Bezpečnostní rada státu se dnes bude zabývat budoucností stíhacího letectva a bude také řešit, jestli česká armáda zůstane u švédských stíhaček JAS 39-Gripen i v příštích letech. Smlouva na jejich pronájem vyprší příští rok a česká vláda vyjednává se Švédskem o jeho prodloužení za lepších podmínek. V opačném případě by kabinet vypsal nový tendr na zajištění obrany vzdušného prostoru, upozornil dnes Český rozhlas (ČRo).
„Ta poslední švédská nabídka, s kterou seznámím bezpečnostní radu státu, je podstatně finančně výhodnější, než byl stav v létě. Nejde tady o rychlost, ale o to, abychom dosáhli řešení, které je co nejvýhodnější pro naši zemi,“ uvedl pro rozhlas Vondra, jenž se dnes naposledy ještě zasedání bezpečnostní rady zúčastní. Jak uvedl v minulých dnech, ze svého postu hodlá odejít k 7. prosinci.
Stíhačky přitom podle řady vojenských expertů i samotných letců Česko potřebuje, v současnosti hlídají třeba od roku 2004 i vzdušný prostor Pobaltí, které ve výzbroji žádné stíhačky nemají. Jenže někteří odborníci namítají, že vlastní stíhačky nemají ani někteří další členové NATO.
„Gripeny s nápisem Czech Air Force nad Pobaltím operují i letos a zpět na základnu v Čáslavi se vrátí po 4. lednu, kdy je vystřídají Dánové. V blízké budoucnosti ale české piloty čeká další zahraničí mise, a to v roce 2014 na Islandu,“ upozornil rozhlas.
Na Islandu budou jen chvíli
„Mělo by jít o skupinu 150 osob s letouny JAS-39 Gripen a na několik týdnů by se měli zapojit do ochrany vzdušného prostoru Islandu. Je to konkrétní vyjádření závazku nedělitelnosti bezpečnosti v rámci NATO,“ vysvětlil pro Čro mluvčí českého ministerstva obrany Jan Pejšek.
Na rozdíl od Pobaltí však nebudou české stíhačky rozmístěné na Islandu po celou dobu. „U Islandu je to jinak. Je chráněn takovým způsobem, že členská země tam pouze na několik týdnů vyšle letouny a personál, aby si nacvičili přistávání a další věci na islandských letištích,“ zmínil dále Pejšek s tím, že „air policing“ potom proběhne z České republiky.
„V tom případě gripeny nebudou fyzicky několik měsíců na Islandu, ale v České republice a budou jenom připraveny, kdyby bylo třeba, aby tam vyrazily,“ dodal Pejšek.
Severoatlantickou alianci v současnosti tvoří 28 členů, sedm z nich ale nedisponuje vlastním letectvem schopným zajistit si obranu. Kromě Islandu a tří pobaltských států jsou to ještě Lucembursko – to je chráněno belgickými stíhačkami – Slovinsko, které hlídají italské Eurofightery a Albánie.
„Žádný z uvedených států přitom nemá pocit, že by trpěla jeho národní hrdost, nebo že by se vzdával kontroly ve prospěch někoho, s kým nemá z minulosti příliš dobré zkušenosti,“ připomnělo dále k tématu rádio.
Smlouva vyprší ke konci roku 2014
Pronájem 14 švédských stíhaček za 19,6 miliardy korun v roce 2004 schválila vláda Vladimíra Špidly. Smlouva vyprší na konci roku 2014. Česká vláda už deklarovala úmysl i nadále zajišťovat ochranu vzdušného prostoru vlastními prostředky.
Letouny JAS 39-Gripen má v současnosti v pronájmu kromě Česka ještě Maďarsko a Thajsko. Jihoafrická republika pak stroje vlastní - nakoupila celkem 26 kusů. Švédsko si původně objednalo přes 200 kusů, ale nakonec se rozhodlo pro nástupce gripenů, pro takzvané superjasy. Ty by se ve švédské výzbroji měly objevit od roku 2023.
Pro jinou alternativu výzbroje se na severu rozhodlo Norsko, Dánsko, Finsko, Polsko a Rakousko. Rakušané přitom údajně létali se stíhačkami stejného výrobce Gripenů už za studené války.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
