Víme, kdy se budeme mít jako na Západě. Ale raději to nečtěte

04.09.2014 16:39

Polistopadový sen, jak v životní úrovni doženeme za pár let Německo a další západní státy, zůstává stále jen nedosažitelným snem. Podle ekonomů se totiž stejných platů jako naši bohatší západní sousedé nedožijeme nejen my, ale ani naše děti a nejspíš ani jejich děti. „Rozdíl mezi námi a západoevropskými zeměmi je tak zásadní, že nemůžeme očekávat, že bychom se v dohledné době dočkali životní úrovně jako třeba v Německu,“ potvrdil ParlamentnímListům.cz konec iluzí ekonom Vladimír Pikora.

Víme, kdy se budeme mít jako na Západě. Ale raději to nečtěte
Foto: Hans Štembera
Popisek: Měna Euro
reklama

Anketa

Doporučujete Skotům odtrhnout se od Velké Británie?

86%
14%
hlasovalo: 11414 lidí

V Horní Dolní se také nikdy nebudou mít tak dobře jako v Praze

I když se původně zdálo, že je otázka několika desetiletí, než se Češi dostanou na stejnou úroveň jako naši západní sousedé, ekonom se obává, že se dostáváme do situace, že to není otázka ani nejbližších generací. „Vzdálili jsme se natolik, že nevidím důvod, proč bychom vlastně Německo dohnat měli,“ dodává. Ekonom poukazuje na skutečnost, že Německo nainvestovalo do střední Evropy tolik, že centrály českých podniků zůstanou v Německu. „Připomíná mi to situaci, jako kdybychom se ptali na to, kdy lidé v nějaké obci Horní Dolní někde v Krušných horách budou žít jako lidé v Praze. Vzhledem k tomu, že v Praze jsou centrály, budou tam vždycky vyšší mzdy, vyšší životní úroveň,“ uvedl příklad Vladimír Pikora, že stejně tak to bude s Německem a Českou republikou.

Česká ekonomika od roku 2008 stále ztrácela

Ještě před ekomickou krizí to vypadalo nadějněji. „Do roku 2008 jsme se přibližovali celkem výrazně, s hospodářskou krizí se to zastavilo. Poslední léta byla krizová. A i když krize skončila, ekonomika se pár kvartálů nadechla, stále jsme se ještě neotřepali, abychom dokázali dohánět západní Evropu,“ konstatuje ekonom. Ale nemůžeme se podle něj vymlouvat jen na krizi, která zasáhla velkou část světa, protože například Slováci se s tím poprali lépe. „U nich konvergence pokračovala i v tomto období. U nás ekonomika od roku 2008 neustále ztrácela, čemu jinému to počítat na vrub než špatné politice minulých vlád,“ kritizuje hospodářskou politiku Topolánkovy a Nečasovy vlády, která podle řady ekonomů velkými škrty a zvyšováním daní přiškrtila českou ekonomiku.

Ukazuje se lepší nálada ve společnosti

Anketa

Kterého světového politika byste nejraději nechali zmizet?

hlasovalo: 21320 lidí

Ještě dnes se hrubý domácí produkt nedostal na úroveň před rokem 2008, protože jsme všechny roky ztráceli. „Ale jsme těsně pod, už jsme hodně blízko, ten rozdíl není velký. Je to asi jen otázka času, několika čtvrtletí, než se dostaneme do stejné situace jako před krizí,“ uklidňuje ekonom. Česká ekonomika se začíná od počátku letošního roku opět zvedat, na počátku roku přidala 2,9 procenta. Ve druhém čtvrtletí podle posledních statistických údajů rostla meziročně o 2,7 procenta, což je mírné zpomalení tempa růstu. Pozitivní je skutečnost, že roste zájem o zboží, jehož nákup lidé dlouho odkládali. „Většinou nakupovali zboží dlouhodobé spotřeby,“ uvedl Pikora. Vysvětluje si to tím, že jednak lidé už některé nákupy nemohli déle odkládat, potřebovali obměnit některé věci, ale také to podle něj ukazuje lepší náladu ve společnosti. „Hodně lidí se domnívá, že už se ekonomice povede lépe. A to je klíčové,“ dodal. Rostou i investice. Firmy se chovají s nárůstem nových zakázek odvážnějí a pustily se i do nákupů dodávek a nákladních vozů. Slabším místem byl zahraniční obchod, protože dovoz rostl rychleji než vývoz.

Ekonomiku může krize na Ukrajině zasáhnout velmi citlivě

Ale bohužel tento trend bude podle ekonoma Pikory ve třetím kvartále značně nabourán vývojem na Ukrajině. Pokud se Evropská unie rozhodne uvalit na Rusko další sankce, bude ekonomika negativně zasažena. Kromě toho spotřebě domácností podle ekonomů nepřispívá, že se na nás hrnou zase špatné zprávy. „Rok 2014 nebude tak dobrý, jak jsme původně čekali. Za celý rok očekáváme na základě nových dat růst ekonomiky v rozmezí 2,6 až 2,9 procenta,“ prohlásil Vladimír Pikora. A upozorňuje, že Česká národní banka bude mít opět strach z deflace, do hry se tak prý vrací obava, že bude opět intervenovat proti koruně.

Znepokojivé jsou zprávy především z Německa

Obavy vzbuzuje především výkon německé ekonomiky, která ve druhém kvartále mezičtvrtletně klesla. V Německu mají podnikatelé z dopadu protiruských sankcí strach. Přitom právě růst ekonomiky Německa tlačil podle ekonoma Jiřího Cihláře nejen nás, ale i další země k růstu. Pokud Evropa přitvrdí sankcemi vůči Rusku, bude podle něj ještě hůř. „To je velké riziko, určitě nás to zbrzdí, je jen otázka, jak výrazné to bude,“ potvrzuje i Vladimír Pikora. Ve chvíli, kdy by byl zakázán obchod s automobily s Ruskem, kdyby se nemohly do Ruska dovážet, zasáhlo by to všechny automobilky, v tu chvíli by hrubý domácí produkt reagoval výrazným poklesem nebo výrazným zpomalením, protože české automobilky jsou tahounem ekonomiky České republiky. „Růst by pak nebyl někde na 2,6 nebo 2,5 procentech, ale byl by výrazně slabší,“ varuje ekonom. A kdyby dokonce došlo k nějaké válečné eskalaci, kdyby na východě Ukrajiny nebyly stovky, tisíce mrtvých, ale desetitisíce, tak by to podle něj bylo hodně špatné a postihlo by nás to určitě ještě mnohem víc.

Finanční svět se bojí války

Ekonom Vladimír Pikora potvrdil, že finanční svět se bojí války. „Finanční trhy už reagují. Mnohé investiční banky doporučují vyklidit region. Ruské akcie padají, opět je cítit strach o bankovní sektor. Oslabuje i rubl,“ poukazuje na důsledky. Ale současně padají i evropské akcie, což odráží strach investorů, že Rusko zasáhnou sankce, což následně poškodí německou ekonomiku. Spekulanti se bojí zhoršení spotřebitelské nálady, že lidé budou víc šetřit. Už dnes se to projevuje tím, že své peníze vkládají do státních dluhopisů. „Ceny dluhopisů stoupají, výnosy logicky klesají. Takto nízko výnos ještě nikdy nebyl,“ připustil Pikora.

Investiční banky doporučují investorům vyhýbat se Rusku

Největší dopad je podle ekonomů psychologický, protože investoři nevědí, který scénář nastane. „Poslední vývoj naznačuje, že ekonomické sankce přitvrdí, uvidíme, jestli se něco zakáže importovat nebo exportovat, variant je celá řada, může to jít až ke zmražení majetku,“ vypočítává Pikora možnosti, které mohou nastat. Lidé se bojí, že by majetek v Rusku mohl být zmražen, proto investiční banky doporučují investorům, aby se vyhýbali Rusku. „To se projevuje na akciových trzích, kurzy padají, v Rusku to má dramatický dopad například na bankovnictví, tam je velký pokles. Ale padají akcie i v Evropě, kde se také nejistota projevuje, spotřebitelé by mohli být vystrašeni zprávami, takže budou utrácet méně,“ obává se ekonom. Zdá se prý, že to je zatím jen špička ledovce a může to být ještě horší.

Jestli nastane v Německu recese, nevyhne se to ani dalším zemím

Kdo si myslí, že se dopady sankcí nedotknou zemí, které s Ruskem tolik neobchodují, velmi se mýlí. „Země, kterých se sankce nedotknou bezprostředně, jsou zase vázány na Německo, takže je to také nemine. I když třeba ve Španělsku nebo Portugalsku došlo ke zlepšení v oblasti hospodářství, může to být jen krátkodobé, protože jestli sankce postihnou Německo a jiné evropské země, nemohou Španělé čekat, že to jejich ekonomika přečká ve zdraví,“ je Vladimír Pikora přesvědčen, že jestli nastane recese v Německu, nevyhne se ani dalším zemím jako je Španělsko nebo Portugalsko.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Libuše Frantová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nejvyšší dluhy mají Pražané

13:08 Nejvyšší dluhy mají Pražané

Už třetí rok po sobě se snížil průměrný dluh obyvatel naší země. Zatímco v roce 2018 šlo o zhruba 28…