Tříletý projekt, který se snaží „vyvinout soubor moderních laboratorních metod pro identifikaci druhů hmyzu určených pro lidskou spotřebu nebo pro výrobu zpracované živočišné bílkoviny, do něhož je zahrnuta i problematika falšování potravin s hmyzem“, se v minulém roce rozhodlo podpořit Ministerstvo zemědělství částkou téměř 12 milionů korun (11 996 000 Kč). „Jakkoli 12 milionů vypadá pro našince hrozně moc, tak je to vlastně docela malá částka. Je třeba si uvědomit, že stejně jako ve všem se může i při produkci potravin z hmyzu podvádět, neboť zatím je schváleno jen několik druhů hmyzu k tomuto účelu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Havel, analytik, který se dlouhodobě zabývá zemědělstvím, potravinářstvím a životním prostředím.
Mají čeští zemědělci proč protestovat?Anketa
Proto připomíná, že na světě jsou stamiliony druhů hmyzu, a tak teoreticky někdo může použít k výrobě hmyzích produktů jiné druhy, než ty schválené. „A to se musí nějak kontrolovat. Proto je třeba mít k dispozici laboratorní metody, které odhalí, jestli je to z toho správného cvrčka, a ne třeba z nějakého, který je environmentálně chráněný. Riziko podvodů nelze vyloučit, i když se zatím moc nedějí. Ale to i proto, že produkce není zas tak velká, ačkoli každoročně roste. Když je ovšem něčeho hodně, tak dříve, nebo později se do toho oboru vždy vláme někdo, kdo se na tom snaží vydělat a spotřebitele klamat. V tomto případě by to bylo tím, že by se k produkci použil jiný druh hmyzu, který není schválený buď naší, nebo evropskou legislativou. Proto je to třeba odhalovat laboratorními metodami,“ vysvětluje agrární analytik.
Oprávněné protesty zemědělců proti byrokracii
S nadsázkou lze říci, že pro vlády momentálně především evropských zemí by bylo požehnáním, pokud by už v této době byly produkty z hmyzu převažujícími potravinami. Pak by nemusely čelit protestům klasických zemědělců, traktory by nemusely plnit příjezdové cesty do hlavních měst a český premiér by jako kolovrátek nemusel opakovat, že proti vládě jsou jen proruské síly. „Vzhledem k tomu, že produkce hmyzu není velká, a proto není nějak moc velká – kromě stanovení počtu druhů hmyzu a označování potravin, které jsou vyrobeny z hmyzích surovin – a ani moc brutální legislativa týkající se hmyzu, poněvadž to je zatím novinka na trhu u nás i v Evropě, tak zatím by ti producenti asi neprotestovali,“ domnívá se Petr Havel.
Fotogalerie: - Free Assange
Nepochybuje ovšem o tom, jakmile by se výroba potravin z hmyzu rozšířila, že by i v této oblasti lidé dali najevo, s čím nesouhlasí a co se jim nelíbí. „Při rozšíření produkce bude legislativa houstnout a bude složitější a složitější. To je tak skoro vždycky, když se něco na trhu rozvíjí, že se ruku v ruce s tím vezou nějaké regulace. Proto si dovedu představit, že i producenti hmyzu, pakliže by byla složitá legislativa týkající se produkce potravin z hmyzu, by demonstrovali. Protože, a to je potřeba zdůraznit, základní rovina zemědělských protestů, i když jsou tam specifické zájmy různých zemí, tak všem protestům je společný odpor proti rostoucí byrokracii. V tomhle směru jsou protesty zemědělců oprávněné,“ myslí si analytik.
Ideový vůdce Green Dealu regulace tutlal
Specifické zájmy má například střední a východní Evropa, která se bojí ukrajinské produkce. „Němci zase nechtěli, aby se jim snížily dotace na naftu, Nizozemci se bouřili proti tomu, aby museli snižovat stavy hospodářských zvířat. Někteří čeští zemědělci navíc ještě požadovali změnit nastavení toku dotací, ale to je na úplně samostatnou kapitolu. Avšak to, co je všem společné, je právě ta rostoucí byrokracie. V tom mají zemědělci pravdu. A pravdu mají nejen v tom, že byrokracie houstne, ale také, a to se mi zdá velmi nekorektní, že s nimi nikdo nejednal. V Evropském parlamentu se buď už přijalo, nebo se zatím plánují nějaké regulace, jejichž znění a podoba vůbec nebyla se zemědělskou veřejností konzultována,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Havel.
Psali jsme:
Tyto informace má od poslanců, kteří sedí v Evropském parlamentu. „Regulace, co se připravovaly v posledních několika letech, zejména pod Fransem Timmermansem, který loni odstoupil, ale pak ve volbách v Nizozemsku stejně prohrál, ale do té doby to byl hlavní nositel ideje Green Dealu a všech regulací s ním spojených, nebyly konzultovány nejen se zemědělskou veřejností. Ale nešly ani do zemědělského výboru Evropského parlamentu, zabýval se jimi jenom Evropský výbor pro životní prostředí. Zemědělsky zaměřené europoslance k tomu vůbec nepustili. Přijímat zákony o někom, pro někoho, ale bez něj, je systémová chyba a důvod pro pochopení protestů. Jednak byrokracie bují, a když se vytváří, nejsou k tomu zemědělci ani přizvaní,“ shrnuje agrární analytik papalášské manýry Bruselu.
Víkend hmyzožravců v pražské zoo nabídne dobroty
Ideologové Green Dealu budou podle všeho ze stejné množiny lidí jako propagátoři hmyzu na talíři. Jsou přesvědčeni, že jeho konzumace pomůže vyřešit nedostatek potravin, ale i snížit znečištění skleníkovými plyny a zpomalit vymírání druhů. Argumentují také tím, že jde o jídlo s nízkým obsahem cholesterolu a tuku, které je velmi bohaté na bílkoviny. „Perspektivu to má u spotřebitelů zejména, a to je třeba zdůraznit, z řad mladé generace. Protože mladá generace, a to je i ověřené producenty hmyzu z různých ukázek, že děti k tomu nemají ten odtažitý vztah jako starší generace, která to nepovažuje za přirozené jídlo. Ale není to pravda, hmyzem se živili už naši prapředci. Dlouhou dobu to bude ale jen doplněk stravy ve smyslu, že nebude mít až tak velké užití. Ale určitě spotřeba poroste,“ podotýká Petr Havel.
Tomáš Zdechovský
Netají se tím, že sám zkušenosti s tímto netradičním jídlem má. „Už jsem to ochutnal a není to špatné. Jedl jsem smažené cvrčky a pražené moučné červy. Také oplatky, na něž byla použita hmyzí moučka. Je to docela dobré, ale samozřejmě chápu, že to spoustě lidem nedělá dobře co do pocitu, takže minimálně ta starší a nejspíš i střední generace to konzumovat nebude. Ale mladá generace vůči tomu nemá předsudky a jí to zcela bez problémů. Mimochodem existuje akce, která se jmenuje Víkend hmyzožravců, probíhá v červenci v pražské zoologické zahradě už několikátým rokem. A tam naši výrobci produktů z hmyzu představují jednak hmyz jako takový a jednak ty produkty z hmyzu i jídla z hmyzu. Je to docela zajímavé. Byl jsem na té akci dvakrát a musím říct, že u dětí to vzbuzovalo zájem, u dospělých odpor. Takhle to je,“ konstatuje agrární analytik.
Hmyz už v potravinách je, jen je skrytý za éčka
Konzumace potravin obsahující hmyz se časem nejspíš stane politickým tématem ne nepodobným Green Dealu. „Budeme mít vlasteneckou kampaň. Budeme hledat spojence, aby vysvětlili Fransi Timmermansovi, že Green Deal je konec Evropy. Tady se mluví, že za dvacet let nebudou normální potraviny. Nebude skot a budeme jíst larvy,“ prohlásil bývalý předseda vlády Andrej Babiš ve vysílání CNN Prima News. Europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský ovšem na svých facebookových stránkách upozornil, že koncern Agrofert už hmyz do svých masných výrobků dávno přidává. A to konkrétně pod zkratkou E120, která značí červce nopálového či nopálovce karmínového. Toto „éčko“ obsahuje například salám Vysočina, Kostelecký lovecký uherák a je i v dalších uzeninách.
Těžko předpokládat, že si na nich lidé pochutnávají s vědomím, že obsahují sušená těla samiček tohoto hmyzu, který má však velký hospodářský i historický význam. Pochází z centrální a jižní Ameriky, z oblastí jako Mexiko a Arizona. Dále se rozšířil celosvětově jako vývozní surovina, nicméně největším výrobcem barviva zůstává Peru. „Ti to asi nevědí. Ale existuje seznam povolených éček, čili přídatných látek do potravin, a v něm to můžou odhalit. To, že to na obalu není přímo napsáno, že potravina obsahuje červce nopálového, když je jen součástí směsi čehosi, tam skutečně být nemusí. Ale je to tam uvedené v podobě toho éčka 120. Není to tak, že by se spotřebitel neměl jak to dozvědět,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Petr Havel.
Fotogalerie: - Zemědělci před zemědělstvím
Významně nižší spotřeba vody i nutriční argument
Začátkem minulého roku Evropská komise rozšířila seznam hmyzu, který lze v Evropské unii prodávat jako potraviny. Po sarančatech stěhovavých a larvách potemníka domácího došlo na cvrčka domácího a pak i na potemníky stájové. Do potravinářských výrobků se přidávají většinou v práškové nebo pastové formě. Na schválení čeká dalších osm druhů. „Převažující využití hmyzu je buď k přímé spotřebě, nebo jako rozemletá těla hmyzu, což pak vypadá jako mouka a de facto i je. Z toho se pak dělají různé sušenky, může se to přidávat i do dalších potravin. Dominantní využití je prostřednictvím mouk nebo polotovarů z toho hmyzu a nutno uznat, že tato produkce skutečně roste,“ upozorňuje analytik v oblasti zemědělství, potravinářství a životního prostředí.
Hmyz jako součást lidské potravy má v unii nepřehlédnutelné zastání. „Podporuje se to proto, že je produkce hmyzu i díky nízké spotřebě vnímána jako produkt, který nezatěžuje tolik přírodu. Uvádí se, že například spotřeba vody k produkci hmyzu je 100x nižší než spotřeba vody k produkci jakékoli jiné zemědělské komodity. Hmyz totiž nepotřebuje pít ve smyslu, že něco prolévá svým hmyzím hrdlem, ale stačí mu vzdušná vlhkost. Jde tedy o významně nižší spotřebu vody při produkci hmyzu, pak je tu nutriční argument, že se jedná o vysoce kvalitní protein. Lze ho brát i jako doplněk trhu ve chvíli, kdy rozšiřuje možnosti zemědělců věnovat se třeba i něčemu jinému, než je pěstování pšenice, když je teď ničí ukrajinské dovozy. Je to zatím ne úplně využitá skulina na trhu. Ale důvody, proč to EU podporuje, jsou zejména environmentální,“ poukazuje Petr Havel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
Alena Čížková
