Vláda se dozví, jak se žije mimo Prahu. Chudoba rozděluje Česko

12.01.2012 4:10

O prohlubující se propasti mezi chudými a bohatými se už mluví delší čas, a to nejen v Česku. Situace je obdobná po celém světě. V těchto dnech se však potvrdilo, že o hloubce této propasti rozhoduje také region, ve kterém osoba žije. Regionální rozdíly v koupěschopnosti obyvatelstva se zvyšují, a tak asi málokoho překvapí, že nejvyšší kupní síla je v Praze a nejnižší na Bruntálsku.

Vláda se dozví, jak se žije mimo Prahu. Chudoba rozděluje Česko
Foto: Hans Štembera
Popisek: Chudoba, ilustrační foto.

A tak zatímco obyvatel Prahy má průměrný příjem 223 tisíc korun ročně, obyvatel okresu Bruntál má v průměru zhruba jen 144 tisíc korun. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Incoma GfK, podle kterého Česko z pohledu kupní síly zaostává za evropským průměrem.

"V porovnání s výsledky studie z roku 2010 můžeme sledovat mírné zvyšování regionálních rozdílů v úrovni kupní síly. Praha posílila svůj náskok, na druhou stranu hospodářsky slabší regiony navýšily svůj propad proti průměrným hodnotám," řekl ParlamentnímListům.cz Jiří Najman ze společnosti Incoma GfK. Dodal, že daní za nadstandardní příjmy jsou ale nesporně vyšší životní náklady v bohatších regionech.

Trend potvrzují i aktuální výsledky ministerstva pro místní rozvoj. Podle nejnovější zprávy ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského (VV) o plnění Strategie regionálního rozvoje ČR se v naší zemi od roku 2008 čím dál víc rozevírají nůžky mezi životní úrovní obyvatel jednotlivých krajů a prohlubují se také rozdíly v ekonomické výkonnosti regionů. Právě tuto informaci ve středu dostane na stůl vláda.

Vláda se bude zabývat prohlubujícími se rozdíly v životní úrovni

Ministr Jankovský v této zprávě varuje. "Pokud bude pokračovat dosavadní trend vysokých rozdílů v dynamice ekonomiky jednotlivých regionů, a provedená analýza tomu nasvědčuje, regionální rozdíly se budou poměrně rychle prohlubovat, a to zejména v důsledku dalšího zaostávání hospodářsky slabých regionů," uvedl Jankovský pro ParlamentníListy.cz.

A podle očekávání i z této analýzy vyplývá, že hospodářsky nejvýkonnějšími oblastmi v Česku jsou Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj. Mezi nejslabší pak patří naopak Karlovarský, Ústecký, Liberecký a Olomoucký kraj. Tam se lidem žije hůře.

A co to znamená v praxi? Ve slabších regionech bude podle zprávy klesat význam prvků konkurenceschopnosti založených na technologicky nenáročném zpracovatelském průmyslu. Stát by měl proto podle ministerské zprávy naopak podporovat sektory vyžadující znalosti a vyšší kvalifikaci.

Na programu středečního jednání vlády je proto tento materiál uvedený mezi body pro informaci, rozprava o dokumentu dosud naplánovaná není.

Nezaměstnanost roste v celé zemi. Tam, kde nejvíce, bude lidem ještě hůř

Jedním z nesporných a nejvýznamnějších měřítek pro hodnocení hospodářské výkonnosti regionů je samozřejmě i počet lidí bez práce. Míra nezaměstnanosti v prosinci vzrostla v celém Česku podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí z listopadových osmi na 8,6 procenta, počet evidovaných uchazečů o zaměstnání se přitom přehoupl přes půlmilionovou hranici.

Ne všude ale je situace stejná. A tak meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenaly úřady práce v 75 okresech. Největší nárůst byl v okrese Prachatice - o 24 procent. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v okrese Jeseník (16,8 procenta), nejnižší pak v okrese Praha-východ (3,3 procenta).

O problému věděla a pracovala s ním přitom již vláda Jana Fischera v roce 2010, když schválila nový seznam regionů s takzvanou soustředěnou podporou státu. Týká se územních obvodů 24 okresů a osmi územních obvodů obcí s rozšířenou působností. Hospodářsky slabé regiony zahrnují zhruba 31 procent území Česka a stejný podíl obyvatel.

V Praze nebo v Říčanech lidé nakupují hodně, nejméně v Krupce

Podstatným faktorem pro hodnocení životní úrovně v regionu je přitom již zde také zmiňovaná kupní síla obyvatelstva. Nejvyšší je v městech s více než 10 tisíci obyvatel, logicky pak opět v Praze. Vysokou hodnotu vykazují ale také nedaleké Říčany (210 tisíc korun) či Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (206 tisíc korun). Naopak nejnižší kupní síly mají obyvatelé Krupky na Teplicku - pouhých 145 tisíc korun ročně. Pak také v Orlové (143 tisíc korun) a Karviné (141 tisíc).

"Průměrný obyvatel města nad 50 tisíc obyvatel může vydat přibližně o 13 procent prostředků na nákupy více než obyvatel obce pod pět tisíc obyvatel," řekl Najman ze společnosti Incoma GfK. Ovšem i mezi velikostně obdobnými sídly jsou podle Najmana značné rozdíly, které souvisejí zejména s polohou v hospodářsky úspěšném, nebo naopak ekonomicky slabším regionu.

"Zatímco průměrná domácnost v téměř stotisícovém Ústí nad Labem má disponibilní příjem necelých 350 tisíc ročně, tak českobudějovická domácnost má k dispozici bezmála 414 tisíc korun," uvedl. Mezi menšími sídly jsou rozdíly ještě výraznější. Například průměrný obyvatel Průhonic u Prahy má k dispozici až o čtyřicet procent více finančních prostředků než obyvatel podobně velké příhraniční Raspenavy.

Stejnou metodikou byla sledována koupěschopnost obyvatelstva ve 41 evropských zemích, kde Česká republika je výrazně pod celoevropským průměrem. "Průměrný Čech má přibližně o 42 procent nižší koupěschopnost v porovnání s průměrnými evropskými hodnotami. Příznivěji vychází nicméně Česko ze srovnání se Slovenskem, Polskem a Maďarskem, kde je koupěschopnost obyvatelstva a domácností ještě nižší než v Česku," dodal Najman pro ParlamentníListy.cz.

Chudoba? To záleží na úhlu pohledu...

O tom, že však stále přibývá chudých a mizí střední třída, se už píše také dlouho a vcelku právem skoro na celém světě. Je tedy asi opravdu na místě před tím, než začne kdokoli naříkat nad tím, že žije v chudém regionu a je tedy „předurčen“ chudobě, uvést, zda se v našich podmínkách o chudobě v pravém slova smyslu skutečně dá hovořit.

„Faktem je, že za čtyřicet let komunismu jsme si zvykli, že všichni mají prakticky stejně. A i když je nerovnost v rozdělení bohatství i více než 20 let po revoluci minimální, přeci jen je rozdíl větší, než byl na konci socialismu. Je to ale důvod k nářku,“ uvedla na toto téma Alžběta Vejvodová, vedoucí ekonomického zpravodajství portálu ČT24.

A doplnila, že od roku 1990 bohatli v České republice bohatí i ti "chudí". Životní úroveň se zvyšuje. „Zatímco před deseti lety jsme si mohli ze svých příjmů dopřát jen polovinu toho, co Němci, dnes už je to 60 procent požitků průměrného Němce. Pravda, ten kdo přišel s inovativním nápadem nebo se jen v divokých 90. letech chopil příležitosti, si ve srovnání s ostatními polepšil více. Ale to je spíš "dar" na oltář fungujícího hospodářství. Nebýt pádu železné opony byli bychom na tom s největší pravděpodobností dnes všichni hůř,“ myslí si Vejvodová.

A přidává svůj popis průměrného chudého Čecha. Zda se s ním dá souhlasit, je na čtenáři samotném.

Chudoba - to jsou ale i ghetta...

„Průměrný chudý Čech si nemůže dopřát drahou exotickou dovolenou třeba na Kanárech nebo v Karibiku. Zvláště pro nízkopříjmové rodiny s dětmi je asi mnohdy nepředstavitelná i letní dovolená na Vranově pod stanem. Podle průzkumu Českého statistického úřadu je v Česku takových rodin 40 procent. Většinou ale i ta nejchudší rodina má doma televizi, rodiče si volají s přáteli mobilním telefonem a hlady taková rodina také neumírá. I když pravdou je, že pravým šampaňským si asi chudá rodina ani na Vánoce nepřiťukne. Deset procent populace si dokonce může stěžovat, že si nemůže ani obden dopřát maso,“ popsala.

Podle politologa Jiřího Peheho se zvětšující se příjmové rozdíly projevují a nadále budou projevovat také v podobě postupného vzniku "ghett" - třeba romského obyvatelstva. „Ale i v podobě dalších sociálních rozdílů. O tom svědčí například i skutečnost, že ačkoli průměrný plat je dnes už okolo 24 tisíc korun měsíčně, většina lidí si může o takovém příjmu nechat jen zdát. To znamená, že malý počet lidí má příjmy vysoce nadprůměrné, zatímco většina podprůměrné. Řešit se to dá. Například progresivním zdaněním,“ vidí možné řešení zastavení prohlubování problému politolog

Regiony se soustředěnou podporou státu na období let 2010 - 2013:

a) strukturálně postižené regiony - okresy         Most, Chomutov, Teplice, Ústí nad Labem, Karviná, Nový Jičín, Sokolov

b) hospodářsky slabé regiony - okresy  Tachov,  Hodonín, Třebíč, Bruntál, Děčín, Jeseník, Přerov, Šumperk, Znojmo, Blansko

c) regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností - okresy  Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Louny, Svitavy, Ostrava-město, Kroměříž, Vsetín

d) regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností - obce s rozšířenou působností   Ostrov, Frýdlant, Králíky, Světlá nad Sázavou, Šternberk, Uničov, Valašské Klobouky, Vítkov

Zdroj: Zpráva o plnění Strategie regionálního rozvoje České republiky

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Povodí Moravy opravilo koryto Lejtny v Bratčicích

22:45 Povodí Moravy opravilo koryto Lejtny v Bratčicích

Povodí Moravy, s. p. dokončilo opravu více než 800 m dlouhého úseku vodního toku Lejtna v Bratčicích…