Koniklec otevřený se v současnosti v České republice vyskytuje už jen na dvaceti lokalitách, především v CHKO České středohoří a na Doupovsku. Jeho celková populace se u nás odhaduje na přibližně 2000 jedinců.

„Koniklec otevřený doplácí na to, že se během posledního půlstoletí úplně změnilo obhospodařování krajiny. Vyhovovalo mu totiž, že pastva udržovala nízké trávníky podobné stepím. Bez ní krajina postupně zarůstá a koniklecům a dalším stepním druhům se v ní nedaří. Záchranný program počítá s péčí o jednotlivé lokality, aby se v nich zachovaly či obnovily vhodné životní podmínky pro tuto krásnou rostlinu,“ vysvětluje Petr Vít z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Díky práci dobrovolníků z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Zvoneček se v listopadu podařilo připravit další místo, kde by mohl koniklec znovu zakořenit. Na lokalitu nedaleko Prahy, kde byl tento druh naposledy zaznamenán v 60. letech 20. století, bylo vysazeno přibližně 100 mladých rostlin.

„Rostliny jsme rozmístili na několik míst s různými ekologickými podmínkami, abychom zjistili, kde se jim bude dařit nejlépe,“ vysvětluje Michal Kubelík z ČSOP Zvoneček. Přesné umístění lokality zůstává záměrně neveřejné, aby byla zajištěna maximální ochrana těchto vzácných rostlin.

Mladé rostliny pocházejí z ex situ kultivace v Zoologické a botanické zahradě města Plzně, která se specializuje na ochranu ohrožených druhů. „Použili jsme potomky rostlin z líšnické populace, která je dnes téměř na pokraji vyhynutí,“ upřesňuje Johana Hanzlíčková ze zoologické  a botanické zahrady. Právě s touto institucí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR na ex situ kultivaci konikleců otevřených pro okolí Prahy dlouhodobě spolupracuje.

Podstatná je i dlouhodobá péče o stanoviště. Místní ochranářský spolek je pravidelně udržuje. Napodobuje se zde přirozené narušování travního porostu, jež koniklec potřebuje k životu. To prospívá i dalším vzácným druhům, které jsou na podobné podmínky vázány.

„Koniklec otevřený  není  jediný druh, pro který jsme záchranný program připravili. Nyní jich běží již čtrnáct, díky nim se z naší přírody nevytratil třeba hvozdík písečný český, daří se zvyšovat počty syslů či  užovek stromových. Připravujeme další, evropský projekt PROSPECTIVE LIFE nám umožní věnovat péči širšímu spektru ohrožených druhů například včetně volně žijících opylovačů. Přinese na čtyři desítky nových záchranných programů, programů péče a regionálních akčních plánů,“ konstatuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR