Dokáží lidé vůbec poznat, že se stali oběťmi manipulace? „Upřímně řečeno, dlouhou dobu jsem si myslela, že dokážeme, že je to věc určitého nastavení kritických filtrů a kritického rozumu, ale čím víc jsem postupovala v tom poznávání mechanismů, jakými propaganda funguje, ten agitprop stroj, který je přítomen hlavně na internetu a na sociálních sítích, tím více jsem nabývala dojmu, že je to jen v naší velmi omezené moci a spousta z nás ten kritický rozum strašně přeceňuje,“ začala Alvarová.
Fotogalerie: - Ruská propaganda
„Budeme hodně mluvit o Rusku, ale já bych třeba klidně mluvil i o Číně. A myslím si, že to, co je v české veřejné debatě krásně vidět zhruba od roku 2015, kdy se tady jedna konkrétní finanční skupina, PPF, několik konkrétních politiků a několik dalších lidí uvnitř státních institucí rozhodlo změnit českou politiku k Číně, tak když se na ty poslední 3–4 roky podíváte, tak ten hlavní narativ je, že s Čínou děláme ekonomickou spolupráci, ale když se na to potom podíváte očima národní bezpečnosti, tak zjistíte, že Česká republika je laboratoří čínského politického vlivu. Není v Evropě jediná, Maďarsko nebo Srbsko jsou na tom výrazně hůře než my, ale když bych se zeptal snad každého zde v sále, jaký je náš vztah s Čínou, tak by mi většina z vás odpověděla ‚ekonomická diplomacie‘, ‚investice‘,“ uvedl Janda s tím, že naše zahraniční politika vůči Číně je výrazně submisivní.
Lze tedy ještě veřejnou diskusi ovlivnit tradičními médii? „Původní otázka zněla, jak se bránit propagandě, nebo jestli ji umíme poznat. Já bych u toho zůstal, protože bychom si měli definovat, co to ta propaganda je. Já se jako diskutující na Facebooku velice často setkávám s názorem, že to, co vytvářím já, je propaganda, že Česká televize vytváří propagandu, že západní svět šíří propagandu,“ reagoval Marek Wollner.
„Já jsem novinář jenom proto, že nemusím vytvářet propagandu. Kdybych ji musel vytvářet v tom, jak si ji já sám definuju, tak v souladu s principy západní žurnalistiky, která tady funguje více jak sto let, propagandu samozřejmě nedělám a dělat nechci, a kdybych ji musel dělat čili kdyby to byl jakýsi státem nařízený direktiv, kterého já se musím držet, tak bych tuhle profesi vykonávat nemohl,“ pokračoval Wollner.
Fotogalerie: - Starosta Novotný a Řeporyje
„Pak jsou lidé, kteří se domnívají, že člověk, který z vnitřního přesvědčení, ke kterému dospěl, které měl v sobě velice brzo zakotvené, když hájí principy demokracie, tak hájí jakousi západní propagandu, a pokud to takhle vnímají, tak samozřejmě s těmi nemám absolutně možnost se dohovořit o základních věcech. Čili pokud se dokážeme shodnout na tom, že žijeme v západním světě, ten západní svět má spoustu chyb a spoustu vad a jenom díky tomu, že ty vady umíme poznávat, kritizovat, proto dělám pořad, který 14 let upozorňuje na problémy s nejmocnějšími lidmi v této zemi, tak to za propagandu nepovažuji,“ dostal se následně Wollner k problému v odlišnosti vnímání toho, co je propagandou a co nikoli. Podle něj ne všichni termínu „propaganda“ rozumí stejně.
A co propaganda vedená z Ruska? Přesně o tomto tématu je kniha Průmysl lží, kterou napsala jedna z účastnic panelu Alexandra Alvarová. „Správně by se mělo mluvit spíše o tzv. informační válce. Jde o velmi kreativní soubor metod, od získávání psychologických a sociologických informací, získávání výstupů, dat, vytváření strategií, které vedou k cílenému vypouštění a marketingově velmi úspěšnému kanalizování, neboli distribuování informací, které se zakládají ani ne tak na lžích, jako spíš na úmyslu oslabit obranyschopnost a soudržnost ve společnosti, ve které Rusové mají svoje zájmy,“ upřesnila terminologii Alvarová.
Proč by tedy Rusové měli potřebu toto dělat, vést proti Česku informační válku? „Ono to vůbec není tak absurdní, jak to vypadá, když uvážíte, že oni mají s největší pravděpodobností cíl, který vede k tomu obnovit bývalé hranice impéria, jako byly za doby Sovětského svazu. K tomuto cíli se dnes už nemůžou dopracovat ekonomicky ani vojensky, protože na to prostě nemají. Ale protože jsou velice dobří a nepodcenili lidi v sociálních vědách, v psychologii, v žurnalistice a v těchto měkkých oborech, přišli na novou, velice kreativní metodu, kterou jednak ušetří botu ruského vojáka a jednak obrovské procento výdajů na vojenskou expanzi tím, že bývalá území svých starých satelitů informačně rozvrátí tak, aby nebyla schopna se bránit jejich politickým záměrům,“ varovala dále Alvarová.
Poté se slova chopil Jakub Janda a odpovídal na dotaz, proč tomuto řada lidí nevěří a pochybuje o tom, že jsme coby Evropská unie v informační válce s Ruskem. „Protože to není tak viditelné a jednoduše pochopitelné,“ začal Janda. Rusko si prý našlo ideové spojence v řadách českých politiků. „Na krajní levici jsou to naši komunisté, na krajní pravici a někteří jednotlivci jsou uvnitř těch umírněnějších stran, například v ČSSD,“ vyjmenovával Janda, kde všude na politickém spektru lze nalézt spojence Ruska.
„Začnete s nimi spolupracovat, začnete s nimi vytvářet vztahy. Nejdříve pouze osobní, potom informační, ti lidé začnou dostávat jistou formu podpory přímo skrze ruské instituce a různé prostředníky, potom často finanční. To známe z Francie z případu Marine Le Pen,“ vzpomněl Janda francouzskou kandidátku na prezidenta, která si na kampaň půjčila od ruské banky. „Když tito lidé začnou mít nějaký vliv na moc, jako je to například Miloš Zeman, když byl zvolen prezidentem, tak se velmi dobře daří mít ty užitečné idioty, kteří v Evropě opakují ty ruské lži. To je náš prezident, to jsou naši komunisté, v jiných zemích jiní politici,“ popsal Janda.
Janda dále upozornil, že v Srbsku je tamní energetická společnost, svou důležitostí podobná našemu ČEZu, kontrolována ruským Gazpromem. Podobně také připravovaná maďarská jaderná elektrárna Paks II je plně v režii Ruska. Skrze podobné projekty si podle Jandy Rusko kupuje vliv v evropských státech.
Fotogalerie: - Zemanova čínská rapsodie
Podle analýzy firmy Semantic Visions se na základě tzv. big data zjistilo, že v Česku je 22 internetových médií, která jsou pod přímým vlivem Ruska. Podle firmy Semantic Visions mají tyto servery dohromady asi sedmiprocentní zásah na českém mediálním trhu. Jak důležitá je v kontextu této informace tradiční žurnalistika? „Obávám se, že výsledky toho průzkumu jsou dost podceňující,“ reagoval Marek Wollner. „Empirický dojem, který z toho já mám, si myslím, že to je zhruba půl na půl, a to je otázka, jestli ještě i já nejsem optimista. Kdysi tady byl nějaký seznam tuším 45 proruských webů, který shromáždil slovenský aktivista, pan Smatana. Jestli to kleslo na 22, tak by to byl velký úspěch,“ zamyslel se Wollner.
„Na druhou stranu bych řekl, že tam nějaký pohyb probíhá. Máme ale taky obrovská média, která jsou do toho někdy započítávána, a někdy ne. A to hlavní médium se samozřejmě jmenuje Parlamentní listy a to další, druhé, je televize Barrandov, ačkoli tam by přímý vliv na Rusko nebyl možný najít. Ale řekl bych, že ten dominující étos je jak vystřižený z ruských propagandistických snímků,“ pokračoval Wollner.
Tradiční média jsou podle něj důležitá proto, aby neztrácela ten zbytek společnosti, na který je možno apelovat hodnotou demokracie. „Média, která se tváří, že jsou alternativní, vám samozřejmě neřeknou, jaké jsou jejich cíle. Jejich cíle ale určitě nejsou udržet demokratický systém se střídáním vlád. To pro ně zajímavé není. Místo toho se pokoušejí znevěrohodnit ta tradiční mainstreamová média a i tradiční mainstreamové strany, které jsou orientované tak, jak jsme si v roce 1989 řekli, tedy prozápadně,“ zalitoval Wollner. Má ale pocit, že dnes je situace o něco lepší, než jaká byla například před čtyřmi lety.
Proruským webům podle Wollnera chybí základní témata. „Oni je už jenom ohřívají. Základní téma v roce 2014, kdy jsem si opravdu poprvé naplno všiml, že tady existuje něco, jako je brutální propagandistická masáž, tak to byla válka na Ukrajině a krize spojená s Ukrajinou, kdy najednou vystartovali trollové na sociálních sítích a kdy se éterem začaly šířit články napsané na Aeronetu, ve Sputniku a tak dále. Tehdy jsem také zaznamenal něco, jako je Aeronet. Později tyhle média dostaly obrovskou injekci tou invazí uprchlíků, tou imigrační krizí. Toto všechno pomaličku ustupuje a oni zatím nevymysleli lepší krize než jsou tyhle dvě,“ řekl Wollner s tím, že situace se podle něj v tomto ohledu zklidnila.
„Na druhou stranu, oni si během toho času od roku 2014 vytvořili to, o čem se tady celou dobu bavíme, vybudovali si tady strukturu, která je velice pevná a silná. Ta struktura se netýká jenom politiků, kteří tu třeba zítra nebudou, ale ti lidé už vstoupili do státu, takže víme, že se přetahují dvě mocenské party v tajných službách, je tam parta lidí, která je prozápadní, a jiná je provýchodní. Zároveň bych řekl, že to prostupuje i státní sférou a prostupuje to napříč těmi politickými stranami, takže ať už to je ČSSD, nebo ODS, tak tam prostě ti lidé, kteří na tu ruskou propagandu slyší a často ji popírají a zpochybňují, tak tam prostě jsou a ti tady s námi zřejmě budou,“ obává se Wollner.
Na to zareagovala Alexandra Alvarová. „Já pozoruji dvě tendence. První je, že skutečně zavládlo nějaké období stagnace, kdy i v té volební kampani bylo vidět, že ta hrůza, že nám sem přijdou islamisti a že všichni nám tady uřežou hlavy a znásilní naše dcery a ženy a dívky, začala klesat, protože ta stimulace strachem funguje po určitou dobu, ale pak se prostě začne časem otupovat,“ řekla autorka.
„Nicméně jsem začla zpozorovávat nadějné trendy. Pro mě jedním z takových varujících momentů je, já jsem si to téma pojmenovala ‚muži versus ženy‘. Projevilo se to jako něco velice nosného, já jsem to vůbec nečekala, narazila jsem na to úplně náhodou a rozvíjí se to tak slibně, že se s vámi vsadím, o co chcete, že to bude příští téma v příštích volbách,“ pokračovala Alvarová s predikcí klíčového tématu dalších voleb.
Podle Jakuba Jandy dnes dochází k tomu, že se Rusko snaží měnit názory české veřejnosti na konkrétní témata, v rámci kterých se to Rusku hodí. „Konkrétním případem je například pozice České republiky v Ukrajině,“ popsal Janda. „V červnu 2016 jsme s agenturou STEM udělali klasické šetření a zjistili jsme, že asi 30 procent české populace si myslí, že Ukrajině vládne fašistická vláda. To je téma, které v českém prostoru před ruskou invazí neexistovalo. To znamená, že můžeme bezpečně říct, že zhruba třetinu obyvatel se podařilo přesvědčit, že Ukrajině vládnou fašisté,“ řekl dále Janda.
Fotogalerie: - Roma Pride 2018
Podle Jandy pak může česká politická reprezentace jen těžko být vstřícná k Ukrajině, pokud si třetina voličů myslí, že této zemi vládnou fašisté. „Procento politiků, kteří u nás čtou dezinformační weby, je hrozně vysoké. A to i těch, kteří to nemyslí zle, kteří prostě nemají ten rozhled, nevědí, co činí,“ přidala k tématu Alvarová. Marek Wollner dodal, že politici se točí podle toho, co je zrovna populární.
„Politici jsou tradiční protivník novinářů, a pokud si vás nekoupí Andrej Babiš, jak se stalo, tak novináři mají většinou v popisu práce zápasit s politiky a jsou na to třicet let zvyklí. Ale na co zvyklí nejsou, nebyli a musí se to naučit, je to, že se proti vám obrátí část vašeho publika. To je novinka, na kterou jsme připraveni nebyli. Měli jsme publikum, které nás mělo rádo,“ zavzpomínal Wollner. Jako výjimku z pozitivního přijetí novinářů širokou veřejností označil rovněž situaci kolem televizní krize na Kavčích horách z počátku tisíciletí. „Teď se začaly zase dít ty nenormální věci, kdy vás publikum nenávidí,“ dodal Wollner.
Poté přišlo na řadu téma trollů a elfů. Jak důležitá je aktivita elfů, kteří si dávají za cíl odhalovat on-line propagandu a dezinformace? „Důležitá je proto, že se pohybuje na jednom segmentu, kde má ruská informační ofenziva navrch a se kterým nejsme schopni si normálním způsobem poradit. Když se podíváte na jakýkoli post o Rusku, který učiní nějaký výraznější opinion maker s počtem sledujících větším než 2000 lidí, tak okamžitě první, druhý, nebo třetí post je od trolla. Automaticky, to je prostě rutina,“ řekla k tématu Alvarová. „Ať už je to ta česká dobrovolná armáda trollů, nebo ta ruská placená, jsou to lidé, jejichž primárním cílem je rozbíjet diskuze pod posty, které se Rusku nehodí,“ dodala.
Podle Alvarové se pod každou zprávou, týkající se vzniku české odnože elfů, objevovaly ty samé kritické komentáře. Alvarová je vnímá jako důkaz koordinované kampaně ze strany trollů. „Vypukla naprosto organizovaná smršť pod každým článkem, kdokoliv o tom psal, Respekt, Česká televize. Ten narativ byl pořád stejný. Svazáci, cenzoristi, spratci mizerný, i ta slova se opakovala, jen ti lidé, kteří je říkali, byli různí; čili z toho je vidět, že tady existuje nějaká armáda lidí, jejímž cílem je rozbít diskusi a znevěrohodnit tu zprávu,“ posteskla si Alvarová. Ti nejchytřejší z trollů podle ní dokáží rozbít diskuzi i způsobem, který na první pohled vypadá velmi protirusky.
Jakub Janda se poté věnoval motivaci proruských trollů. „U velké části těch lidí to bývá kombinace ideologie a ega. Řada těch lidí, o kterých dnes již víme, měla nějaký těžší přechod z toho minulého režimu do toho dnešního režimu, nebyli spokojeni v devadesátých letech, vytvořili si v sobě dojem, že ten demokratický kapitalismus je na ně zlý,“ řekl Janda. Prezident Zeman podle Jandy tyto lidi dále v tomto vidění světa podporuje. „Poprvé jsem se začala s autentickými trolly setkávat v roce 2014. Vesměs všichni to byli lidé, kteří byli v exekuci, nebo byli nějakým vážným způsobem postiženi finančně a kteří za sebou měli minulost, která prudce spadla, že nebyli schopni vyrovnat se s tím přechodem,“ potvrdila Jandova slova Alvarová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
