Rozvoj snowboardingu pod taktovkou lyžařů

Aby se mohl snowboarding ucházet o své místo na olympiádě, bylo nutné jej nejdříve profesionalizovat. Koncem 80. let a začátkem 90. let se proto začaly konat první profesionální světové poháry a mistrovství světa. Snowboardisté se také začali sdružovat do organizací, jako byly například Severoamerická snowboardová asociace (NASA) a Federace pro organizaci snowboardingu v Evropě (SEA). Tyto organizace koordinovaly závody, spolupracovaly s novináři i sponzory a pečovaly o rozvoj snowboardingu. Na počátku 90. let se o snowboarding začala více zajímat i Mezinárodní lyžařská federace (FIS). Díky předchozím zkušenostem a silnému postavení začala FIS pořádat vlastní Světové snowboardingové poháry i národní soutěže. Lyžařská federace postupem času zastřešila snowboarding na celosvětové úrovni a byla to právě ona, kdo vyjednával s mezinárodním olympijským výborem o vstupu „prknařů“ na olympiádu.

Snowboarding se představuje v Lillehammeru 1994

Díky tlaku lyžařské federace se nakonec podařilo zařadit snowboarding jako ukázkový sport na olympijské hry v Lillehammeru v roce 1994. Jízda na prkně okamžitě získala velkou diváckou pozornost, a proto olympijský výbor už v roce 1995 rozhodl o oficiálním zařazení snowboardingu na další olympiádu. Protože s olympijským výborem jednala lyžařská federace, dostala výhradní právo pro nominace jezdců na olympiádu. „Monopol lyžařské federace se však mnoha snowboardistům, kteří byli organizovaní ve vlastní snowboardingové asociaci, nelíbil a těžce ho nesli. Ze snowboardingu se pod taktovkou lyžařů a jejich regulí vytratila pohodovost a radost z ničím neomezené jízdy. Hodně snowboardistů proto start na olympiádě vnitřně řešilo,“ dodává Milan Kubaczka, nadšený snowboardista a provozovatel jednoho z největších e-shopů se snowboardovým vybavením Blackcomb.cz.

První „snowboardová“ olympiáda v Naganu: Bojkot favorita na zlato