„Chováme se, jakoby se nás to vůbec netýkalo, ale to je velký omyl“ říká vedoucí studentské skupiny Michal Gregor, student prvního ročníku Fakulty logistiky a krizového řízení a uvádí příklady největších světových blackoutů posledních let: v červenci 2012 bylo dva dny bez proudu přes půl miliardy lidí v Indii, v srpnu 2005 přes sto miliónů v Indonésii. Výpadky se ale nevyhýbají ani tzv. vyspělým zemím: v roce 2003 zůstalo dva dny bez elektřiny skoro 60 miliónů Američanů – včetně obyvatel New Yorku, Bostonu, Filadelfie a dalších velkých měst. „Dnes se s úsměvem připomíná, že devět měsíců po výpadku se v postižené oblasti nebývale zvýšila porodnost, ale ona to žádná velká legrace nebyla – uvědomte si, že nefungovaly výtahy v mrakodrapech, stála veřejná doprava, protože stojany pohonných hmot jsou poháněny elektřinou, nemohli jste si nakoupit, protože v supermarketu se vám bez elektřiny ani neotevřou dveře a i kdyby, tak nefunguje pokladna. Nemluvě o tom, že nejspíš za pár dní nebudete mít peníze, protože nepůjdou bankomaty“ – vypočítává Michal Gregor, jak vypadá život moderního velkoměsta bez elektřiny.
Podle studentů je proto na místě, aby každá domácnost měla sestavený krizový plán, podle kterého se rodina bude v případě blackoutu řídit. Doma byste stále měli mít železnou zásobu potravin a pitné vody na jeden týden, základní léky a aspoň kanystr pohonných hmot pro případ, že budete muset jet do nemocnice.
Měli byste si pořídit rádio na baterie nebo na kliku a myslet například i na to, že při blackoutu nebudou fungovat bezpečnostní systémy, což by společně se zvýšeným rizikem zhroucení státní správy nepochybně přineslo i větší aktivitu zlodějů a dalších kriminálních živlů.
Že nejde o žádnou velkou fantazii, to potvrzují i velká cvičení, která se organizují i v České republice. Při posledním z nich v září loňského roku cvičily součinnost při rozsáhlém blackoutu stovky příslušníků záchranných složek, armády a pracovníků komunikačních a energetických firem ve východních Čechách. Tajemstvím není ani to, že v poslední době se i česká přenosová energetická soustava několikrát pohybovala na hraně svých možností – naposledy na jaře loňského roku, když náhlý mohutný nadbytek elektřiny ze severoněmeckých větrných elektráren ohrozil sítě v celé oblasti východu Německa, Polska a Česka.
Blackout je stav rozpadu energetické sítě, který může nastat z mnoha různých příčin. Obvykle to bývá porucha na rozvodném zařízení v nějakém důležitém uzlu (požár rozvodny, transformátoru) nebo přerušení nějaké páteřní linky přírodní (silný vítr, který pokácí stožáry, mokrý sníh, který pokácí stromy a ty spadnou do vedení) nebo člověkem způsobenou událostí (před pár lety loď na Rýnu přetrhla vedení svým vysokým stěžněm).
Rozpad sítě může nastat i vlivem nerovnováhy přísunu a odběru elektřiny – dnes často zmiňované nebezpečí tkví v tom, že větrné a solární zdroje mohou neregulovaně a hlavně naprosto nepředvídatelně zavalit přenosovou síť množstvím elektřiny, kterou zrovna v tu chvíli nikdo nepotřebuje a nemá kdo odebrat.
Naopak může nastat výpadek v době vysoké poptávky po elektřině, kdy náhle některý zdroj vypadne a proudu je nedostatek. Síť se přetíží, může nastat dominový efekt a postižené území může být velmi velké. Při největším známém blackoutu v červenci 2012 v Indii skončilo bez elektřiny 670 milionů lidí.
Náprava blackoutu:
Náprava blackoutu není jednoduchá, obvykle se využívá nějaký zdroj, který může nastartovat bez potřeby elektřiny – diesel, malá vodní turbína. Elektřina z ní se použije do budiče např. v generátoru uhelné elektrárny, a pak se postupně opatrně napojují další zdroje. Někdy v blackoutu mohou zůstat v provozu tzv. ostrovy – území zásobovaná z jednoho zdroje a nepropojená s okolní sítí.
Prevence:
Výstavba fázových transformátorů je zvláštním případem prevence, při které dochází k odvrácení nadbytečného množství proudu (proud se totiž neřídí obchodními kontrakty, ale Kirchhoffovými zákony). Tato varianta je v současné době předmětem jednání středoevropských zemí ohrožených přetížením sítí v důsledku mohutné výstavby větrných elektráren v Německu, pro jejichž proud ale nejsou vybudovány odpovídající přenosové tratě.
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tisková zpráva
