Zaplatíte 350 miliard do Bruselu. Nečas se tak dohodl s Merkelovou

03.05.2012 15:19

Senát minulý týden ve středu schválil několikrát odložený tisk č. 82, novelu Lisabonské smlouvy, která v případě vstupu České republiky do eurozóny zaváže náš stát zaplatit dle odhadu zhruba 350 miliard korun do evropského záchranného mechanismu ESM. Podle informací ParlamentníchListů.cz podpořil premiér Petr Nečas schválení novely Lisabonské smlouvy po dohodě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Zaplatíte 350 miliard do Bruselu. Nečas se tak dohodl s Merkelovou
Foto: Hans Štembera
Popisek: Angela Merkelová a Petr Nečas zavítali na půdu Právnické fakulty UK

Poslanecká sněmovna by o stejné věci, tedy o vyslovení souhlasu s ratifikací Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro (ESM), měla v rámci tisku 348-E hlasovat příští týden ve středu. ODS, minimálně většina jejich poslanců, dle oficiálního vyjádření představitelů poslaneckého klubu tento návrh podpoří. Očekává se, že tisk podpoří určitě i TOP 09 a ČSSD. Je třeba ústavní většina.

ESM za nekritiku fiskální smlouvy

Podle informací ParlamentníchListů.cz německá kancléřka Angela Merkelová orodovala za schválení této novely Lisabonské smlouvy při návštěvě České republiky na začátku dubna. Prý vznikla tichá dohoda, že Merkelová nebude hlasitě kritizovat Nečase a Českou republiku za to, že nepřistoupila ke smlouvě o fiskální unii, když Česká republika schválí novelu Lisabonské smlouvy, která umožňuje vznik evropského záchranného mechanismu.

Touto dohodou Nečas patrně příliš nepotěší prezidenta republiky Václava Klause, protože ten ho ve svém dopise z 27. ledna 2011 žádal, aby výměnou za to, že by ČR neblokovala novelu, Lisabonu umožňující vznik záchranného mechanismu, získala v primárním právu trvalou výjimku z povinnosti přijmout euro. ČR se zavázala k přijetí eura v přístupové smlouvě.

„Přestože Česká republika dosud nepřijala euro a zmíněný mechanismus má platit pouze pro členské země eurozóny, otevírají se přijetím navrženého postupu do budoucnosti značná rizika ohledně dalšího směřování EU v hospodářské oblasti a schopnosti České republiky je ovlivnit a prosazovat své zájmy. Na tato rizika jsem Vás upozornil již ve svém dopise ze dne 18. listopadu 2010 a doporučil v souvislosti s připravovanou změnou Lisabonské smlouvy a ustavením permanentního krizového mechanismu nastolit požadavek na poskytnutí opt outu pro Českou republiku na zavedení eura, který by možná rizika pro nás omezil," napsal v dopise prezident.

Nečas ve středu na poslaneckém klubu ODS podle zdrojů redakce argumentoval tím, že když se schválí tato novela Lisabonu znamenající, že ČR bude muset ihned vyplatit do mechanismu zhruba 40 miliard a 310 miliard být připravena vyplatit v případě potřeby, bude to pro euroskeptiky a pro ODS silný argument proti přijetí eura.

Za přijetí eura draze zaplatíme

Že Česká republika bude muset do ESM vyplatit stovky miliard, řekl Nečas již na říjnovém kongresu ODS.

„Byl vytvořen evropský stabilizační mechanismus, který povede k tomu, že státy musí složit, v případě ČR se bude jednat o desítky miliard korun, v případě záruk dokonce o stovky miliard korun, v případě členství v eurozóně. Se vstupem do eurozóny budeme muset provést i právní akt, a to bude právě připojení k tomuto evropskému stabilizačnímu mechanismu. Považuji za poctivé vůči naší zemi, za poctivé vůči našim občanům a za poctivé vůči EU říci, že o tak zásadním kroku, jako je vstup do eurozóny a jako je vstup do tohoto evropského stabilizačního mechanismu, musí rozhodnout občané v referendu,“ přiznal Nečas.

Mohli jsme smlouvu zablokovat. Dost by to vadilo Německu

Tím, že se má vyhovět přání Angely Merkelové, argumentoval ve svém projevu na plénu Senátu i místopředseda ODS a ministr obrany Alexandr Vondra, který společně s Nečasem formuluje na vládě pozice ODS k politice vůči Bruselu. Jelikož se jedná o změnu primárního práva EU, mohla Česká republika tuto novelu, na rozdíl od smlouvy o fiskální unii, potopit.

„Jediný důvod, proč se to před jeden a půl rokem domluvilo, bylo Německo. ... Všichni víme, jak německý politický systém a ústavní soud velmi bedlivě dbá na soulad práva evropského a německého práva národního a protože víme, že v článku 125 smlouvy o fungování EU je zákaz bailoutu, tak kvůli tomu se dělala tato novela o jednom odstavci a dvou větách, které tady máte před sebou – pro to, aby to neshodil německý ústavní soud... Spolková kancléřka, jak jste si všimli, nedávno navštívila Prahu, vedla tu oficiální jednání, velmi slušně požádala, abychom dotáhli ratifikaci změny článku 136 do konce, a z tohoto důvodu já pro to odročení již hlasovat nebudu a jsem připraven tu hlasovat i pro tu novelu. Měsíc se samozřejmě ještě počkat dá, nic se nestane, ale nic se nestane ani na poli česko-německých jednání. Ta už prostě proběhla k uspokojení české vlády a české strany,“ řekl Vondra.

Ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg argumentoval při schvalování tím, aby se z nás nestali potížisté: „Já bych snažně prosil, abychom se konečně rozhodli a tuto smlouvu přijali. Všechny věcné otázky byly už dávno prodiskutovány. Další posunutí do konce května znamená jenom – i když bez toho se nevyhneme přijetí – další napínání našich partnerů a další pohoršení naší pověsti v rámci EU. Dávno jsme si tam už zjednali pověst věčného potížisty. A je pravda, že nevynecháváme jedinou možnost, jednu šanci udělat zase nějaký problém v EU. Jsme sice menší, ale i zde se zdatně snažíme, abychom naši pověst potížisty zachovali. Dle mého názoru to není prospěšné pro ČR, ani pro EU, tudíž bych chtěl velice poprosit tuto smlouvu schválit.“

Státy eurozóny se musí stát členy mechanismu

O co jde? Vláda předložila prostřednictvím ministra zahraničí Karla Schwarzenberga Senátu ke schválení Rozhodnutí Evropské rady z 25. března 2011, kterým se mění Smlouva o fungování EU (článek 136). Nedlouho po složitém dojednání tzv. Lisabonské smlouvy se mají pravidla fungování EU opět měnit, konkrétně v souvislosti s dluhovou krizí v eurozóně.

Změna smlouvy má EU umožnit zřízení mechanismu pro dotování a úvěrování států eurozóny neschopných hradit své závazky (takzvaný ESM, Evropský mechanismus stability). Účast v tomto mechanismu má být povinná pro všechny budoucí členy eurozóny včetně České republiky, čímž by byl náš stát zavázán přispět do systému 350 miliardami korun.

Varování ze Slovenska

Před tímto závazkem varoval české politiky i bývalý předseda slovenského parlamentu Richard Sulík, který je proti tomu, aby se Slovensko podílelo na dalších záchranných mechanismech eurozóny (EFSF, ESM) a ručilo tak prostředky ze svého rozpočtu. Kvůli otázce takzvaných eurovalů na Slovensku padla vláda Ivety Radičové.

„Česko nemá dohodnutou trvalou výjimku z eura, čili musí počítat s tím, že když bude souhlasit s touto novelou Lisabonské smlouvy, automaticky se v okamžiku povinného přijetí eura stane členem ESM. A pro Českou republiku by to bylo mnoho peněz. Lze říci, že by Česko vyhodilo zhruba 10 miliard eur z okna,“ varuje Sulík české zákonodárce ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

14:01 Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

Nejsou banány a jejich cena roste. V plzeňském supermarketu došla leckterým Čechům slova, případně v…