran

Průzkumy přisuzují největší šance KDU - ČSL, následně pak i Straně zelených a bloku Suverenita. „Právě tyto strany mají i podle mě největší šanci se do sněmovny dostat. Všechny tři mají voličům co nabídnout," domnívá se pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Jelínek. Podle něj je již tradicí, že voliči posunou během voleb přes pět procent nějakou mimoparlamentní stranu. „Tendence měnit složení Poslanecké sněmovny pomocí menších mimoparlamentních stran u voličů je. V současné době je navíc podporována rozčarováním z Věcí veřejných," podotýká Jelínek.

Rozsáhlý archiv výzkumů agentur:

CVVM , FACTUM INVENIO , SANEP , SC&C , STEM , Médea Research

Kritika vlády spojuje - od voličů po Lišku a Bobošíkovou

Právě rozčarování ze současné politiky sdílí se svými případnými voliči i předsedové výše zmíněných stran. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek přitom stále doufá v předčasné volby. A to, podle něj, především v zájmu zachování politické kultury v Česku. „To, co se děje ve sněmovně, nepomůže nikomu, jen extremistům. Lidé budou otrávení především z toho, co předvádí vláda," říká pro ParlamentníListy.cz lidovecký předseda.

Ani Janě Bobošíkové se nelíbí současná vláda. „Pro nás je především nepřijatelná politika TOP 09. Pokud Suverenita kritizuje vládní politiku, není to kvůli nějakým skandálům, ale především kvůli tomu, jak vládne. Kvůli drastickému dopadu reforem na obyvatele," uvádí pro ParlamentníListy.cz Bobošíková. A zároveň má pochybnosti i vůči současné parlamentní opozici: „Jedna věc je, že naoko jsou strany v opozici ve sněmovně, ale v některých krajích vládnou socialisté s komunisty, jinde s ODS. Všechny parlamentní strany jsou zodpovědné za současnou politickou situaci v zemi."

Podle předsedy Strany zelených Ondřeje Lišky je však politická krize mnohem hlubší. „Jedná se o celkovou krizi západního způsobu života," říká pro redakci, a právě v hloubce krize vidí budoucnost vlastní strany. „Žádná jiná strana se nedívá z podobné perspektivy jako zelení. Nedává odpovědi na ekologické otázky, ani na otázky společenské, jako jsou sexismus a rasismus. V tomhle ohledu představuje SZ alternativu." Sám Liška tak nepochybuje o tom, že se zelení do sněmovny dostanou - ať už v následujících volbách či později. A to podle něj především proto, že „Strana zelených je více než marketingová strana jako VV, nebo TOP 09. Voliči díky současné vládě pochopili, že politická cesta nevede skrz marketing," věří Ondřej Liška.

TÉMA: Vládní krize

Malé strany se bez těch velkých neobejdou

Názor, že Strana zelených je již na politické scéně zavedenou značkou, sdílí s Ondřejem Liškou i politolog Lukáš Jelínek. To, že zelení z parlamentu vypadli, přičítá jejich vnitřní rozháranosti z dob jejich účinkování ve sněmovně a také tomu, že část voličů mohla nabýt dojmu, že se strana zpronevěřila svému programu. Pokud se zeleným podaří voliče opět zaujmout a přesvědčit je, že jsou „zelení", myslí si Jelínek, že by mohli ve volbách uspět. „Akcie českých zelených může hodně zvýšit i to, jak se bude dařit jejich sesterské straně v Německu. Pokud se tam stanou dominantní vládní stranou, může to mít vliv i na rozhodování českých voličů," dodává politolog.

Jelínek také předpokládá, že by malým stranám - konkrétně lidovcům a zeleným - pomohlo, kdyby jim podala pomocnou ruku některá z velkých parlamentních stran. Takto jasně deklarovaný postoj by pak pro voliče znamenal, že budou vědět, jakou koalici může jimi zvolený politický subjekt uzavřít. „Je možné, že například zeleným nabídne spolupráci sociální demokracie, ke které mají zelení podle mě blíž než k ODS, na druhou stranu se však každá strana musí vymezit sama o sobě."

Položte dotaz Ondřeji Liškovi ZDE

Suverenita viní z neúspěchu sociology a média

Specifický případ je u Suverenity. I u té politolog předpokládá, že má šanci vstoupit do Poslanecké sněmovny, ovšem ze zcela jiných důvodů. „Suverenita se může vézt na všeobecném rozčarování marketingovým programem. Je to strana s radikální rétorikou, která může v tuhle dobu spoustu naštvaných voličů oslovit. Nepředpokládám, že by měly šanci na úspěch ve volbách takové strany, jako je DSSS nebo Machovi Svobodní, a tak je z krajnější pravice nejblíž právě Suverenita," říká dále ParlamentnímListům.cz Jelínek. Podle něj by také Suverenitě pomohlo, kdyby posílila svůj tým o někoho ze známých politiků. Úplně by prý stačilo, kdyby například Václav Klaus vyjádřil straně Jany Bobošíkové byť jen slovní podporu, tak jako podpořil Ladislava Bátoru v pozici náměstka ministra školství nebo jako podpořil Bátorovu iniciativu D.O.S.T. v jejím kritickém postoji vůči médiím.

Právě veřejnoprávní média jsou podle Jany Bobošíkové jednou z možných překážek vstupu Suverenity do poslaneckých lavic: „My uděláme všechno pro to, abychom uspěli, záleží ale i na tom, do jaké míry budou předvolební průzkumy objektivní a do jaké míry bude spravedlivý přístup do veřejnoprávních médií." Předvolební průzkumy a „nerovná účast v debatách" zavinily podle Jany Bobošíkové neúspěch její strany už v minulých volbách. „Jak je možné, že podle průzkumů jsme neměli skoro žádné preference a nakonec jsme ve skutečnosti získali 3,5 procenta hlasů?," rozčiluje se šéfka Suverenity.

„Když si v dnešní době může někdo koupit poslance, proč by si nemohl koupit i předvolební průzkum," vznáší Bobošíková pochybnost nad objektivitou sociologických agentur a pro ParlamentníListy.cz hořekuje: „Všechna média, ale především ta veřejnoprávní, by se neměla schovávat za různé průzkumy a měla by dát všem stranám, co celoplošně kandidují, stejný prostor. To je i jedna z cest, jak vybřednout z politické krize - soutěž myšlenek, ne soutěž volebních průzkumů."

Položte dotaz Janě Bobošíkové ZDE

Jakákoliv vláda s lidovci byla lepší než ta současná, míní předseda KDU

To předseda lidovců Pavel Bělobrádek z neúspěchu své strany v minulých sněmovních volbách sociology ani veřejnoprávní média neviní. V neparlamentním postavení své strany vidí i částečně šanci na transformaci a restrukturalizaci strany. „V současnosti se především snažíme dotáhnout do konce změny uvnitř strany, vyřešit finanční situaci KDU-ČSL," uvádí pro ParlamentníListy.cz Bělobrádek. Tyto změny jsou podle něj potřebné především pro to, aby lidovci mohli jít do voleb s tím, že je pro jejich případné voliče možné vsadit na jistotu.

Právě jistota a celková absence výrazných skandálů je i podle politologa Lukáše Jelínka hlavní devizou KDU. A mnoho lidí znechucených skandály současné vládní koalice může právě na tohle slyšet.

Podle předsedy křesťanských demokratů Bělobrádka má jeho strana šanci uspět jen v případě, že „bude rozumět dělání politiky jako službě bližnímu". A dodává: „Přiznávám, že lidovecké vlády nebyly bez chyb, stejně tak jako politika KDU v uplynulých letech taková nebyla, ale rozhodně byla lepší než to, co se děje teď. A vlády s lidovci byly lepší, než je vláda současná."

Položte dotaz Pavlu Bělobrádkovi ZDE

V principech neustoupíme, tvrdí malé strany...

Avšak v současné Poslanecké sněmovně by se dle Bělobrádka hledal koaliční partner jen obtížně. „Je možné, že do vlády nebudeme chtít jít. Bylo by to otázkou programového prohlášení, kompromis se udělat může, ale ne v principech. Já osobně nenalézám s žádnou parlamentní stranou v současné době takovou shodu, aby mě to přesvědčilo, že by pro nás byla dobrým koaličním partnerem," říká pro ParlamentníListy.cz Bělobrádek. Dle jeho slov by KDU klidně mohla slušet i opozice, případně podpora menšinové vlády a ad hoc schvalování zákonů, na kterých by mezi případnou vládou a lidovci panovala shoda.

Podobný postoj projevily i dvě zbývající strany - Suverenita a Strana zelených. Předseda SZ Ondřej Liška zdůrazňuje, že by záleželo na programovém průniku jeho strany s případnou vládou, ale zleva doprava nenachází odvahu k takovým změnám, jaké by si přáli zelení. „Drobné korekce nikam nevedou, změna musí být razantní. Od zveřejnění údajů o financování politických stran, přes volební systém, který by umožnil prosadit se i menším stranám, až po ekologické otázky a otázky investování do budoucnosti, zejména vzdělání," líčí výčet zelených požadavků Liška.

Pro Janu Bobošíkovou je případná vláda také otázkou možné shody, ale tu v současném parlamentu nevidí a říká opět, že její strana bude trvat na tom, aby se neslevovalo z požadavků Suverenity. I ta je připravená usadit se do opozice.

... ale ustoupíte, směje se politolog

Lukáš Jelínek je k těmto silným prohlášením skeptický. Rozumí tomu, že strany už jen kvůli svým voličům musí něco takového říkat, ale realita je jinde. „Přiznávám se, že těmto slovům moc nevěřím. V jakékoliv vládě vždycky ustupují nejvíc právě ty nejmenší strany. Přičemž tendence podílet se na vládě převáží všechny tendence ostatní," usmívá se politolog.

Podle Jelínka to však neznamená, že by menší vládní strany nic ze svého programu nedokázaly. Musí však přesvědčit voliče, že o svůj program bojovaly a že měly i nějaké úspěchy.

A právě kvůli těmto drobným programovým korekcím považuje Lukáš Jelínek malé strany ve vládě za prospěšné pro politický systém. „Koaliční model vlády je určitě prospěšný, je v našem prostředí přínosnější než vláda jedné dominantní strany, vláda menšinové vlády za podpory nevládních subjektů i než vláda dvou velkých stran," ujišťuje politolog.

Míra prospěšnosti účasti na vládě pro samotné malé strany a jejich další politické vyhlídky je pak podle politologa relativní. „Záleží na tom, jak je strana etablovaná ve sněmovně. Pokud už je strana v parlamentu zavedená, tak má určité zázemí, z kterého může čerpat. Ovšem jak ukazuje zkušenost zelených, Věcí veřejných a i dalších stran z minulosti, tak nováčci v Poslanecké sněmovně dřív, než se rozkoukali, byli ve vládě. Pak si nestihli ani ujasnit, co vlastně chtějí v tom parlamentu a v koalici dělat. Pokud se malá strana dostane do parlamentu poprvé, určitě je pro ni výhodnější opozice," radí na závěr politolog Lukáš Jelínek.

Více odborných názorů v rubrice Politologové

Čtěte také: