Němečtí politici vážně přemýšlejí nad zavedením „daně z masa“. Mělo by jít o razantní zvýšení daně z přidané hodnoty u masa. Důvodem je ochrana klimatu, neboť podle některých expertů výroba masa nadměrně zatěžuje životní prostředí.
ParlamentníListy.cz se zeptaly českých politiků napříč politickým spektrem v Poslanecké sněmovně, zda by speciální zdanění masa podpořili v naší zemi.
Proti možnému speciálnímu zdanění masa je jednoznačně šéf resortu, kterého by se omezení dotklo, ministr zemědělství Miroslav Toman z ČSSD. „Obecně by se neměly tzv. biogenní emise hodnotit stejně jako emise průmyslové, emise ze spalování fosilních paliv, apod. Nespasená a nezkrmená biomasa při rozkladu v přírodě také produkuje tzv. skleníkové plyny, podobně jako chov zvířat, je to přírodní proces. Při porovnání s Německem pak v dané věci záleží na velikosti produkce skotu/zvířat na 100 hektarů. Ta je u nás výrazně nižší než v Německu, v tomto směru už tedy k ochraně klimatu dochází. Např. v roce 1990 byla spotřeba hovězího masa na osobu a rok 27 kg, dnes už je to jen cca 8 kg. Stavy skotu celkem ve stejném období poklesly z cca 3,5 milionu kusů na současných okolo 1,4 milionu kusů. Z obou důvodů návrhy na zavedení daní z masa nepodporuji,“ uvádí Toman.
„Jako další argument lze uvést, že Česká republika díky opatřením, které byla realizována v uplynulých 20 letech, plní národní emisní limit pro amoniak (na rozdíl od Německa). Je to zejména díky povinnosti zapravovat tekutá statková a organická hnojiva do půdy 24 hodin po jejich aplikaci. Také byl podpořen nákup kejdovačů a výstavba nových skladů statkových hnojiv, čímž došlo k výraznému omezení emisí jak amoniaku, tak skleníkových plynů,“ konstatoval ministr zemědělství.
Pro některé možná překvapivě s variantou zdanění masa nesouhlasí ani exministr zahraničí, čestný předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg. „Bezvadná výmluva, jak obrat občany o jejich prachy. Lidé budou nadále chtít maso a budou platit jak mourovatí,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz.
„Speciální daň z masa nepodporuji, protože u nás je cena masa už tak vysoká, že by to byl nepředstavitelný náklad pro rodiny. Pokud o tom uvažují v Německu, je vidět, že jejich cenový koš je přece jen lépe nastaven pro občany než u nás. Není to otázka klimatu, ale daně. Jestliže zavádím daň, pak by měla buď omezit, nebo podpořit spotřebu. V našem případě je spotřeba už tak díky cenám masa menší než jinde,“ sdělil první místopředseda Sněmovny a šéf KSČM Vojtěch Filip.
Nesouhlasí ani poslanec za hnutí ANO Patrik Nacher. Gender, MeToo, diskriminaci kdekoho, Istanbulskou úmluvu, nebinární lidi a dalších 70 druhů pohlaví, kampaň o změně klimatu šířenou 16letou studentkou: to všechno jsme tu už měli. Ještě chyběli vegani a vegetariáni. A je to tu… U toho návrhu se už nikdo ani netrápí vnitřní nelogikou. Zrovna zemědělství je totiž v Evropě nejvíce dotované odvětví. Co třeba začít tím?“ zamýšlí se Nacher.
Proti se vyjádřil také europoslanec za ODS Jan Zahradil. „Nepodporuji to. Jde o sociální inženýrství,“ míní.
„SPD programově odmítá zvyšování daní. Globalisté budou postupně pod různými záminkami zavádět kontrolu příjmů a výdajů lidí a zvyšovat jejich daně. Jednou ze záminek je samozřejmě blud o škodlivosti masa a hysterie kolem boje s klimatickými změnami. Následovat může daň z cukru, daň z buchet a těsta (neboť kvasnice uvolňují CO2), z cesty na dovolenou a podobné revoluční šílenství. Pro lidské zdraví a lidstvo není největší hrozbou CO2, ale emise pevných částic uhlovodíku a oxidu dusíku. Spotřeba masa má na tyhle emise minimální vliv. Nemám nic proti tomu, když lidé budou jíst více zeleniny, ale stav životního prostředí ani klima to fakticky příliš neovlivní. Oteplování i následné ochlazování naše planeta zažívá miliardy let pravidelně a bylo by dobré se naučit s tím žít a pomáhat planetě tam, kde to má největší smysl,“ říká šéf SPD a místopředseda Sněmovny Tomio Okamura.
Psali jsme:
„Jíme jistě více masa, než potřebujeme. V České republice ovšem nadprodukce opravdu není, takže jsem proti,“ uvedl exšéf KDU-ČSL a poslanec Pavel Bělobrádek.
Jednoznačně nesouhlasí ani poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. „Zvláštní daň na maso je vynikající nápad. Doplnit by ji měla ještě zvláštní a vysoká daň na ostatní potraviny, vodu, světlo, teplo, léky, oblečení a také na již nyní prakticky nedostupné bydlení. Následně by se měl ten zbytek peněz, co zbídačeným a vystresovaným lidem zbude, poslat na podporu porodnosti ve třetím světě. Teprve až všichni Evropané buď umrznou, nebo umřou hlady, tak se zbytek světa začne chovat ekologicky. Pak už všichni budou pít jen papírovými brčky a radostně děkovat Grétě a jejím apoštolům v duhových trikotech za vybudování nového, šťastného, bezuhlíkatého světa,“ načrtl katastrofický scénář evropského vývoje.
Hejtman kraje Vysočina a rovněž sociálnědemokratický poslanec Jiří Běhounek se postavil rovněž proti. „Nemám moc informací, ale nějak se mi to nezdá. Je mnohem více oblastí, které ničí klima, než dobytek,“ konstatoval.
„Tohle už mi přijde naprosto absurdní. Až nám příště v Německu naplánují kadibudky kvůli úspoře vody, tak se taky vrhneme do jejich budování? Britové by třeba mohli zase navrhnout, že budeme chodit nazí. Ekologické otázky je třeba řešit, ale s rozvahou a ne extremistickými nápady liberálních kapitalistů, kteří maskují svou neschopnost řešit ekologický problém, tak přichází s těmito nesmysly,“ míní komunistická europoslankyně Kateřina Konečná.
Nápad ochránit životní prostředí snížením spotřeby masa sice ještě u našich západních sousedů nezavedli, nicméně je realizace tohoto záměru dost pravděpodobná. Navrhli to němečtí sociální demokraté spolu se Zelenými. Podporu má návrh též u křesťanských demokratů kancléřky Angely Merkelové.
Současná sazba DPH na maso je v Německu aktuálně snížena na sedm procent. Z důvodu ochrany životního prostředí by měla stoupnout na 19 procent, což je skokový nárůst. Podle německých politiků by vyšší zdanění masa byla správná cesta vpřed. Záměr naopak odmítá třeba Alternativa pro Německo (AfD).
Fotogalerie: - Před Hradem proti Hradu
Podle serveru idnes.cz není Německo jediné, kde se tato varianta ochrany klimatu objevila. O možném zdanění masa prý uvažují v Dánsku, Švédsku, a dokonce v Číně.
Zdanění masa se v různých podobách a výši zvažuje už celé roky. Před časem se k tématu vyjádřila Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle FAO má světový masný průmysl až patnáctiprocentní podíl na produkci skleníkových plynů.
Podobně se čas od času uvažuje o zavedení speciálních daní na cukr či různé produkty s cukrem spojené, jako například slazené nápoje a limonády, které lidskému organimu nepřinášejí skutečnou výživovou hodnotu, a naopak zdraví a organismu spíše škodí.
Co se týče masa, podle vědců ze City University London by vyspělé země měly snížit spotřebu masa o 80 procent, aby zabránily ekologické katastrofě. Časopis Science dokonce loni v červnu uvedl článek, podle něhož společnosti produkující maso a mléko překonávají ve znečišťování životního prostředí i ropný průmysl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
