Odborníci tuto situaci přirovnávají k problému Y2K z roku 2000. Americký úřad pro vnitřní bezpečnost, centrum pro kybernetickou bezpečnost, ale dokonce i mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) již vydaly varování. Na vědce z ČVUT se již obrátily první české subjekty s otázkami na možnosti testování a ověření jejich zařízení. Právě oni mají sami zkušenosti s vývojem tzv. navigací, vyvinuli několik vlastních přijímačů systému GPS, ale i ruského systému GLONASS, evropského Galileo a i dalších. Na českém, evropském, ale i mezinárodním poli družicové a rádiové navigace působí více než 40 let. A tak díky svému vybavení a zkušenostem již několik přijímačů na tuto situaci testovali a veřejnost uklidňují.

Odborníci vysvětlují, že informace o čase je životně důležitá pro samotnou funkci systému GPS. Určení polohy probíhá právě přes velmi přesné měření času. V signálu, který družice systému GPS vysílají na Zemi a přijímače pouze pasivně přijímají, je, kromě mnoha dalších přesných časových údajů, obsažený i 10 bitový čítač počtu týdnů. Z něj přijímač vypočítává nejhrubší údaj o čase navázaný i na mezinárodní čas (UTC), aktuální týden od pomyslného počátku času systému GPS v roce 1980.  Vždy po 1024 týdnech ale tzv. přeteče a z čísla 1023 se změní opět na nulu. Tato situace nastává vždy po necelých 20 letech. Tento stav si mohou některé přijímače, u nichž toto nebylo zcela domyšleno a ošetřeno, interpretovat jako návrat času o dvacet, či i čtyřicet let zpět. Před dvaceti lety, v roce 1999, k takové situaci došlo, ale, vzhledem k tehdejšímu menšímu rozšíření přijímačů, chyba nezpůsobila žádné velké potíže.