Zhruba padesátičlenný tým pod vedením majora Ladislava Zajíčka si v Pyrenejích osvojil potřebné návyky pro létání v náročném prostředí. České hory nedosahují potřebných nadmořských výšek a vrcholky hor jsou navíc součástí chráněných krajinných oblastí. Vrtulníkáři si však tyto návyky potřebují osvojit a udržet zejména kvůli nasazení v operačních misích například v Afghánistánu, který je rovněž hornatý a dosahuje podobných hodnot nadmořské výšky.

„Piloti si zde vyzkoušeli nejen létání v mezních situacích, kdy motory ve vysokohorském prostředí při podstatně řidším vzduchu dosahují svého maxima, a na piloty jsou tak kladeny nejvyšší nároky. Jako velitel vidím přínos v tom, že tým táhne za jeden provaz, což je v reálném prostředí důležité. V České republice létáme v letových hladinách okolo 200 až 500 metrů nadmořské výšky, ovšem zde okolní hory poskytují až 3000 metrů. Takové podmínky u nás můžeme cvičit pouze na simulátorech,“ uvedl major Ladislav Zajíček.

Létání i v noci

Hlavními specifiky létání ve vysokých nadmořských výškách jsou řídký vzduch, horské vzdušné proudy, výkyvy teplot, nedostatek vhodných ploch pro přistání, nebezpečné povětrnostní jevy, které ovlivňují rozhodování pilota při provádění přistávacích manévrů a celkový průběh a bezpečnost letu. To vše přináší rizika, nicméně armádní piloti jsou cvičeni i na skutečné extrémy.