V Česku v letech 2022–2024 realizovalo inovační aktivity 43 % podniků s 10 a více zaměstnanci, avšak míra inovací se výrazně liší podle velikosti firem. Zatímco mezi subjekty s 250 a více zaměstnanci inovovalo 77 % a u středně velkých 57 % firem, mezi subjekty do 50 zaměstnanců to bylo jen 36 %. Mezi nejvíce inovativní patřily, stejně jako v předchozích sledovaných obdobích, podniky v odvětvové sekci Informační a komunikační činnosti, kde své produkty nebo procesy inovovalo 70 % z nich. Pokud jde o regionální srovnání, nejvyšší podíl podniků s inovačními aktivitami byl zjištěn ve Zlínském kraji (48 %) a v Praze (47 %). Naopak nejnižší byl v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde své produkty nebo procesy inovovalo 33 %, resp. 29 % podniků.

„Firmy se v rámci svých inovačních aktivit více soustředily na inovace podnikových procesů, které v letech 2022–2024 zavedlo 38 procent podniků. Nový či podstatně zlepšený výrobek či službu na trh uvedlo 24 procent podniků, což představuje nejnižší podíl za posledních deset let,“ uvedl Marek Štampach z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. V třídění dle vlastnictví podíl produktově inovujících firem klesl mezi posledními sledovanými obdobími výrazněji u podniků pod zahraniční kontrolou (z 35 % na 28 %), než u podniků pod tuzemskou kontrolou (z 26 % na 23 %).   

Pozitivní dopady inovací se neomezují pouze na ekonomickou výkonnost či uvedení nových výrobků na trh. Téměř čtvrtina inovujících podniků uvedla, že jejich inovace přinesly environmentální přínosy pro zákazníky. Nejčastěji šlo o snížení spotřeby energie. Z pohledu podniků měly zavedené inovace nějaký pozitivní přínos pro životní prostředí dokonce v 37 % případů, nejčastěji opět v oblasti snižování energií.

České podniky nadále preferují vlastní vývoj inovací. Alespoň jednu produktovou inovaci si plně ve vlastní režii vyvinulo 69 % inovujících firem. Polovina produktově inovujících spolupracovala na vývoji nových nebo podstatně zlepšených výrobků nebo služeb s externími partnery, nejčastěji s dodavateli či v rámci podnikových skupin. Spolupráce s akademickou sférou zůstává méně častá. „S vysokými školami či veřejnými výzkumnými organizacemi spolupracovalo při vývoji nových produktů 14 procent produktově inovujících podniků a pouze dvě procenta si u těchto institucí vývoj zadala,“ říká Václav Sojka z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.