K zimnímu spánku se sysli ukládají často už na sklonku léta. Zatímco některé samice usínají už v průběhu srpna, mláďata často až v říjnu. Během zimy se sysli neprobouzejí a potřebnou energii získávají jen z nashromážděného tuku. Na jaře tak obvykle váží až o třetinu méně než koncem léta. Nyní u nás sysli žijí na pouhých čtyřech desítkách míst.

„Sysel obecný patří mezi kriticky ohrožené, a tedy nejvíce chráněné druhy české přírody. V minulosti ho lidé pronásledovali a cíleně hubili jako zemědělského škůdce. Počty syslů klesaly také kvůli změnám v hospodaření v krajině. Ubylo tak míst, která by mohl samovolně osídlit. Sysla to dovedlo až na pokraj vyhubení,“ říká Tereza Brzobohatá z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která pro sysla koordinuje záchranný program.