Akademik se rozepsal o zrůdách a čarodějnických procesech. Přečtěte si, co za to schytal

30.06.2014 16:31

Není to tak dávno, co již tak různými aférami rozbouřené české vody zasáhla informace člena vědecké rady ministryně práce a ředitele Ústavu sociální práce při Univerzitě v Hradci Králové Miroslava Mitlöhnera. A tentokrát nešlo ani o politický, korupční či kriminální skandál. Jde v ní o etiku, o lidství. Jak se ukazuje, tak též o akademickou úroveň. Mimo jiné proto, že v této sporné práci prý je uvedena celá řada nevědeckých obecných představ.

Akademik se rozepsal o zrůdách a čarodějnických procesech. Přečtěte si, co za to schytal
Foto: wikipedia.org
Popisek: Upalování čarodějnic, ilustrace

Informace, která přerostla do eféry, o které nakonec informala i německá média (např. Focus, 22. června), se týkala problematiky postižených dětí a otázky, zda by se nemělo bránit jejich existenci, pokud to jde – ještě v prenatálním stádiu (tedy v těhotenství, pokud se vada prokáže). Ačkoli se to doktor práv Mitlöhner poté, co vlna odsouzení nastoupila jako tsunami, snažil uvést na pravou míru a svá vyjádření vysvětloval, přijal i zodpovědnost a rezignoval na některé své funkce a z některých byl odvolán, v každém případě pomohl k tomu, aby se jak vědecká, tak i laická veřejnost zamyslela nad tím, do jaké míry má člověk právo zasahovat do toho, o čem rozhodnou vlivy, genetika, příroda či jen obyčejný kompilát nešťastných událostí.

Sporný text vyšel v Časopise zdravotnického práva a bioetiky, který vydává Ústav státu a práva Akademie věd ČR. Mitlöhner se v něm zaměřil na právní a etické problémy s narozením velmi těžce postižených, kteří nemají naději na zlepšení stavu, nutno dodat, že původně poprvé vyšla jeho práce na toto téma již v 80. letech.

Čarodějnické procesy se zrůdami? To je hloupost, rozčiluje se akademik

JUDr. Miroslav Mitlöhner, CSc. (tituly většinou v článcích ParlamentníListy.cz neuvádí - v tomto případě mají však svůj význam, pozn. red.) v článku připomněl, že ochrany společnosti se postižení těší relativně krátce, a to až od 19. století. Odkazoval na Aristotela, římské právo, katolickou církev a třeba liberálního filosofa Johna Locke. Všechny, na které se odvolává, „zrůdy“ či „podivíny“ nepovažovali za lidi. A dokládá to následně:

„Aristoteles tvrdil, že v otázce odstraňování či vychovávání novorozenců musí právo zamezit výchově znetvořených dětí. Římské právo považovalo usmrcení zrůdy za beztrestné, ve středověku byly zrůdy považovány za bytosti nadpřirozené nebo za zplozence ďábla a často spolu s matkou končily svůj život na hranici. Feudální právo vztahovalo ochranu pouze na bytosti s normálními lidskými znaky (Maestas Carolina). A římsko- katolický rituál nedovoloval křest zrůdy a v případě pochybnosti o lidskosti bytosti připouštěl pouze podmíněný křest. John Locke ve svých úvahách užil vedle pojmů „člověk“ a „zvíře“ pojmu „podivín“. Podle něho podivíni mají být něčím středním mezi lidmi a zvířaty. Locke rovněž uvažuje, že ne pouze vývojové vady mají rozhodovat o zrůdnosti. Bracton se domníval, že zrůda není lidská bytost. Teprve v 19. století právní doktrína přiznává zrůdě právní ochranu. V současnosti se tyto bytosti, opuštěné vlastními rodiči, izolují v uzavřených ústavech, stranou od ostatních členů společnosti,“ uvedl Mitlöhner. Bohužel tím rozčílil i další skupinu lidí – historiky.

PhDr. Petr Kreuz, Dr.  je archivář hlavního města Prahy, navíc nejrenomovanější český badatel v oblasti čarodějnických procesů. Zajímá se o ně z mnoha úhlů, samozřejmě vedle toho, jak k nim docházelo na našem území, tak i na dalších území světa. Proto se ho zmínka o tom, že „zrůdy“ (tedy postižení jedinci) končily v minulosti na hranicích, profesně dotkla.

Akademik pálí do druhého: Hra na vědu? A varuje: Čarodějnické procesy patří víc k současnosti

„Nazval bych prohlášení tohoto typu za něco, co je spíše hrou na vědu než skutečnou vědou. To, co zmiňuje doktor Mitlöhner, vychází z jakési obecné představy. To by se vědci stávat nemělo. Ovšem pokud se zastavíme u konkrétních výtek – tak je třeba připomenout, že čarodějnické procesy zdaleka nebyly ve středověku takovým fenoménem, jaká je obecná představa ve společnosti. Poprvé se u objevily někdy kolem roku 1430 – před tím byly spíše vzácností, pokud byl někdo travič nebo nějak jinak škodil společnosti. Nutno říci, že v současné době kvůli čarodějnickým procesům umírá ve světě zřejmě více lidí – stačí se podívat na dokumentární filmy o čarodějnických procesech například v Nigérii. Jejich obětí se stávají děti, pokud se narodí jako albíni (lidé, kterým chybí pigment, tudíž se značně odlišují), s modrýma očima nebo jako dvojčata. V tom středověku, na který odkazuje pan Mitlöhner, pokud by se měly zabíjet ‚zrůdy‘, odrazilo by se to velmi záhy na celé populaci. Fyzické vady totiž měla podle historických dokumentů asi třetina lidí. Ostatně i raný novověk, popisující zločince, skoro vždy u nich uvádí odkaz na poznávací znamení v podobě některé fyzické vady či handicapu,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Petr Kreuz, jehož rukama a bádáním prochází stovky archívních záležitostí – včetně těch, které se týkají historie soudnictví a vězeňství.

V souvislosti s odvoláním Miroslava Mitlöhnera na čarodějnické procesy ve středověku pak připomíná i tento akademik to, že je důležité připomenout v souvislosti se ‚zrůdami‘ a jejich údajným zatracením ještě další, nepopiratelný fakt. „V tomto období přece vládlo křesťanství. A přečiny, které vedly k předčasnému vyvolání porodu plodu a jeho zahubení, stejně jako zahubení po narození kohokoli – tedy případně i postiženého jedince – byly tvrdě  a neúprosně trestány – třeba zahrabáním do země zaživa. A platilo to nejen pro ženy-matky, ale i pro každého, kdo by jim v tom napomáhal,“ uvedl dál Kreuz. A detailněji rozebral i to, jak nahlíží na práci, která vyvolala takové pozdvižení i mezi laiky, jako vědec.

Vypovídá to prý o otřesném stavu české právní vědy

„Myslím si, že tento text – neboť o odborném článku, či dokonce vědecké studii se v daném případě hovořit nedá - v první řadě vypovídá o otřesném stavu české právní vědy. Je šokující, co vše může být v České republice vydáváno za vědecký text, a tudíž financováno z veřejných prostředků,“ podivuje se Petr Kreuz.

A pokračuje v rozboru dál s tím, že autor cituje pouze pět titulů, všechny z první poloviny 80. let, tedy zřejmě zastaralé. Z toho jsou čtyři české časopisecké tituly a jeden knižní titul polský.

„Použité slovo ‚zrůda‘ přitom není žádnou citací - na konci daného odstavce totiž nefiguruje žádný odkaz. Další odkaz je až na stať velmi rozporuplného slovenského vojenského prokurátora a v 60.- 80. letech právního vědce Antona Rašly (1911-2007) o aplikaci trestněprávních norem v medicínské praxi z roku 1983. Domnívám se, že by ani Rašla, jenž sám sebe prezentoval jako humanistu, v takové studii slovo ‚zrůda‘ nepoužil. Lze to koneckonců celkem snadno ověřit nahlédnutím do citované stati,“ řekl Kreuz.

Text, který by prý neprošel ani jako seminárka

Jak přiznal, vadí mu též to, že Mitlöhner neuvádí jedinou práci na pojednávané téma vyšlou v posledních třiceti letech u nás či v zahraničí. Byť jen německá právní věda či teologie musely zřejmě tomuto tématu za tu dobu věnovat řádově nejméně stovky, spíše tisíce vědeckých knižních a časopiseckých titulů. „Celkově to působí dojmem, že pisatel více méně beze změny převzal nějaký svůj starší text z 80. let. Text podobné úrovně - o obsahu nemluvě - by nemohl projít ani jako seminární práce z trestního práva či příbuzného oboru na kterékoli německé či rakouské právnické či podobně zaměřené fakultě,“ tepe nekompromisně Kreuz do akademického ‚kolegy‘.

Mitlöhner se vyjadřuje marxisticko-leninským newspeakem. A taky neví...

A servítky si nebere ani dál. I když svůj názor prezentoval výše, přece jen k němu ještě dodal: „Tvrzení, že ‚ve středověku byly zrůdy považovány za bytosti nadpřirozené nebo za zplozence ďábla a často spolu s matkou končily svůj život na hranici', je naprosto nesmyslné a vychází z velmi primitivních a dosud tu a tam přežívajících obecných představ o středověku a o čarodějnických procesech. Ty jsou ostatně jen v malé míře středověkým fenoménem. Očekával bych je však spíše od čtenáře či diváka pokleslých hororů. Bohužel, věcně neodpovídá ani tvrzení, podle něhož ‚feudální právo vztahovalo právní ochranu pouze na bytosti s normálními lidskými znaky‘, navíc s odkazem na (MC). Nahlédnutím přímo do této uváděné edice MC jsem celkem snadno zjistil, že takové ustanovení v něm obsaženo není. I kdyby v MC podobné ustanovení obsaženo bylo, byla MC pouhým návrhem zemského zákoníku, který nikdy ale nevstoupil v platnost. A to by měl vědět již posluchač prvního ročníku české právnické fakulty, tím spíše pak právník, který se prezentuje jako vědec. Maiestas Carolina rozhodně neobsahuje ‚feudální právo‘ (tj. lenní právo). Zajisté ovšem pouze za předpokladu, že JUDr. Mitlöhner používá onen výraz ve správném slova smyslu, a tedy nikoli ve smyslu marxistického společenskovědního newspeaku. Obávám se, že je to opět projev jeho odborné neznalosti, protože pan doktor práv Mitlöhner se jistě k marxismu nehlásí. Podobnými výrazy však znevažuje nejlepší tradice české právní vědy,“ uzavřel svůj pohled na celou záležitost z vědeckého úhlu Kreuz.

Čarodějnictví obchází svět ale dál - to podceňovat nelze

I když je tedy možné, že postižení jedinci nebyli zdaleka tak terči upalování a restrikcí v rámci ‚čarodějnických procesů‘, jak se mnozí, včetně Miroslava Mitlöhnera, domnívají, v každém případě hony na čarodějnice a čarodějnické procesy nejsou uzavřenou etapou ani současných světových dějin. Ukazuje se, že v reakci na nějakou krizi se spouštějí ve společnosti stejné nebo podobné mechanismy. V Evropě snad ale už přece jen nehrozí.

„V současné Evropě je to téměř vyloučeno, ale na dalších kontinentech je stále dost zemí, kde takové hony jsou nejen možné, ale ono k nim také poměrně často dochází. Předpoklady k tomu vytvoří nějaká hluboká krize, jakou prošlo před pár lety třeba Haiti po zemětřesení. Když se k tomu přidá slabá vláda, která není schopná prosadit zákon, je na problém zaděláno. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že když bude vývoj v Africe pokračovat tímto způsobem, vyžádají si zde hony na čarodějnice do roku 2015 až 2020 více obětí, než jich bylo v celých dějinách Evropy,“ uvedl před časem Petr Kreuz pro Literární noviny.

O tom, kdy a jak a kdo by měl ukončit život hned po narození

I těm, kterým jsou však akademické půtky a rozepře cizí a historie čarodějnictví vzdálená, je ještě dobré připomenout, že Mitlöhner mimo jiné ve své práci, za kterou si vysloužil kritiku z mnoha stran, uvedl, že by zákon měl například stanovit, aby ženy měly povinnost jít na potrat, pokud by takového potomka čekaly. To vše „s ohledem na prioritu zájmu společnosti na zdravé populaci". Když už by přece jen velmi vážně handicapovaný přišel na svět, měl by o jeho osudu rozhodnout jen lékař, a to bez stanoviska rodičů.

Podle autora už totiž společnost dokázala najít humánní řešení, kterým je v případě odhalených potíží a vývojových vad plodu přerušení těhotenství, měla by tedy najít i odvahu k ukončení života bezprostředně po narození.

Kdo je Petr Kreuz?

Pracovník Magistrátu hl. m. Prahy, odbor Archiv hl. m. Prahy (oddělení fondů státních orgánů). Vloni převzal 1. března 2013 z rukou velvyslance Rakouské republiky v ČR Dr. Ferdinanda Trauttmansdorffa rakouské státní vyznamenání – Rakouský čestný kříž za vědu a umění (Österreichisches Ehrenkreuz fürt Wissenschaft und Kunst).

Vyznamenání obdržel především za badatelskou a propagační činnost týkající se významné osobnosti v dějinách právní vědy Hanse Kelsena.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sekyra jak prase? Tyhle peníze chce ČT. Z jednání se chodilo „na slovíčko“ ven, tak ostré to bylo

4:38 Sekyra jak prase? Tyhle peníze chce ČT. Z jednání se chodilo „na slovíčko“ ven, tak ostré to bylo

Rada ČT by měla příští středu schvalovat rozpočet veřejnoprávní televize na rok 2020. ParlamentnímLi…