AOPK ČR: Vlk sražený u Mladé Boleslavi přišel z Polska

16.05.2018 14:50

Genetické analýzy vlka, kterého v dubnu srazilo auto na D10 u Brodců poblíž Mladé Boleslavi, potvrdily, že zvíře pochází ze středoevropské nížinné populace.

AOPK ČR: Vlk sražený u Mladé Boleslavi přišel z Polska
Foto: red
Popisek: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Ta obývá nížiny Polska a severovýchodního Německa a v posledních letech se objevuje i v severních Čechách. Překvapením však bylo, že vlk pravděpodobně nepochází ze smečky, která se usadila v nedaleké CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, ale z Polska. Mohl tak na cestě k nám urazit značnou vzdálenost.

Vlk od Mladé Boleslavi nese variantu mitochondriální DNA označovanou jako w1, která je ve středoevropské nížinné populaci nejběžnější. Analýza třiceti jaderných oblastí nepotvrdila příbuznost se zvířaty, která byla až doposud analyzována ze smečky na Kokořínsku. Podobnost se nenašla ani s německými vlky, nejpodobnější genotypy byly nalezeny až v okolí národního parku Drawa v západním Polsku. Na určení detailů rodokmenu tohoto jedince dále spolupracují odborníci z České republiky s kolegy z Polska. Cílem je do analýz přidat genetickou informaci co největšího množství polských smeček.

Přesuny na vzdálenost stovek kilometrů nejsou u vlků výjimkou. Příkladem je samec sražený v loňském roce na dálnici D1, který přišel až z Karpat [1]. Oba případy mají společného jmenovatele, tedy přesun ze zdrojových populací v oblastech s velmi málo fragmentovanou krajinou do Čech s hustou dopravní infrastrukturou a malým množstvím přechodů pro zvířata. Tyto události dokládají problémy velkých savců v člověkem ovlivněné krajině.

Pavel Hulva, docent zoologie na PřF UK, uvedl: „Rozsáhlé databáze získané v rámci předchozích projektů nám umožňují srovnání genetických profilů s dalšími územími včetně Německa, Polska a Slovenska a studium původu jednotlivých vlků. Genový tok ze vzdálenějších populací je nutný pro udržení životaschopnosti smeček přežívajících roztroušeně v zalidněné krajině, což je v případě České republiky mimořádně důležité. Provedené analýzy ukazují, že populace v západní Evropěje je vlivem antropogenních změn málo početná a velmi rozdrobená. Vlk je jako nápadné zvíře dobře prozkoumán, problémy tohoto druhu jsou však jen vrcholem ledovce.“

„Takto rozsáhlá analýza je možná díky dlouholeté spolupráci nejen s kolegy ze sousedních zemí, ale také díky dobré komunikaci s  AOPK ČR, Hnutím DUHA i veřejností, která nás o podobných případech informuje,“ dodává Barbora Černá Bolfíková z České zemědělské univerzity.

Ladislav Pořízek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, ředitel Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, uvedl:
Samozřejmě jsem rád, že se s největší pravděpodobností nejednalo o zvíře z „naší“ kokořínské smečky. Je ale otázkou času, kdy na střet s autem doplatí i některý z místních vlků. Naše krajina je dopravními stavbami doslova protkaná a dálnice a velké silnice jsou pro zvířata velmi obtížně překročitelnou bariérou. Nehynou na nich jen vlci, ale i řada dalších i běžných druhů zvířat, a samozřejmě jsou tyto střety nebezpečné i pro člověka. Je potřeba šetrněji plánovat a upravovat dopravní sítě, aby naše silnice byly bezpečnější pro divoká zvířata i pro řidiče.“

Miroslav Kutal, expert na velké šelmy z Hnutí DUHA a Mendelovy univerzity v Brně, konstatoval:
Než byl vlk zabit u Mladé Boleslavi, urazil zřejmě stovky kilometrů. Vzdálenost od pravděpodobného místa původu jedince v severozápadním Polsku měří více než 300 kilometrů. Schopnost vlků přemisťovat se evropské kulturní krajině je značná, některé dálnice jsou však pro zvířata smrtelnou pastí. Tento a další případy usmrcení kriticky ohrožených druhů na silnicích nám tak alespoň pomáhají identifikovat kritické úseky našich silnic a dálnic. Děkujeme všem, kteří nám podobné případy hlásí.“

Analýzy provedl tým vědců, který se populační biologií vlka obecného ve střední Evropě dlouhodobě zabývá a nedávno publikoval rozsáhlou studii v Diversity and Distributions, prestižním mezinárodním časopise zaměřeném na biogeografii a ochranu přírody [2,3]. Analýzy proběhly pod vedením molekulárních ekologů Pavla Hulvy z Univerzity Karlovy a Ostravské univerzity, Barbory Černé Bolfíkové z České zemědělské univerzity a Kláry Janíkové z Ostravské univerzity.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

NPÚ: Výstava a mezinárodní kolokvium připomněly osobnost knížete Metternicha

9:22 NPÚ: Výstava a mezinárodní kolokvium připomněly osobnost knížete Metternicha

Výstavou a mezinárodním kolokviem o Metternichově vizi míru v prostorách Českých center ve Vídni pok…