Ačkoli lze stopy po mikroplastech nalézt ve vzduchu, půdě, vodách, lidské potravě či u rostlin a živočichů, úroveň jejich koncentrace je podle zprávy velice nízká. Pokud však znečišťování bude probíhat stejným tempem jako doposud, situace se podle závěrů zprávy může velice rychle změnit. Mimoto je zapotřebí vzít v úvahu i limity soudobého výzkumu, a to zejména pokud jde o nanoplasty, které lze současnými metodami velice obtížně hodnotit a měřit.
Nová zpráva SAPEA, na které se podílela také Miroslava Smrčková-Dušková z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR (ZDE), je hodnotná i z hlediska svého interdisciplinárního přístupu – spolupracovali na ní vědci z technických, přírodovědných i společenskovědních oborů.
Více k tomuto tématu naleznete přímo na stánkách projektu SAPEA (ZDE), kde je k dispozici celé znění zprávy (v angličtině).
Projekt SAPEA funguje od roku 2016 jako vědecký poradní orgán Evropské komise, je součástí tzv. SAM – Scientific Advice Mechanism. Financován je z programu EU Horizon2020.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tisková zpráva
