Práce je součástí celoevropského projektu, jehož cílem je uzavření jaderného palivového cyklu. Jinými slovy, zpracování jaderného odpadu ze štěpných reaktorů, které umožní jeho opakované využití a razantně zkrátí dobu, po kterou bude radioaktivní odpad v hlubinném úložišti představovat riziko pro životní prostředí.
„Radiotoxicita vyhořelého jaderného paliva samovolně klesne na úroveň uranové rudy, z které bylo palivo vyrobeno, za zhruba 300 tisíc let. Současná metoda přepracování odpadu PUREX sice zkracuje tuto dobu na 10 tisíc let, což však není dostatečné. V rámci našeho projektu pracujeme na koncepci Partitioning and Transmutation (Separace a transmutace), která by toto období zkrátila na přibližně 300 let. Zjednodušeně řečeno jde o to, že z odpadu extrahujeme složky s vysokou radioaktivitou a delšími poločasy přeměny, které se mohou dále využít, anebo transmutovat na prvky stabilní či s krátkým poločasem přeměny,“ vysvětluje Petr Distler. Díky tomu se objem odpadu výrazně zmenší a zároveň tak šetříme i přírodní zdroje. A jedním dechem dodává, že úspěch ve vědě vyžaduje i spolupráci: „Mezi naše nejbližší spolupracovníky patří kolegové na University of Reading a Northumbria University z Velké Británie.“
Petr Distler se tímto tématem zabývá od prvního ročníku svého bakalářského studia oboru jaderné chemie. O tom, jaký obor chtěl studovat, věděl už od druhého ročníku gymnázia, kdy na FJFI navštívil akci pro studenty středních škol Fyzikální týden (nyní Týden vědy na Jaderce). Vzhledem k jeho zájmu o tento obor a účastem v různých soutěžích včetně Chemické olympiády se již v počátcích svého studia začal věnovat i vědecké práci a vybral si právě výzkum týkající se přepracování jaderného paliva. Na toto téma tak postupně zpracovával bakalářskou, diplomovou i už zmíněnou disertační práci. Získal za ni také různá ocenění, například 1. místo v soutěži České nukleární společnosti a ÚJV Řež o nejlepší disertační práci (2017) nebo Ocenění Nadace Preciosa za vynikající disertační práci (2017). Jednu z cen mezinárodní úrovně, za 1. místo v Becquerel Prize for Nuclear, mu v červnu 2018 dokonce osobně předával laureát Nobelovy ceny za chemii z roku 2016 prof. Jean-Pierre Sauvage na francouzské ambasádě za přítomnosti dalších dvou francouzských nobelistů.
Kromě vědecké práce a výuky na katedře jaderné chemie FJFI Petr Distler také učí chemii na osmiletém Gymnáziu Altis na Praze 10. Evidentně je i dobrý učitel, o čemž svědčí i diplom Zlaté křídy za vedení cvičení k předmětu Fyzikální chemie 2 v minulém akademickém roce, který získal na základě hodnocení výuky studenty. „Upravil jsem cvičení tak, aby aktivní byli studenti a ne já. Takže nyní studenti pracují ve skupinách, vždy si jeden člen skupiny připraví příklad a vysvětlí ho ostatním, mají čas na diskusi a ke konci řešení daného příkladu si pokládají dotazy mezi skupinami, aby si prověřili, zda studované problematice opravdu rozumí. Jde o princip skupinové, často i kooperativní výuky a na základě zpětné vazby to vypadá, že studentům tento přístup vyhovuje,“ dodává Petr Distler s tím, že podobné principy aplikuje i ve výuce na gymnáziu. Vedle své vědecké a pedagogické činnosti se Petr Distler věnuje také propagaci vědy v rámci nejrůznějších akcí. V Chemické olympiádě je jedním z recenzentů úloh a každoročně vede studenty zapojené do soutěže Středoškolské odborné činnosti (SOČ).
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 94 studijních programů a v rámci nich 575 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2018 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4500 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 101. – 150. místě, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 151. – 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. – 250. místě, v oblasti „Electrical and Electronic Engineering“ na 201. – 250. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. – 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. – 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture/Built Environment“ na 151. – 200. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 220. místě. V celkovém hodnocení university je ČVUT na 491. – 500. příčce v meziročním srovnání a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete ZDE.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
