Záznamy jsou součástí největší tuzemské nálezové databáze, ze které je pro načítání přímo v terénu uvolněno více jak 8 miliónů druhových pozorování. Aplikaci BioLog [1] i databázi [2] spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. S novou verzí aplikace přichází symbolicky na dnešní Světový den životního prostředí.

„Prostě jdete na houby, otevřete si mobil a podíváte se, jestli už v okolí někdo houby našel a zaznamenal. To samozřejmě přeháním, o nálezy hub se asi lidé podělit chtít nebudou. Ale třeba s pozorováním ptáků se jejich milovníci chlubí rádi,“ přibližuje funkci nové aplikace Karel Chobot, ředitel odboru monitoringu biodiverzity Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

Aplikace BioLog nově slouží i jako atlas výskytu druhů, umožňuje načítat a prohlížet v jakékoli uživatelem zvolené oblasti druhová pozorování za posledních 10 let. Data je možné prohlížet pomocí funkce Mé okolí. Jména druhů jsou v aplikaci propojena s panely Google, které shrnují základní informace a fotografie daného druhu. Pokud tedy nevíte, jaký druh si pod jménem představit, stačí kliknout na odkaz. Stav evidence pozorování daného druhu v rámci nálezové databáze je pak možné ověřit i pomocí tzv. karet druhů [2], jež shrnují ve formě síťových map rozšíření druhu v ČR, ale umožňují díky zpracování publikovaných atlasů rozšíření i srovnání s ostatními zdroji.
 
„Svá pozorování nám už veřejnost díky aplikaci zasílá tři roky. Nejčastěji se v záznamech objevují pěnkava obecná, káně lesní a ropucha obecná. Jsem zvědav, jestli rozšíření aplikace přispěje k tomu, že se počet lidí, kteří nám svá data budou zasílat, zvýší. Zatím jich je přes čtyři stovky. Byli bychom rádi, protože pro ochranu přírody mají význam i informace o výskytu zatím běžných druhů,“ vysvětluje Jan Zárybnický, ředitel odboru Informačního systému ochrany přírody AOPK ČR.

Nálezová databáze ochrany přírody obsahuje více než dvacet milionů údajů o přibližně 24 tisících druzích. Tři čtvrtiny tvoří záznamy rostlin, údaje o živočiších čtvrtinu, houby a lišejníky nepřesahují jedno procento. Většina záznamů pochází od expertů na jednotlivé skupiny organismů, nově se ale zapojují i laičtí milovníci přírody. Pro veřejnou správu je databáze základním zdrojem informací, k dispozici má nejen údaje o druzích chráněných či jinak významných, ale i běžných. Například o dvou druzích našich nejběžnějších žab – ropuše obecné a skokanu hnědém – je zde dohromady 69 tisíc záznamů.