„Spolu s poklesem nákladů evidujeme zároveň úbytek pacientů se žloutenkou. Důvodem může být přetrvávající opatrnost lidí při společenských kontaktech po epidemii koronaviru a také osvojení si návyku na zvýšené hygienické požadavky a mytí a desinfekci zejména rukou,“ uvádí mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová.

V roce 2019 vynaložila ČPZP na léčbu žloutenky přibližně 207 milionů korun, zatímco o rok později to bylo zhruba 172 milionů korun. S diagnózou hepatitidy se před třemi lety léčilo 1 673 pacientů, pojištěnců ČPZP. V roce 2020 to bylo 1 388 pacientů a loni pak 1 324 pacientů, kteří jsou registrováni u této zdravotní pojišťovny.

„Žloutenka se přenáší zejména kontaktem. Léto a s ním spojené cestování je období, kdy bychom na ochranu před touto nemocí měli zvláště pamatovat. Po příchodu domů a zejména před jídlem je vždy nutné si umýt ruce. Pokud tak neučiníme, vystavujeme se hrozbě nákazy častější infekční žloutenky, virové hepatitidy A,“ upozorňuje mluvčí ČPZP.

Podle viru, který hepatitidu vyvolal a podle způsobu přenosu, závažnosti a možných následků rozeznáváme základní varianty A až E. Kromě akutní infekce mohou viry způsobit chronickou hepatitidu, která může vést až k cirhóze, selhání jater nebo rakovině jater. Nejrozšířenější jsou typy A, B a C, přičemž proti typům A a B se lze chránit očkováním.