„Český obranný průmysl jako celek představuje odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Je klíčovým odvětvím pro celý technologický sektor, a navíc má samozřejmě neoddiskutovatelnou strategickou hodnotu. Současně obranný průmysl zajišťuje tisíce pracovních míst pro vysoce specializované zaměstnance nejen v samotných společnostech z oblasti obranného průmyslu, ale také v celém subdodavatelském řetězci,“ přibližuje Filip.
Význam investic ministerstva obrany do českého obranného průmyslu prý ukazuje například skutečnost, že za poslední dva roky byly od června 2018 s českými firmami uzavřeny smlouvy v hodnotě více než 70 miliard korun.
To mimochodem představuje přes sedmdesát procent finančního objemu všech smluv.
„Pokud by se tento poměr obrátil v neprospěch českého obranného průmyslu, mohlo by dojít k jeho stagnaci, protože se jedná o společnosti s vysokým podílem výzkumu a vývoje. Investice do obrany stimulují vznik vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Jenom v leteckém průmyslu pracuje více než 30 tisíc lidí, jejichž práce se bez jasně definované preference investic do domácího obranného průmyslu ocitne v ohrožení,“ dodává Filip pro ParlamentníListy.cz.
V současné době se prý na úkor domácího obranného průmyslu realizují dodávky amerických vrtulníků, francouzských houfnic, izraelských dronů a podobně. Pořízení nových zbraní a zbraňových systémů české výroby (nebo se zásadním podílem českého průmyslu), jako jsou bojová vozidla pěchoty, samohybná děla ráže 155 milimetrů, ruční palné zbraně, cvičná výcviková letadla, radarové systémy a systémy protivzdušné obrany může znamenat investici resortu ve výši 68 miliard korun. Ta teoreticky přinese do českých firem celkem 27 miliard korun, 65 miliard do hrubého domácího produktu, 29 miliard do daňových odvodů, skoro 2 miliardy do výzkumu a vývoje a vytvoří či zajistí celkem 24 000 pracovních míst.
Snížení výdajů rozpočtu ministerstva obrany do domácího obranného průmyslu by logicky znamenalo snížení těchto strategických investic a zpomalení nezbytné modernizace armády. Stejně tak by investice chyběly v inovativním a technologickém procesu rozvoje obranného průmyslu.
„Česká Zbrojovka, CSG, ELDIS, Aero Vodochody, Retia, Era, Tatra a další jsou pro budoucnost celého českého průmyslu coby strategického odvětví zajišťujícího nejen naši obranyschopnost, ale také technologickou vyspělost a inovační potenciál, naprosto nezbytné. Pokud dojde k omezení jejich možností růstu a rozvoje, tak schopnost našeho obranného průmyslu dodávat pro naše ozbrojené síly, bude minimální. To bude mít i další vliv, jako například oslabení mezinárodního postavení České republiky a zvýšení její závislosti na zahraničních dodávkách bez možnosti zapojení ČOP do mezinárodní dělby práce,“ uzavírá Filip.
autor: Tomáš A. Nový