Arnika: Hračky pro děti, obsahující ftaláty? V Srbsku bohužel běžná hrozba

28.08.2020 15:16 | Zprávy

I v České republice se navzdory zákazu používání ftalátů v dětských hračkách a nedávnému zpřísnění souvisejících nařízení Evropské komise občas objeví zpráva, že byly tyto toxické látky nejen ve výrobcích pro děti zjištěny. V Srbsku je regulace ftalátů na výrazně nižší úrovni, což chce novým projektem změnit Arnika.

Arnika: Hračky pro děti, obsahující ftaláty? V Srbsku bohužel běžná hrozba
Foto: Richard Beneš
Popisek: Arnika

Cílem je podobný zákaz ftalátů, jaký se podařil v EU, a ochrana srbských spotřebitelů před nebezpečnými účinky těchto i dalších toxických látek. Stejně jako v Česku se bude usilovat také o prosazování práva na informace o toxických látkách a posilování role občanů v oblasti zlepšování chemické bezpečnosti.

Ftaláty se využívají především jako změkčovadla při výrobě plastů, zejména v hojně rozšířeném PVC. Kromě podlahových krytin se s nimi můžeme setkat i v hračkách pro děti, potiscích na oblečení, barvách, pesticidech, či kosmetice. V České republice byly právě v hračkách pro děti na základě prokázání jejich toxicity v roce 2001 ftaláty zakázány a Evropská Unie jejich užívání ve výrobě od července 2020 dále zpřísnila. “V Srbsku, podobně jako v dalších nečlenských státech EU, tomu tak ale bohužel zatím není. Přestože je tam zaveden kvalitní legislativní rámec pro regulaci chemických látek, v jeho praktickém naplňování zůstávají významné nedostatky včetně slabší regulace ftalátů. Chemická bezpečnost výrobků by přitom v dnešní společnosti měla být standardem. Proto spolupracujeme s nevládními organizacemi v Srbsku na prosazení stejného omezení ftalátů, jaké platí v EU,” říká vedoucí programu Arnika – Toxické látky a odpady, RNDr. Jindřich Petrlík.

Projekt finančně podpořený Ministerstvem zahraničních věcí ČR v rámci Programu transformační spolupráce TRANSITION si však klade za cíl mnohem komplexnější pomoc v řešení tohoto problému. Součástí projektových aktivit bude kromě samotných chemických analýz i průzkum trhu a kvality značení produktů. “Velkým problémem v Srbsku je, že u některých produktů není zřejmé třeba to, z jakých plastů jsou vyrobeny, což pak pochopitelně vede k otázkám, jaké látky se z nich mohou uvolňovat, když si s nimi například hrají děti anebo je v případě oděvů nosí na sobě,” vysvětluje Petrlík. Další částí projektu bude i analýza právních možností zapojení veřejnosti do rozhodování o chemické bezpečnosti v Srbsku a navržení kroků ke zlepšení srbským státním institucím. “Nemusí to tak vypadat, ale náš projekt pomůže i srbské státní správě, protože přinese řadu nových informací o toxických látkách ve výrobcích prodávaných v Srbsku,” dodává.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Ing. Marian Jurečka byl položen dotaz

Odvolání Okamury

Proč se neustále snažíte zařadit na program schůze nějaký bod, u něhož nemáte podpis ani poloviny všech poslanců? Jaký to má význam, když by pro něj pak nebylo ani dostatek hlasů? Nebo kolik hlasů je třeba potřeba k tomu, aby něco prošlo? V tomto případě třeba odvolání Okamury? Chápejte, já neříkám,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jihočeský kraj: Obchodní akademie Třeboň plánuje výstavbu nového domova mládeže

19:28 Jihočeský kraj: Obchodní akademie Třeboň plánuje výstavbu nového domova mládeže

Obchodní akademie, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Třeboň připravuje jednu z největ…