„Je potřeba spolupracovat a spojovat lidi, kteří mají svoji vizi. A z mého oboru biochemie a experimentální botaniky vím, že čím jsou obory vzdálenější, tím je ta spolupráce těžší, ale zároveň přínosnější,“ řekla při podpisu v prostorách Akademie věd v Praze Eva Zažímalová.

„Já jsem evolucionista, věřím na spolupráci konkrétních lidí a přirozený průběh věcí,“ s úsměvem dodal rektor univerzity v Pardubicích Jiří Málek s tím, že je důležité, aby takové spolupráci nic nebránilo ani formálně.

V nové dohodě se tak obě instituce zavazují, že budou „společně přispívat ke zvyšování kvality a efektivity výzkumu a vývoje v České republice“ a spolupracovat na doktorských studijních programech. Smlouva upravuje, že ve vysokoškolském diplomu bude uveden název akademického pracoviště, které studenta školilo, či že u státní doktorské zkoušky bude mít spolupracující akademické pracoviště zastoupení v komisi.

Unikátní restaurátorská fakulta

Univerzitu v Pardubicích v současnosti tvoří sedm fakult a 130 studijních oborů, 8 000 studentů a více než 1000 zaměstnanců. Historie této instituce přitom sahá do roku 1945, kdy v pardubických chemických továrnách vznikla iniciativa založit vysokou školu – původně měla v názvu slovo „chemická“ a později „chemicko-technologická“. Kromě těchto tradičních oborů si tady dnes studenti můžou vybírat předměty z ekonomicko-správní oblasti či informatiky, ze zdravotnických studií, filozofie, dopravnictví, ale také restaurování.

Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová si posledně zmíněnou fakultu prohlédla osobně: je umístěná v nádherných historických prostorách v Litomyšli (včetně piaristického kláštera) a letos oslavuje pětadvacetileté výročí založení výuky restaurování. Nejmenší z fakult, která vznikla spojením soukromé a veřejné školy, má unikátní postavení v restaurování papíru. Restauruje se tam pergamen stejně jako papírové loutky a studenti, kteří podstupují individuální studium jak v oblasti umění, tak chemie, mají mezinárodní úspěchy.

„Výuka restaurování v Litomyšli vznikla počátkem 90. let z iniciativy majitele nakladatelství Paseka Ladislava Horáčka, takový projekt však bylo obtížné dlouhodobě financovat. Rádi jsme proto pomohli tuto tradici udržet a v roce 2005 jsme otevřeli pátou fakultu, administrativně to byl však poměrně náročný proces,” popsal vznik nové fakulty rektor Málek.

Nabízí se tak spolupráce s Ústavem anorganické chemie AV ČR, o kterém při podpisu smlouvy hovořila jeho někdejší ředitelka a členka Akademické rady Jana Bludská. Není to však zdaleka jediná oblast spolupráce mezi akademickými a univerzitními pracovišti. Blíží se například také podpis smlouvy s fakultou elektrotechniky a informatiky, ke které má zase blízko fyzik a místopředseda Akademie věd Jan Řídký, bývalý ředitel Fyzikálního ústavu.

Při podpisu smlouvy se probíraly i další plány na vzájemnou spolupráci, například projekty mobility a schémata na podporu studentských výměn.

Psali jsme:

Akademie věd ČR: Přední vědecké ústavy spojí síly ve výzkumu syntetických protilátek iBodies®

Akademie věd ČR uvolňuje po vzoru NASA zdarma svůj obsah

Akademie věd: Nízké platy i kritika rodičovství. S tím bojují vědci a vědkyně v Česku

AV ČR: Akademie V4 chtějí zvýšit úspěšnost vědců při získávání grantů

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.