Práce je součástí celoevropského projektu, jehož cílem je uzavření jaderného palivového cyklu. Jinými slovy, zpracování jaderného odpadu ze štěpných reaktorů, které umožní jeho opakované využití a razantně zkrátí dobu, po kterou bude radioaktivní odpad v hlubinném úložišti představovat riziko pro životní prostředí.

„Radiotoxicita vyhořelého jaderného paliva samovolně klesne na úroveň uranové rudy, z které bylo palivo vyrobeno, za zhruba 300 tisíc let. Současná metoda přepracování odpadu PUREX sice zkracuje tuto dobu na 10 tisíc let, což však není dostatečné. V rámci našeho projektu pracujeme na koncepci Partitioning and Transmutation (Separace a transmutace), která by toto období zkrátila na přibližně 300 let. Zjednodušeně řečeno jde o to, že z odpadu extrahujeme složky s vysokou radioaktivitou a delšími poločasy přeměny, které se mohou dále využít, anebo transmutovat na prvky stabilní či s krátkým poločasem přeměny,“ vysvětluje Petr Distler. Díky tomu se objem odpadu výrazně zmenší a zároveň tak šetříme i přírodní zdroje. A jedním dechem dodává, že úspěch ve vědě vyžaduje i spolupráci: „Mezi naše nejbližší spolupracovníky patří kolegové na University of Reading a Northumbria University z Velké Británie.“