Za ním následují severočeské elektrárny v Počeradech, Prunéřově a Tušimicích, které vedou v emisích skleníkových plynů, plynů způsobujících kyselé srážky nebo rtuti. Naopak si polepšil výrobce polymerbetonu ACO Industries v Přibyslavi snížením emisí styrenu o 17 tun. Znečišťovatele v okolí bydliště si mohou lidé vyhledat na webu Arniky www.znecistovatele.cz.
Arnika sestavuje žebříčky čtrnáct let a vychází přitom z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede Ministerstvo životního prostředí. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. V roce 2017 data poskytlo celkem 1325 provozů, což je o 25 více oproti roku 2016.
Toxické látky v odpadech
V roce 2017 průmyslové provozy předaly mnohem více toxických látek v odpadech než dříve. Šlo hlavně o dioxiny, rtuť a hexachlorbenzen. „Ministerstvo životního prostředí by mělo velice bedlivě sledovat, co se s odpady obsahujícími dioxiny, hexachlorbenzen či rtuť děje. Jakýkoliv únik těchto látek do životního prostředí má dlouhodobé dopady na zdraví lidí a životní prostředí, obzvláště pokud se s nimi nakládá v blízkosti vodních toků či chovů domácích zvířat,“ upozorňuje RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika.
Dioxiny v odpadech
„Obrovsky narostlo množství dioxinů předaných v odpadech z metalurgie a spaloven odpadů,“ upřesnil Petrlík. Nejvíce dioxinů v odpadech vykázaly Třinecké železárny, celkem 164 g TEQ, které na druhé straně o třetinu snížily emise dioxinů do ovzduší. Historicky nejvyšší množství dioxinů v odpadech ohlásila také spalovna komunálních odpadů v Praze – Malešicích, a to téměř 27 g TEQ. Kovohutě Mníšek jsou za ní v těsném závěsu s 24 g TEQ.
„Množství dioxinů vykázané průmyslovými provozy v odpadech za rok 2017 odpovídá množství v již sanované ekologické zátěži ve Spolaně Neratovice, která platila za největší dioxinovou zátěž v Evropě,“ přiblížil Petrlík.
Rtuť v odpadech
Podobně tomu je v případě rtuti v odpadech. Po ukončení používání rtuti při výrobě chloru předal Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem více jak 130 tun rtuti v odpadech jiné firmě k uložení.
„Něco podobného nás čeká u Spolany Neratovice. Je důležité sledovat, kde takové množství toxické rtuti skončí. Znečištění životního prostředí rtutí reguluje mezinárodní Minamatská úmluva, kterou se od loňského roku řídí i Česká republika,“ řekl Petrlík.
Hexachlorbenzen v odpadech
Vysoké množství, téměř 447 tun hexachlorbenzenu předala v odpadech mimo svůj provoz jedna z firem v areálu ústecké chemičky CHS Epi. Hexachlorbenzen patří s dioxiny mezi perzistentní organické látky, které reguluje Stockholmská úmluva.
Emise škodlivin do ovzduší
Látky poškozující ozonovou vrstvu
Nejvíce těchto látek uniklo ze Spolany, která meziročně zvýšila úniky tzv. měkkých freonů. Naopak tvrdé freony vypustila do ovzduší PEPSICO CZ a stala se tak skokanem mezi pražskými znečišťovateli.
Skleníkové plyny
Množství skleníkových plynů se za poslední rok snížilo v důsledku nižších emisí u čtyř největších průmyslových zdrojů: – v elektráren Počerady, Prunéřov a Tušimice a kombinátu ve Vřesové. Každý z nich snížil emise oproti roku 2016 o cca 200 tisíc tun.
Styren
„K poklesu znečištění ovzduší potenciálně rakovinotvorným styrenem v roce 2017 došlo především díky snížení emisí z ACO Industries v Přibyslavi o 17 tun. Meziroční pokles nelze tentokrát přisuzovat možnému nižšímu počtu ohlašovatelů jako v předchozím roce,“ řekl Ing. Milan Havel z Arniky. Za rok 2015 totiž emise styrenu ohlásilo 86 podniků, za rok 2016 to bylo jen 52, za rok 2017 pak 54.
Celkové množství rakovinotvorných a reprotoxických látek vypuštěných z průmyslových zdrojů zůstalo na zhruba stejné úrovni. Emise látek škodících ozonosféře a vodním organismům nebo mutagenních látek se meziročně zvýšily. Emise skleníkových plynů a látek poškozujících hormonální systém člověka se naopak snížily.
V osmnácti aktuálních tabulkách dominují znečišťovatelé zejména z krajů Moravskoslezského, Ústeckého, Středočeského a z kraje Vysočina.
V letošním roce zveřejňuje žebříčky největších znečišťovatelů podle dat v IRZ spolek Arnika v rámci projektů „Teflon, Minamata, Stockholm a DDT veřejně“ podpořeného Ministerstvem životního prostředí a „Arnika Regional & International Support for a Toxic Free Future“ podpořeného nadací Global Greengrants Fund. Vytvoření internetové aplikace a tvorbu žebříčků také finančně podpořili individuální dárci Arniky, kterým patří dík nejen náš, ale i uživatelů webu Znečišťovatelé pod lupou www.znecistovatele.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
