Budoucí pohled na evropskou migrační krizi z hlediska ekonomiky

30.07.2019 13:10 | Zprávy

autor: Tisková zpráva

V poslední dekádě Evropa přijala více než 5 miliónů migrantů. Jejich příliv se až do roku 2015 zvyšoval. Tehdy dosáhl maxima a začal klesat. Podle údajů serveru EuroZprávy.cz se počet lidí překračujících hranice snížil o 89% a v roce 2018 už jich bylo pouze asi 113 tisíc. Evropská komise oznamuje konec migrační krize šmahem a s takovou lehkostí, jako by se nikdy vlastně nestala.

Budoucí pohled na evropskou migrační krizi z hlediska ekonomiky

Foto: Repro Twitter Filippe Grandi
Popisek: Migrace - ilustrační foto

Je ale skutečně konec? A co máme dělat s migranty, kteří tu už jsou? A co s těmi, kteří stále hledají azyl na našem území? Jak se bude tento problém vyvíjet za 5, 10 nebo 20 let? Na tyto i jiné otázky se pokusíme najít odpověď.

Migrace není jen společenský, ale i ekonomický problém

Většině z nás se kulturní invaze ostatních národů nelíbí, a to i navzdory přívětivému postoji k migrantům, který propagují úřady. Například Švédsko je země s nejbenevolentnějšími imigračními pravidly a v roce 2015 přijalo 160 tisíc uprchlíků. Celková populace tohoto státu je pouhých 10 miliónů lidí, takže to je poměrně značné číslo.

Relativně vysoké procento původních obyvatel nese pohled na davy migrantů pochodující jejich ulicemi nelibě a vnímá je jako hrozbu pro švédský systém sociálního zabezpečení. Uprchlíci jsou považováni za přítěž pro daňové poplatníky, protože vláda neustále zvyšuje daně, aby rostoucí počet migrantů mohla umístit. Podle této zprávy je u migrantů čistý roční náklad na hlavu 74 000 švédských korun (8000 $).

Tato skutečnost měla při volbách ve Švédsku v roce 2018 za následek vysokou podporu krajní pravice. 17,6 % celkové populace podporovalo Švédské demokraty, což je oproti roku 2014 nárůst 4,7 %.

Sousední Finsko odmítlo přijmout migranty ve velkém a stát se tak novým Švédskem. V této zemi jich během roku 2015 našlo azyl pouze 32 000. Země má ale dvakrát méně obyvatel, kterých je asi 5 miliónů. Většina Finů měla obavy ze zvýšené kriminality, islamizace Finska a finančního úpadku. Bylo to dáno i tím, že Finsko bylo dlouho v recesi.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

+ ParlamentníListy.cz
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku

Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz

Článek obsahuje štítky

migrace , eknomika , migrační krize

Dá se nyní nějak zjistit, kdo z politiků využívá obecní bydlení?

Myslíte, že těch politiků jako Mrázová bude víc? A máte pro váš návrh, aby to, kdo z politiků využívá obecní byt bylo veřejné podporu u jiných stran? A nebylo by ještě lepší, kdyby se zásadně změnila kritéria pro přidělování takových bytů?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: