Rejdaři šrotují lodě. Kapitán Foldyna: A Němci cinkají eurem

11.12.2011 19:27

Vodní doprava se v Česku dostává na úplné dno. Rejdaři prodávají lodi anebo je vyřazují do šrotu, říční cesta po Labi je většinu roku nesplavná. Oproti železniční či silniční dopravě se v případě té vodní nedá mluvit o rovných příležitostech. Ministerstvo dopravy se v tomto ohledu chová jako zpomalený film. Poslanec ČSSD a bývalý kapitán Jaroslav Foldyna kroutí nevěřícně hlavou, že se v republice pohřbívá typ dopravy, která je ekonomicky výhodná i ekologická. Strana zelených si naopak myslí, že vynakládat peníze na jez v Děčíně je hloupost.

Rejdaři šrotují lodě. Kapitán Foldyna: A Němci cinkají eurem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna
reklama

Tuzemští provozovatelé lodí na Labi jsou zoufalí, protože jim úplně krachuje živnost. „Vodní doprava u nás je díky absenci vodní cesty ve schizofrenní situaci. Zatímco ostatní lákají na různé marketingové akce, my jsme nuceni zákazníkům omílat, že je uspokojíme, až jestli naprší a neuschne. Takže vlastně stále odmítáme lukrativní zakázky a snažíme se zmírnit naše ztráty provozem na německých kanálech a Rýně. Abychom sanovali ztráty, prodáváme lodě, šrotujeme kapacitu," odhaluje pro ParlamentníListy.cz situaci v tuzemské říční dopravě jednatel rejdařství Evd s. r. o. Lukáš Hradský.

Mají v tom prsty různé lobby

„Každá tuna, co jede na severozápad Evropy po železnici, cinká eurem. Cinká v Berlíně, ale ne v Česku. Všechny realizace totiž vezou německé dráhy. To je velká lobby s obrovskou silou. Další lobby je německý chemický průmysl. Všechny dovozy a vývozy do a z chemiček na Labi jsou o deset až patnáct procent levnější po vodě, než po železnici či kamiony. My je však po vodě nejsme třeba v létě schopni zajistit. Nedávno jsem si vyfotil loď s nízkým ponorem, co vezla kolem tisíce tun nákladu. To je třiačtyřicet kamionů, řidičů, motorů. Na lodi s motorem osm set koní pluli dva lidé. Vždyť to je ekonomie i ekologie v jednom. Nesnižujeme náklady ani ekologickou zátěž, ale mzdy, což se Němcům líbí," řekl ParlamentnímListům.cz poslanec ČSSD a dlouholetý kapitán v říční dopravě Jaroslav Foldyna.

Podle Foldyny je smutné, že Labe je mezinárodní řeka a z poválečných smluv máme umožněn přístup k moři, na jehož základě nám do roku 2026 patří k užívání část přístavu Hamburk, ale moc se toho nevyužívá. „Investovali jsme do vybudování řeky první třídy v uvozovkách od Přelouče do Střekova obrovské peníze. Je tam šestadvacet plavebních komor včetně Vltavy. Řekněme, co jedna komora, to dvě miliardy korun. Nevyužíváme to, protože nám chybí minimálně jedna plavební komora v Děčíně, aby se zboží dostalo z a do republiky. To by se mělo změnit, přístup k moři si zasloužíme," doplnil.

Podle zelených peníze radši do železnice

„Je to zcela neekonomické, neperspektivní a v neposlední řadě to též ohrožuje cenné části přírody. Peníze na tuto zbytečnou stavbu budou chybět na obchvaty měst a byly by efektivněji vynaloženy na železniční koridory, které mají o řád vyšší kapacitu," napsal k tématu ParlamentnímListům.cz předseda Strany zelených Ondřej Liška.

„Postoj zelených mě dojímá k pláči. Je to smutné, že se zrovna oni staví proti. Jak už jsem říkal, vodní přeprava je výhodná jak ekonomicky, tak i ekologicky," dodává Foldyna. „Víte, opravdový ekolog by vodní dopravu určitě podporoval. Myslím si, že řada takzvaných českých ekologů nikdy neviděla například Středozemní kanál, vodní cesty v Holandsku s hustým osídlením anebo dálnice a dálniční tunely v Alpách. Pak by totiž naopak tlačili na rychlé dobudování dálnic a vodních cest. To je jediná možnost jak docílit snížení emisí a hluku z aut," doplňuje Hradský.

Ministerstvo dopravy nekoná

Ohledně situace se nedávno v Praze konalo jednání předsednictva Evropské unie rejdařů. Na nutnosti zlepšení plavebních podmínek na horním Labi se tam všichni shodli. „Doufáme, že se tímto krokem konečně otevře cesta k dlouho očekávanému odstranění úzkého hrdla na českém úseku Labe a že realizace potřebných opatření začne v co možná nejkratší době," sdělil následně předseda tuzemské asociace vnitrozemské plavby Lubomír Fojtů.

„Ministerstvo dopravy nekoná anebo nekoná dostatečně rychle. Snad žádná jiná stavba jako je jez v Děčíně se nepřipravuje tak dlouhou dobu a to navíc bez výsledku. Osobně jsem přesvědčen, že věčné zadávání a zhotovování nových a nových studií, posudků a dopravních strategií všem vyhovuje a představuje krásnou a snadnou obživu pro mnoho lidí. Jak je například možné, že dopracování studie vlivu stavby na životní prostředí EIA bude trvat dva roky," rozčiluje se Hradský.

Dost obecnou odpověď k tomu poslal Martin Novák z tiskového ministerstva dopravy: „Ministerstvo zpracovalo komplexní materiál, který řeší podporu vnitrozemské vodní dopravy v Česku. Materiál prošel již meziresortním připomínkovým řízením. Po vypořádání připomínek bude předložen do vlády. Obecně počítá ministerstvo s výstavbou plavebního stupně jak v Děčíně, tak třeba i v Přelouči. Samotná realizace plavebního stupně v Děčíně se odhaduje zhruba na pět miliard korun. V současné době se posuzuje vliv stavby na životní prostředí EIA. Ministerstvo životního prostředí nám ji vrátilo k dopracování, na čemž se pracuje."

Vodní doprava v troskách

Pokles lodní flotily činí podle rejdařů oproti roku 1989 celých devadesát procent a stále pokračuje. Letos se sešrotovalo anebo prodalo dalších zhruba deset lodí, což je kapacita řádově tří set kamionů. „Je to výsledek jednoznačné diskriminace vodního dopravního módu. Do rozvoje silniční a železniční infrastruktury byly provedeny investice ve stovkách miliard korun. Navíc železniční a silniční doprava je výrazně dotována různými podpůrnými programy a úlevami a tím dochází k dalšímu narušování podmínek rovného přístupu," míní Hradský, jednatel firmy Evd s. r. o., která vznikla roku 1991. Před sešrotováním některých lodí měla firma o čtyřicet zaměstnanců více.

„Během dvaceti let museli čeští rejdaři přestát velmi špatné plavební podmínky. Aby mohli toto nepříznivé období vůbec přežít, museli rozprodávat či šrotovat svoji specifickou nízkoponorovou labskou flotilu. Od roku 2004 došlo k poklesu trakčních provozních plavidel z počtu 133 na 68," sděluje předseda asociace vnitrozemské plavby Česka Lubomír Fojtů s tím, že tato organizace žádá vládu, aby konečně přistoupila k opatřením vedoucím k záchraně provozovatelů vodní dopravy.

Psali jsme:
Čeští rejdaři odejdou podnikat na západ. Od vlády za to chtějí 600 milonů
Splavme Labe. Doprava pak bude zadarmo 
Zemanovci řádili na vodě. Šlouf rozbil loď, Zeman zůstal doma
Německo se chystá sabotovat náš export, tvrdí Bobošíková

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE  

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jan Rychetský

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Po rozvolnění protiepidemických opatření mohou lidé navštívit výstavu s dálniční tématikou

16:12 Po rozvolnění protiepidemických opatření mohou lidé navštívit výstavu s dálniční tématikou

Zmíněná výstava mapuje mnohaleté výzkumy jihočeských a rakouských archeologů na trase dálnice D3 a S…