Zatím to byl pouze budoucí ministr zdravotnictví Válek, který má problém s vysvětlováním. Ne však ohledně původu svého majetku, ale s (ne)navrhovanými opatřeními v rámci boje proti pandemii.
Je v pořádku, když politik zbohatne na dotovaných solárních elektrárnách či jiných dotovaných obnovitelných zdrojích energie?Anketa
Nevysvětlil totiž absolutně nic.
Předseda STAN Rakušan to vidí jinak. Krok Michalika podle něj dokonce naznačuje novou kulturu na politické scéně. Odstoupení Michalika prý nebylo nutné, měl plnou podporu stranických kolegů. Svým rozhodnutím údajně nebude na novou vládu, která je vládou naděje, budoucnosti, vrhat stíny pochybností. Podle Rakušana je celospolečenská atmosféra důležitější než fakta samotná.
„Já považuji Věslava Michalika za člověka, který by byl ve vládě velkým přínosem. Ten resort by zvládl skvěle. Má obrovský rozhled v dané problematice, má obrovský přehled. A já si troufám říct, že ku prospěchu lidí v České republice k tomu, aby se náš průmysl posouval tím směrem, kam by se posouvat měl. Je to člověk, který je schopen vnímat trendy okolo nás a dívat se na to zároveň očima velkého praktika, který prošel všemi úrovněmi politického života,“ uvedl Rakušan na tiskové konferenci.
Takže od začátku
Věslav Michalik neodstupuje poprvé. Podobná situace nastala již v roce 2010. Tehdy měl být dvojkou na kandidátce TOP 09 a STAN, hned za Miroslavem Kalouskem, jenž uskupení do voleb ve středních Čechách vedl. Z kandidátky zmizel. Oficiálním důvodem bylo, že dne 1. října 2009 rozhodl Mezinárodní řídicí výbor projektu ELI o vybudování evropského střediska laserového výzkumu a jeho umístění v České republice, když Akademie věd již dříve vytipovala jako nejvhodnější místo Dolní Břežany, kde je starostou.
„Pan Michalik opustil kandidátku proto, že Břežany byly vybrány na mimořádný evropský projekt z oblasti vědy a výzkumu a on se chce věnovat jen tomu,“ uvedl k tématu lídr tehdejší kandidátky Miroslav Kalousek.
„Kalousek nad Michalikem držel dlouhé roky ochrannou ruku. Druhým, který čistil Michalikovu cestu, byl Petr Gazdík.“ To redakci řeklo hned několik straníků pod podmínkou zachování anonymity. Bojí se této trojky dodnes. „Vůbec s nimi nechci už nic mít společného. Michalik dělal bankéře, Kypr je klíčem ke všemu, jak se dostanete k penězům, pochopíte, co se dělo a pro koho,“ řekl nám zdroj s tím, že se o všem vědělo, ale nikdo se neptal. „Kalousek dokázal být ohromně, ohromně zákeřný, Petr Gazdík to uměl taky,“ uzavřel.
Nicméně podobně jako nyní se i tehdy v médiích objevily o Michalikovi nepříjemné informace.
Jste pro zavedení povinného očkování proti covidu-19?Anketa
O co tehdy šlo?
Michalik působil v pražské investiční bance CA IB Corporate Finance. Zhruba v roce 2004 měl spolu s Miroslavem Janstou na starosti jeden obchod. ČSOB v té době usilovala o to, aby jí byla Českou poštou prodloužena smlouva o pronájmy přepážek pro Poštovní spořitelnu. Sociální demokracii a celé České republice vládl Stanislav Gross. Pamětníci si jistě vzpomenou, že právě jemu byl blízký pražský právník Jansta. Obchod nakonec vláda posvětila. ČSOB byla spokojena a vyplatila za zprostředkování provizi.
Podle tehdejších mediálních výstupů byl Jansta oceněn provizí ve výši 100 milionů korun a CA IB dostala více než 200 milionů.
Lidovky.cz k tomu uvedly: „Většina těchto peněz vzápětí odešla na účet neprůhledné nizozemské společnosti Oets Holdings.“
V roce 2006 se celým případem začala zabývat protikorupční policie. Vzniklo totiž podezření, že provizní peníze skončily v cizině proto, že šly na úplatky pro politiky a úředníky. K obchodu měla výhrady také ČNB. Národní bance vadilo, že ČSOB nemá k výběru poradců (Jansta, CA IB) žádné dokumenty.
Hospodářské noviny zjistily, že se na vyšetřování podílel detektiv Milan Cícer. Toho v roce 2009 Miroslav Kalousek jmenoval šéfem odboru proti praní špinavých peněz. Vyšetřování bylo zřejmě kamsi založeno.
Pak nastal obrat. České úřady od zahraničních partnerů obdržely informace, že po několika transakcích v cizině se stamiliony za provize objevily opět v České republice.
„Jsou podezřelí, že jako jednatelé CA IB uzavřeli fiktivní komisionářskou smlouvu s nizozemskou společností OETS Holding na poradenské služby, na základě které zaúčtovali, ale do přiznání k dani z příjmů neoprávněně nezahrnuli fakturu na částku 238 milionů korun vystavenou pro ČSOB jako odběratele poradenských služeb, čímž neoprávněně snížili základ daně, a způsobili tak škodu ve výši nejméně 50 milionů korun,“ píše se v materiálu, jehož část Aktuálně.cz publikovalo.
Michalik po celou dobu tvrdil, že má svědomí čisté. Že k daňovému úniku nedošlo. Výsledky vyšetřování nejsou ve veřejných zdrojích dohledatelné. O kauze se po roce 2010 již nepsalo. Podle aktuálních informací bylo vše odloženo.
O jedenáct let později Michalik odstupuje znovu.
Jeho podnikání je i dnes zahaleno v mlze.
Když jsme se kauzou Věslava Michalika začali v ParlamentníchListech.cz zabývat a studovat portfolio jeho společností, vytvořili jsme si představu, co se zhruba dělo. Měli jsme domněnky. Domněnky bez důkazů. V průběhu času se nám všechny naše teorie potvrdily. Potvrdil je svými zmatenými vyjádřeními sám Michalik.
V účetních závěrkách a auditorských zprávách jeho společností Rodvinov Solar Energy a Solar Area se totiž objevily zvláštní půjčky z Kypru. Jednalo se o společnost Lowfield Investment Limited. Minimálně jedna půjčka nebyla ničím jištěna. Auditor také nezjistil přesnou výši úroků, ledabyle byla vedena splatnost. Kdo se v byznysu pohybuje, ví, že je to velmi nestandardní. Podle těchto indicií jsme nabyli dojmu, že společnost z Kypru musí mít k rodině Věslava Michalika silný a významný vztah.
Sám politik v první fázi jakoukoli návaznost na kyperskou společnost popřel.
V rozhovoru, který poskytl Lidovým novinám, dokonce řekl, že s Lowfieldem nikdy nepodnikal. To byla nepravdivá informace, byla to lež. Právě on do svých firem totiž půjčky z Kypru dostal. A nejednalo se o drobné. Rodvinov obdržel 36 175 932,21 koruny a Solar Area 71 770 310 korun.
Detailní pohled do útrob této firmy vydá redakce v pátek ráno jako hlavní zprávu dne.
Ing. Věslav Michalik, CSc.
Díky Michalikovu vyjádření ze čtvrtečního rána už stoprocentně víme, že kyperskou společnost ovládala jeho manželka Hana. Kde vzala peníze? Kde danila? Také na tom redakce pracuje.
Dalším osudovým krokem, který místopředseda Michalik udělal a který vzbudil naše pochyby, byl převod jeho energetických společností pod investiční fond VALOUR, jenž byl založen na konci roku 2016 a ve kterém měl zakladatelské akcie jeho partner a kamarád Petr Kincel.
Bude Pekarová Adamová lepší předsedkyní Sněmovny, než byl Vondráček?Anketa
Nicméně i po převodech firem, které provozovaly solární elektrárny, zůstali na vedoucích pozicích jeho příbuzní (manželka a děti).
Tušili jsme, že se Michalik majetku zcela nevzdal.
Potvrdilo se nám to díky veřejným informacím.
Šlo o to, že z investičního fondu se základním proměnným kapitálem VALOUR v roce 2018 obdržel 3,5 milionu korun. Vzhledem k tomu, že zakladatelské akcie drží Kincel s dalšími dvěma muži, na Michalika zřejmě „zbyly“ akcie investiční. Což Michalik pod tlakem nakonec přiznal.
Původně mlžil a mluvil o sobě, manželce a dalších investorech. Nakonec přiznal, že ve fondu společně vlastní celkem 96 procent.
Nejasností, a to v hodně nadneseném smyslu slova, kolem podnikání Věslava Michalika je mnohem více. Některé z nich se v médiích dosud neobjevily.
My je představíme průběžně.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: Tomáš A. Nový
