Už v prvním grafu, který udává poměry těch, kteří se k hoštění Ukrajinců ve své zemi stavějí pozitivně a negativně, se jedna země vymyká. Nejpozitivnější je přístup k uprchlíkům v Polsku, kde je podporuje 85 % dotázaných, následně v Maďarsku, kde je to o tři procenta méně. V Česku je podpora přibližně tříčtvrtinová, 73 %. Ovšem na Slovensku podporuje uprchlíky pouze 42 % dotázaných, naopak 52 % má k hoštění Ukrajinců negativní vztah.
Zdroj: Výzkum GLOBSEC
Podobné výsledky se pak vyskytují u otázky, zda by respondenti uprchlíky do své země vpustili. V Česku, Polsku i Maďarsku se toto číslo pohybuje okolo 90 %. Na Slovensku je to pouze 65 %.
Zdroj: Výzkum GLOBSEC
Kromě toho se think-tank ptal i na to, zda u respondentů došlo k ovlivnění jejich kvality života v důsledku ukrajinských uprchlíků. Asi už nepřekvapí, že pro uprchlíky nejhorší výsledky jsou opět na Slovensku, kde 29 % respondentů uvedlo, že uprchlíci jejich život ovlivnili negativně. Ovšem i v Česku bylo takovýchto odpovědí 20 %. Ve většině zemí převažoval názor, že uprchlíci život respondentů neovlivnili, v Polsku bylo nejvíce těch, jež příchod uprchlíků považovali za pozitivum.
Zdroj: Výzkum GLOBSEC
Zajímavá je ale i statistika ohledně pracovního trhu. V ní vede Česko, kde si 63 % lidí myslí, že je dobře, že Ukrajinci dělají práci, kterou nikdo jiný dělat nechce. V Polsku 52 %. Ovšem v Maďarsku a na Slovensku převažují ti, kdo tuto skutečnost za pozitivní nepovažují, přičemž na Slovensku jsou čísla vyrovnaná, ovšem v Maďarsku negativní vidění poměrně značně převládá.
Zdroj: Výzkum GLOBSEC
Neméně zajímavá je pak statistika, zda by měla být podpora pro uprchlíky snížena. Zatímco v Polsku a Maďarsku s tímto názorem nesouhlasí shodně 54 % respondetnů, v Česku vedou ti, kdo by Ukrajincům podporu snížili, byť těsně, v poměru 46 ku 44 procentům. A na Slovensku drtivě vedou ti, kdo by podporu snížili, plných 68 % se identifikuje s tímto názorem, pouhých 25 % nesouhlasí.
Nejvíce lidí by Ukrajincům dopřálo jazykové kurzy, naopak nejméně cestování hromadnou dopravou zadarmo a dotované nebo dokonce placené ubytování.
Zdroj: Výzkum GLOBSEC
Rozdíly mezi zeměmi může vysvětlovat i to, že v zemích se dle průzkumu velice liší odpověď na otázku „Kdo může za válku?“ V Polsku je situace jasná, 84 % respondentů obviňuje Rusko, 13 % neví, pouhé 1 % viní Ukrajinu a 3 % NATO/USA. V Česku je situace méně vyhraněná, ale obdobná, Rusko viní 72 %, 13 % NATO a USA, 10 % neví, 5 % Ukrajinu.
V Maďarsku je situace odlišná. Rusko tam jako viníka války vidí jen 43 % respondentů. 27 % si myslí, že za rozpoutání války mohou USA nebo NATO, 21 % neví a dle 9 % je viníkem samotná Ukrajina. Na Slovensku jsou výsledky velice podobné, shodné procento viní Rusko, ovšem pouze 11 % nemá jasno, zato plných 39 % odpovědělo, že konflikt je vinou USA či NATO.
Zdroj: Výzkum GLOBSEC
Pro všechny čtyři země má pak think-tank doporučení pro zachování pozitivního obrazu ukrajinských uprchlíků. Česko se prý má soustředit na malá města a vesnice, protože jejich obyvatelé budou nejvíce cítit, že jim uprchlíci změnili život. Starostové by prý měli starostem občanů naslouchat a řešit je ve spolupráci s místními a státními úřady. Kromě toho by se také měla věnovat ozornost sociálním médiím, protože jejich uživatelé nejvíce vnímají Ukrajince negativně. „Státní orgány tedy musí věnovat zvláštní pozornost nepravdám o uprchlících na těchto platformách a reagovat na ně, než se rozšíří,“ doporučuje GLOBSEC.
V Polsku se zase má vláda více soustředit na mladé, protože ti mají oproti zbytku populace k uprchlíkům méně pozitivní vztah. Do kampaní by tedy měla zapojit influencery. V Maďarsku by se vláda dle GLOBSECu měla zaměřit na pracující Ukrajince a Maďarům vysvětlovat, že dělají práce, které jiní nechtějí a že větší výběr daní je pozitivum. A mladé, kteří mají nejvíce za to, že by dávky Ukrajincům měli jít směrem dolů, přesvědčovat v on-line prostředí příběhy, jak mají Ukrajinci začínající znovu v nové zemi těžký život.
Na Slovensku, kde je vztah k Ukrajincům nejhorší, zvláště v příhraničních oblastech, by vláda měla starosty a respektované autority vybavit nástroji, zejména daty, aby tento pocit opadnul. Používány by měly být zejména statistiky kriminality. A „pozvednout hlas“ by měly slovenské celebrity, protože ty mají dle GLOBSECu největší šanci přesvědčit Slováky, kteří dle průzkumu nejvíce dají na názory svých přátel a známých.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
_635330511473257143.JPG&id=21652)
