ČSSZ: Musí čerství absolventi začít platit pojistné na sociální zabezpečení?

17.07.2018 16:29 | Zprávy

Čerství absolventi středních, vyšších a vysokých škol nebo jejich rodiče se odborníků správ sociálního zabezpečení často ptají, zda musí hned po ukončení studia začít platit pojistné na sociální zabezpečení. Odpověď na tuto otázku není univerzální, povinnost odvádět pojistné závisí na konkrétní situaci. Na vybraných příkladech z praxe to vysvětluje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

ČSSZ: Musí čerství absolventi začít platit pojistné na sociální zabezpečení?
Foto: ČSSZ
Popisek: Česká správa sociálního zabezpečení

Studium a jeho ukončení
Pokud student či absolvent nenastoupí do zaměstnání či nezačne podnikat, odvádět pojistné na sociální zabezpečení nemusí. Doba studia v období od 1. 1. 2010 ale není dobou důchodového pojištění ani tzv. dobou náhradní a nezapočítává se pro budoucí starobní důchod. Samotným ukončením studia tedy povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení též nevzniká. Rozhodujícím mezníkem pro odvod pojistného na sociální zabezpečení je podle zákona zahájení výdělečné činnosti, která založí účast na pojištění.

Student si může sám dobrovolně platit důchodové pojištění
Od dovršení 18. roku má však student či absolvent možnost přihlásit se na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění (ZDE), pokud si chce zajistit, aby se mu tato doba v budoucnu počítala pro starobní důchod. Měsíční pojistné hrazené v roce 2018 u osoby dobrovolně důchodově pojištěné činí minimálně 2 099 Kč. Za období studia je možné si dobrovolné důchodové pojištění doplatit zpětně i kdykoliv v budoucnu.

Nástup do zaměstnání
Když absolvent po ukončení studia nastoupí do zaměstnání, je povinen odvádět za něj pojistné na sociální zabezpečení jeho zaměstnavatel, který za zaměstnance plní i další povinnosti v sociálním zabezpečení – např. zasílá ČSSZ a OSSZ zákonem stanovené informace a doklady (např. evidenční list důchodového pojištění či podklady pro dávky nemocenského pojištění).
Zaměstnavatel však neodvádí pojistné na sociální zabezpečení, pokud jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu (jestliže příjem nebyl sjednán ve výši alespoň 2 500 Kč za kalendářní měsíc a ani takové výše nedosáhl), a činnost vykonávanou na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 Kč. Toto období se pak nepočítá do doby potřebné pro důchod a zaměstnanec není ani účasten nemocenského pojištění.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Radek Rozvoral byl položen dotaz

Ke zvýšení porodnosti

Zajímalo by mě, zda také jako strana nějak řešíte to, jak usnadnit rodičům, kteří se starají o malé děti to, aby mohli pracovat a zároveň se starat o děti, které se o sebe ještě sami postarat nedokážou? Tím myslím, když vám skončí rodičovská, protože i to je podle mě dost problém, který je ale polit...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hospodářská komora: Apelujeme na zajištění energetické bezpečnosti za konkurenceschopné ceny

11:27 Hospodářská komora: Apelujeme na zajištění energetické bezpečnosti za konkurenceschopné ceny

Hospodářská komora České republiky podporuje novou strategii Evropské unie na ukončení dovozu ruskýc…