Ta obývá nížiny Polska a severovýchodního Německa a v posledních letech se objevuje i v severních Čechách. Překvapením však bylo, že vlk pravděpodobně nepochází ze smečky, která se usadila v nedaleké CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, ale z Polska. Mohl tak na cestě k nám urazit značnou vzdálenost.

Vlk od Mladé Boleslavi nese variantu mitochondriální DNA označovanou jako w1, která je ve středoevropské nížinné populaci nejběžnější. Analýza třiceti jaderných oblastí nepotvrdila příbuznost se zvířaty, která byla až doposud analyzována ze smečky na Kokořínsku. Podobnost se nenašla ani s německými vlky, nejpodobnější genotypy byly nalezeny až v okolí národního parku Drawa v západním Polsku. Na určení detailů rodokmenu tohoto jedince dále spolupracují odborníci z České republiky s kolegy z Polska. Cílem je do analýz přidat genetickou informaci co největšího množství polských smeček.

Přesuny na vzdálenost stovek kilometrů nejsou u vlků výjimkou. Příkladem je samec sražený v loňském roce na dálnici D1, který přišel až z Karpat [1]. Oba případy mají společného jmenovatele, tedy přesun ze zdrojových populací v oblastech s velmi málo fragmentovanou krajinou do Čech s hustou dopravní infrastrukturou a malým množstvím přechodů pro zvířata. Tyto události dokládají problémy velkých savců v člověkem ovlivněné krajině.