Pokles ale pokračuje ve stavebních profesích a své dno stále hledají nábytkářské obory. Průměrná nezaměstnanost absolventů profesních oborů je 9,4) %, hůře si práci shánějí mladí pokrývači, klempíři nebo malíři, naopak prakticky každý nástrojař, elektromechanik nebo obráběč kovů okamžitě najde práci. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) předkládá aktuální analýzu řemesel.
Od roku 2005 je největší propad v oborech nábytkářských, kdy pokles absolventů činí již 70 %, přičemž pokles absolventů pokračuje. Stejně tak pokračuje pokles absolventů v oborech stavebních, ve srovnání s rokem 2005 je to o 39 %. Obory elektrotechnické, potravinářské nebo strojírenské sice vykazují od roku 2005 rovněž přibližně třetinový pokles, ale v posledních letech je již patrná opačná tendence a počty nových absolventů rostou.
Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu uvádí: „Příčinou dlouhodobého poklesu učňů je velká nabídka univerzálních škol s maturitou, obava z náročné manuální práce a přirozený demografický pokles. Růst vybraných oborů v poslední době je dán naopak tím, že mladí lidé vnímají možnost pracovat s novými technologiemi a vidí u svých vrstevníků v některých odvětvích zajímavé příjmy, ať již jako živnostníci nebo jako zaměstnanci. Je pravdou, že v některé profese jsou dnes placeny lépe, než absolventi vysokých škol.“
Jiří Vojtěch z oddělení analýz potřeb trhu práce a vzdělávání Národního ústavu pro vzdělávání potvrzuje, jednou z příčin poklesu počtu absolventů je demografický pokles, kterému nečelí pouze ČR, ale i další evropské země: „V 90. letech dosahoval populační ročník téměř 200 tisíc mladých lidí, v současné době jsme pod 100 tisíci a z hlediska prognózy dojde sice k mírnému nárůstu k 120 tisícům, ale poté se očekává opět pokles. Nicméně v tomto školním roce se počty žáků vstupujících do středního odborného vzdělávání již lehce zvýšily a v příštích deseti letech lze očekávat kontinuální růst.“
Analýza uvádí, že z pohledu konkrétních profesí je velký propad je truhlářů, čalouníků, trvale klesá i množství absolventů zednických, instalatérských, malířských a lakýrnických profesí. Naopak se stabilizoval propad u potravinářských a elektrikářských profesí a rostoucí tendence jsou v posledním roce ve většině strojírenských profesí. Specifický případ jsou absolventi kominických profesí, kteří v posledních deseti letech zejména díky povinným revizím narostli zcela zásadně a jejich počet stále roste.
Z pohledu podílů dnes strojírenství, elektrotechnické a stavební obory absorbují více jak 75 % všech absolventů učňovských oborů. Více jak 10 % pojme ročně zaujímají potravinářské obory. Největší propad od roku 2005 vidíme u oborů dřevařských, zcela mimořádný je pak pokles podílu absolventů v oborech textilních.
Analýza AMSP ČR přináší rovněž nejaktuálnější pohled na to, jak si mladí absolventi profesních oborů mají šanci najít zaměstnání. Na základě údajů o počtech absolventů, počtech nezaměstnaných a míře nezaměstnanosti v letech 2015, 2016 a 2017, vychází průměrná míra nezaměstnanosti absolventů učňovských škol 9,4 %, přičemž u stavebních profesí je to obvykle více jak 10 %, naopak u oborů strojních, elektrikářských, ale například i některých potravinářských je nezaměstnanost mladých pod 7 %.
Z pohledu rozložení řemeslníků v regionech převyšuje počet 100 tisíc vydaných živnostenských listů v živnosti řemeslné ve Středočeském kraji, Jihomoravském kraji a v Praze. Méně jak 50 tisíc vydaných živnostenských listův oblasti řemesle je naopak v Libereckém kraji, Pardubickém kraji a na Vysočině. Úplně nejméně řemeslníků je v Karlovarském kraji.
Zajímavý je v tomto kontextu i pohled Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) na nejvíce rostoucí skupiny povolání do roku 2020. NÚV očekává, v budoucnu budou v kurzu následující obory:
-
technici ve fyzikálních a průmyslových oborech
-
techničtí pracovníci obecně v oborech vědy a techniky
-
informatici
-
specialisté finanční, personální, v oblasti marketingu a řídící pracovníci
Jiří Vojtech z NÚV k tomu uvádí: „Očekávají se nová a náročnější povolání technického charakteru, ale také třeba pomocné profese v sofistikované formě. To je z pohledu vzdělávání důvodem požadavků na široce koncipovanou přípravu a získávání přenositelných dovedností.“ Karel Havlíček doplňuje: „Daleko více než v minulosti se bude klást požadavek na univerzálnější technické a profesní vzdělání se schopností rychle se překvalifikovat na podobný technický obor. Tím se nijak odborné znalosti nedegradují, jde jen o to, že absolventi musí získat širší přehled, technický pohled na problematiku a schopnost exaktně uvažovat. Podle požadavků trhu se poté přizpůsobí a hlubší znalosti a dovednosti si doplní.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
