Vladimír Dlouhý: Dávat lidem na utrácení, to ne. Jen dál s reformami

16.12.2011 14:56

Někdejší nejpopulárnější politik a exministr průmyslu Vladimír Dlouhý si myslí, že Česká republika by neměla být černým pasažérem a měla by se případně podílet desítkami miliard korun na případném Evropském stabilizačním fondu. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz mimo jiné odmítl, že by takzvaná stimulační opatření měla pro ekonomiku větší význam.

Vladimír Dlouhý: Dávat lidem na utrácení, to ne. Jen dál s reformami
Foto: archiv
Popisek: Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR
reklama

Opozice i odbory často předhazují vládě, že její současná i plánovaná protikrizová opatření zaškrcují spotřebu domácností a tím i ekonomický růst. Vladimír Dlouhý, člen Národní ekonomické rady vlády, si ale myslí, že minulost ukázala, že stimulační opatření přinesla ekonomice v podstatě nulový efekt.

Dlouhý proto nevěří, že by nějaká větší vládní stimulace „spotřeby“ domácností dnes dopadla na úrodnou půdu. Stejně tak si myslí, že státní podpora v podobě takzvaných prorůstových opatření v době krize nepřináší efekty, které by byly argumentem pro jejich aplikaci i v současné krize.

Dřív se stimulovalo a zpátky to nepřineslo nic

„Tyto efekty umožňují kvantifikovat takzvané multiplikátory z nichž pro rok 2009 udělalo Evropské oddělení Mezinárodního měnového fondu krásnou studii pro Českou republiku, která ukázala, že v té předchozí krizi, kdy tady nějaká fiskální stimulace ze strany ještě Topolánkovi vlády byla, tak že ten efekt byl velmi nízký,“ popsal Dlouhý.

„Zjednodušeně řečeno, každý milion, který jsme do ekonomiky dali neměl nějaký násobný efekt, ale ukázalo se, že se nám v podstatě vrátil zpět zase maximálně ten milion,“ konstatoval Dlouhý pro ParlamentníListy.cz „Čili nedávné zkušenosti ukazují, že nemá smysl nějak spotřebu stimulovat, protože efekt je příliš nízký,“ dodal ekonom.

Hlavně nevíme před čím stojíme

Podle něj je zatím stále není jasné, před čím Česká republika a především Evropská unie stojí. „Před Evropskou unií a potažmo eurozónou už bylo více rozhodujících termínů, ale v tuto chvíli jde o další rozhodující dobu, kdy se do Vánoc ukáže, zda se podaří eurozónu stabilizovat," míní Vladimír Dlouhý.

Tato stabilizace přitom podle něj závisí na tom, do jaké míry se ukáže, že země jako Španělsko a hlavně Itálie budou moci financovat svůj dluh za podmínek, které pro ně nebudou extrémně drastické. Jde prý o to, aby se ukázalo, že trhy, banky nevyjímaje, začnou eurozóně, některým zemím a jejich státním cenným papírům dlouhodoběji věřit a poskytovat finance za přijatelných podmínek.

Měli bychom přispět na záchranu

V té souvislosti Dlouhý podotkl, že ačkoliv je velkým kritikem eura, nacházíme se v pozici, kdy nám jeho osud nemůže být lhostejný. „Já jsem do Hospodářských novin poslal komentář, který byl jakýmsi hypotetickým prohlášením vlády, jak by podle mě mělo vypadat,“ uvedl Dlouhý.

A začal citovat: „...současně se chceme přihlásit k evropské solidaritě, nebudeme hrát roli černého pasažéra a jsme připraveni, i když nejsme členská země eurozóny, od roku 2013 finančně přispět k Evropskému stabilizačnímu fondu podle alikvótních podílů,“ citoval Dlouhý z komentářů a pokračoval.

„Nečiníme tak kvůli společné měně, nýbrž proto, že její náhlý konec může těžce dopadnout i na miliony našich občanů. Současně jsme přesvědčeni, že nejlepším příspěvkem České republiky k dalšímu osudu Evropy je pokračovat v nutných strukturálních reformách a udržovat – byť je to politicky a sociálně bolestné – deficity i dluh veřejných financí pod kontrolou. Konec citátu,“ dodal Dlouhý.

Každý má díl viny na krizi

Čili to říkám něco nesmírně nepopulárního v této zemi. Když i takový kritik eura, jako jsem já, říká, že bychom měli zaplatit desítky miliard do Evropského stabilizačního fondu bude-li existovat, ale tak to podle mě je“ konstatoval Vladimír Dlouhý.

Ten už dříve pro ParlamentníListy.cz odmítl svalování viny za rozpoutanou ekonomickou krizi jen na finanční kruhy. Já vůbec nezpochybňuji spoluzodpovědnost, zdůrazňuji slovo spoluzodpovědnost finančního sektoru a velkých investičních bank za finanční krizi i za problémy s jejím řešením," prohlásil tehdy Dlouhý.

„Nicméně, a proto jsem zdůraznil slovo spoluzodpovědnost, domnívám se, že k finanční krizi, ke které jsme dospěli v roce 2008, přispěly téměř všechny struktury společností vyspělých zemí," myslí si Dlouhý. „Ať už jsou to obyvatelé, a to dokonce i z nižších vrstev, kteří absurdním způsobem podlehli různým nákupním horečkám financovaným na dluh," uvedl pro ParlamentníListy.cz ekonom.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Ondřej Vaněk
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Získali jsme svědectví o šokujícím chování policistů po dvou vraždách a sebevraždě v obci Líský na Kladensku

5:30 Získali jsme svědectví o šokujícím chování policistů po dvou vraždách a sebevraždě v obci Líský na Kladensku

Na začátku listopadu došlo v malé obci Líský u Slaného na Kladensku k dvojnásobné vraždě a sebevražd…