Práci publikoval ve svém prvním srpnovém čísle prestižní časopis Nature, který tento výsledek dokonce umístil na titulní stranu. „Význam tohoto objevu umožní lepší pochopení vlastností vesmírné hmoty krátce po velkém třesku a tím i jejího dalšího vývoje,“ dodává doc. Michal Šumbera z Ústavu jaderné fyziky AV ČR.
Mikroskopické kapky nového stavu hmoty existující pouze při teplotách stotisíckrát vyšších, než je teplota slunečního jádra, byly poprvé pozorovány v roce 2005 ve srážkách těžkých jader v Brookhavenské národní laboratoři v USA. Nynější měření provedená tamtéž naznačují, že plazma tvořené silně interagujícími elementárními částicemi, kvarky a gluony má nejen prakticky nulové vnitřní tření, ale je možné jej roztočit na rychlost mnohonásobně větší, než lze pozorovat u nejsilnějších tornád nebo u velké červené skvrny na Jupiteru. Rychlost jeho otáčení výrazně předčí i dosavadní rekord, který dosud držely nanokapičky tekutého helia.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
