Žaloby na exekutory. Kvůli 208 korunám málem přišla o dům

Nejvyšší správní soud (NSS) řešil vloni více než sto kárných žalob na exekutory. Stížnosti převzal vloni v létě od Exekutorské komory ČR na základě pasáží novely exekučního řádu. Na místě je připomenout to, že NSS má na starosti také kárné žaloby na soudce a státní zástupce. I proto projednávání žalob a stížností trvá dlouhé měsíce.

A ani nyní není zatím situace lepší. "Nejvyšší správní soud eviduje v současnosti 113 kárných žalob na soudní exekutory. Z toho je 69 již rozhodnuto. V sedmi případech zproštěním obvinění, v 43 věcech zastavením řízení, v 19 věcech uznáním viny," sdělila ParlamentnímListům.cz mluvčí Nejvyššího správního soudu Petra Lavická.

Ze seznamu žalob, který se přitom již v minulosti dostal do médií, vyplynulo, že stíhaný je každý třetí český exekutor. Těch působí v Česku v současnosti podle údajů Exekutorské komory 147. Celkem 22 exekutorů bylo z funkce odvoláno, výjimkou nebylo ani pozastavení či zákaz výkonu jejich činnosti. Někteří odešli ale i na vlastní žádost.

Prvenství v seznamu stížností, alespoň co se počtu kárných žalob týká, si „vysloužil“ exekutor Otakar Kořínek z Prahy 3. Na jeho hlavu se jich sneslo celkem devět. A to i přesto, že už byl ještě před projednáváním soudu z funkce exekutora odvolán. Proč? Například kvůli stížnosti ženy, ke které exekutoři vtrhli do bytu a zabavili, co šlo. A to kvůli dluhům muže, se kterým byla v té době už sedm let rozvedená.

V roce 2010 byl uznán soudem vinným ze zneužívání pravomoci veřejného činitele pak například také Roman Vytejček z Prahy 4. Tomu byl nakonec ještě vysloven zákaz činnosti soudního exekutora na dobu čtyř let.

I šéfové exekutorů měli potíže a musejí své postupy obhajovat

S kárnou žalobou se potýkala v nedávné minulosti dokonce i prezidentka Exekutorské komory Jana Tvrdková. „Předmětem kárné žaloby byla skutečnost, že stěžovatelce – manželce povinného - byla v rámci mobilární exekuce zabavena hotovost tisíc korun. Podle názoru kárného žalobce takto vůči manželce povinného nemělo být postupováno, neboť dluh vznikl před uzavřením manželství a kromě toho povinný a jeho budoucí manželka uzavřeli smlouvu o budoucí úpravě majetkových vztahů v manželství,“ popisuje to, proč se na seznamu ocitla, Jana Tvrdková.

A doplňuje na svoji obhajobu to, že z obsahu exekučního spisu, který měl kárný žalobce před podáním žaloby k dispozici, ale vyplývá, že část dluhu vznikla za trvání manželství. „Na úhradu této části dluhu tedy lze použít majetek ve společném jmění manželů a ke smlouvě, kterou byl zúžen jeho zákonný rozsah, se podle exekučního řádu nepřihlíží. Pokud měla stěžovatelka jiný názor, je její adekvátní procesní obranou v tomto případě vylučovací žaloba, popřípadě návrh na částečné zastavení exekuce,“ popsala důvody nepříjemností šéfka exekutorů.

Podle ní z uvedených důvodů, nebyly dány podmínky kárné odpovědnosti, tedy závažné porušení povinností stanovených právním či stavovským předpisem. Podání kárné žaloby na její osobu tedy považuje za nemístné.

Kvůli 208 korunám, které dlužila ještě z dob nezletilosti, málem přišla o dům

Ani předchůdce Jany Tvrdkové, exprezident Exekutorské komory Juraj Podkonický, se nevyhnul potížím. Nejvyšší správní soud ho zprostil až vloni v květnu kárné žaloby.

Tu na něj podalo ministerstvo spravedlnosti a šéf tohoto rezortu Jiří Pospíšil (ODS). Žádal pro něj pokutu za údajně neoprávněnou exekuci. Podkonický při vymáhání peněz od dlužnice totiž chtěl prodat nemovitost ve společném jmění manželů. Podle předsedkyně kárného senátu Lenky Matyášové však nakonec tento skutek nebyl kárným proviněním.

Juraj Podkonický, jehož jméno figurovalo hned v několika medializovaných kauzách, je tak nadále soudním exekutorem pro Prahu 5. Zmiňovaný údajný prohřešek spočíval přitom v tom, že Podkonický při vymáhání pohledávky 208 korun plus úroky vydal exekuční příkaz na nemovitost ve společném jmění manželů. A to přesto, že dluh vznikl ještě před uzavřením sňatku. Podle ministerstva to předpisy nedovolovaly.

Vymáhaná částka byla původně pokutou, jež dostala tehdy ještě nezletilá dívka za černou jízdu v pražské hromadné dopravě. V době, kdy Podkonický rozhodl o exekuci, byla nemovitost jediným majetkem, jímž mohla dlužnice disponovat. Celkem proti ní existovalo 16 exekučních titulů, jež postupem času narostly z malých částek do řádu statisíců korun. I Podkonický tehdy na svoji obhajobu tvrdil, že postupoval správně. O tom, že nemovitost je společným jměním manželů, prý nevěděl. Zdůrazňoval, že v podobných případech lze podat k soudu takzvanou vylučovací žalobu.

TÉMA: Exekuce

Kritice čelil několikrát

Juraj Podkonický stál v čele komory exekutorů před Janou Tvrdkovou v letech 2001 až 2009. Za tu dobu čelil kritice a nařčení ze střetu zájmů několikrát. Jedním z důvodů kritiky bylo mimo jiné například i zpoždění při rozjezdu centrálního registru exekucí.

Střet zájmů podle exekutorových kritiků spočíval prý v tom, že si založil inkasní firmu, jež se zabývala správou pohledávek. Později svůj podíl prodal. Za eticky sporné označovali ale někteří odborníci i to, že si Podkonický koupil dům v exekuci.

Naposledy se jeho jméno objevilo v kritizovaném tendru na vymáhání pohledávek pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu.

Kárná řízení s exekutory jsou náročná, pravomoc prý ale překročí málokdy

Kárná řízení s exekutory jsou podobně jako procesy se soudci a státními zástupci náročná na dokazování. Mnohdy v nich vypovídá také řada svědků. Spektrum projednávaných prohřešků je poměrně široké. "Obecně mohu konstatovat, že nejčastěji jde o průtahy nebo o nesprávný výkon exekutorské činnosti. Málokdy jde o překročení pravomoci exekutora," uvedla pro ParlamentníListy.cz Daniela Zemanová, předsedkyně kárného senátu NSS.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.