Akademie věd: Předsedkyně navštívila experimentální povodí na Šumavě

25.07.2018 7:34 | Zprávy

Větrovka a pevné boty, to byl „dress code“ výjezdu vedení Akademie věd na Šumavu. Organizoval ho Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, který sice patří k nejmenším (zaměstnává sotva třicítku vědců), ale zato výrazným ústavům. Nedávno zveřejnil alarmující studii o mikroplastech v pitné vodě, na kterou navázal úspěšný seminář v Poslanecké sněmovně ČR.

Akademie věd: Předsedkyně navštívila experimentální povodí na Šumavě
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

Voda a její nedostatek jsou v období letních měsíců natolik aktuální, že se předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová vydala na obhlídku experimentálních šumavských povodí. Na monitorovacích stanicích na Lizu ji doprovázel místopředseda Jan Řídký a čtyři členové Akademické rady.


Vedoucí Oddělení vodních zdrojů Miroslav Tesař s předsedkyní AV ČR na meteostanici na Lizu

Deštníky a trychtýře

Výlet začínal idylicky, na čemž měl zásluhu především vedoucí Oddělení vodních zdrojů Miroslav Tesař. Svůj odborný výklad o historii měření vody na českém území, které sahá do druhé poloviny 19. století, kdy začala být provozována síť pozorovacích objektů, prokládal originálními metaforami: „Koruny buků jsou jako trychtýře, koruny smrků jako deštníky.“ Od dob první republiky, kdy vodohospodáři ještě nic netušili o jednotné evropské metodice měření („jiná metoda, jiné výsledky“), se toho hodně změnilo. Výška vodní hladiny se dnes měří pomocí ultrazvukových čidel (limnigrafů), množství vody v půdě a rychlost vsakování se měří tenzometry a infiltrometry. Nechybí ani výparoměry a srážkoměry, přičemž srážky se sledují nejenom na volné ploše, ale také pod korunami stromů (ty jsou zpravidla o třetinu nižší než ty na volné ploše). Pomocí hydrochemického monitoringu probíhá také separace odtoku, což je odborný název pro sledování zdroje vody ve vodním toku (srážková voda, povrchová a podzemní voda) a jejího stáří. „V určitých případech jde v podstatě o princip vodovodní hadice, kdy „nová“ srážková voda vytlačuje do toku „starou“ vodu podzemní. Dodnes však není úplně jasné, která voda v danou chvíli odtéká první: Ta, co nově naprší, nebo ta stará voda?“ říká Tesař, podle nějž se do toho promítá více okolností, včetně intenzity deště.


Výpravy se zúčastnil i místopředseda Jan Řídký a členka Akademické rady Hana Sychrová

V té době se výprava přesouvala k dalším monitorovacím stanicím ve smrkovém a bukovém lese ve výšce zhruba 800 metrů nad mořem, kde se její členové dozvěděli, že mezi sledované veličiny patří i rychlost a směr větru, délka slunečního svitu a intenzita sluneční radiace, půdní teplota či výskyt mlhy. Usazené srážky z mlhy přitom na Šumavě tvoří jen zhruba 10 procent, v Krkonoších je to kolem 60 procent, a dnes již nikoho nepřekvapí, že koncentrace škodlivin v mlze je řádově vyšší než v klasických srážkách.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Tisková zpráva

Mgr. Jiří Růžička byl položen dotaz

komunisté

Když tu nechcete zpátky komunisty, nemyslíte, že byste se tak především měli zamyslet na tím, proč tu hrozí jejich návrat do sněmovny? Máte na to odpověď? Vyzývat k tomu, aby je lidé nevolili je podle mě k ničemu, přitom to v poslední době dělají snad všichni, kdo jsou nějak spřízněni z touto vládou...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Celní správa: Pravomoc celníků odebrat registrační značku stále efektivně napomáhá

22:33 Celní správa: Pravomoc celníků odebrat registrační značku stále efektivně napomáhá

Od začátku prázdnin příslušníci Celního úřadu v Liberci vybrali přes jeden milion korun na nedoplatc…