ČVUT: Otec prvního českého jaderného reaktoru, profesor Čestmír Šimáně, by se dnes dožil sta let

09.05.2019 18:23

Československo bylo jednou z prvních zemí, které se rozhodly využít jaderné štěpení k výrobě elektřiny.

ČVUT: Otec prvního českého jaderného reaktoru, profesor Čestmír Šimáně, by se dnes dožil sta let
Foto: ČVUT
Popisek: ČVUT, logo.

Takzvaný mírový jaderný program začal v roce 1955 založením Ústavu jaderné fysiky ČSAV v Řeži a zahájením výuky jaderné fyziky a inženýrství na nově vzniklé fakultě – dnes jde o Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze (FJFI). Jednou z nejdůležitějších osob oboru a hybatelem dění byl otec prvního československého jaderného reaktoru, prof. Čestmír Šimáně. Ten by se 9. května 2019 dožil sta let, zemřel ve věku 93 let 26. července 2012.

„Profesor Čestmír Šimáně je úzce spojen také s naší fakultou, kam nastoupil v roce 1964. V letech 1967 až 1972 byl jejím děkanem a posléze zde působil jako vědecký pracovník, a to až do roku 2003,“ říká prof. Igor Jex, stávající děkan FJFI.

Čestmír Šimáně se narodil 9. května 1919 v Opavě, Vysokou školu technickou dr. Edvarda Beneše v Brně, kde souběžně studoval obory fyzika a matematika, absolvoval kvůli válečnému přerušení až v roce 1946. Za války byl nuceně nasazený v Poldině huti v Chomutově, a právě v té době si přečetl knihu Vladimíra Majera Radiochemie, vydanou v roce 1942, která probudila jeho zájem o štěpné reakce. Ten pak rozvinul v letech 1947 až 1949, kdy byl na dvou studijních pobytech v Paříži na College de France v Laboratoři jaderné chemie profesora Fréderica Joliota-Curie, držitele Nobelovy ceny za chemii (tu obdržel se svou ženou Irene Joliot-Curie – dcerou Marie Curie – v roce 1935 za syntézu nových radionuklidů).

V roce 1948 nastoupil Čestmír Šimáně do Ústavu pro atomovou fyziku založeného Českou akademií věd a umění a vedeného profesorem Václavem Petržílkou jako jeho první zaměstnanec. Zde vybudoval pracoviště v Hostivaři, které bylo vybaveno elektrostatickým urychlovačem protonů a deuteronů. V roce 1953 byl jmenován ředitelem tohoto ústavu, který přešel pod nově založenou Československou akademii věd jako laboratoř jaderné fyziky. Od roku 1954 do poloviny roku 1955 byl rovněž ředitelem Fyzikálního ústavu Akademie věd.

Štěpný reaktor se rozběhl na staveništi

V roce 1954 nabídl Sovětský svaz pomoc s rozvojem jaderných oborů a nabídl dodávku reaktorů a urychlovačů. Pro nově budované pracoviště v Řeži dodal Sovětský svaz štěpný reaktor a urychlovač. Vše šlo velmi rychle a reaktor dosáhl takzvaného kritického stavu, tedy okamžiku, kdy pracuje vlastní silou a nepotřebuje vnější zdroj částic, 24. září 1957. Jen zhruba deset zemí na světě to zvládlo dříve. Stavební práce v Řeži přitom byly dokončeny až v roce 1960, takže reaktor tehdy fungoval v podstatě na staveništi.

V letech 1961–64 působil Čestmír Šimáně jako ředitel divize v Mezinárodní atomové agentuře. Po návratu do Prahy byl jmenován profesorem užité a jaderné fyziky na Fakultě technické a jaderné fyziky (dnes Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská) Českého vysokého učení technického v Praze, kde vedl katedru jaderných reaktorů. Na této fakultě byl posléze v roce 1967 jmenován děkanem a tuto funkci vykonával až do roku 1972.

V roce 1973 byl zvolen místoředitelem Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy, kde zůstal do roku 1977. Jeho posledním působištěm byla Laboratoř mikrotronu FJFI, která v roce 2003 přešla pod ÚJF AV ČR.

„Za klíčové oblasti pro rozvoj jaderných věd považoval prof. Čestmír Šimáně mezinárodní spolupráci a výchovu nových odborníků,“ uvedl při připomínce výročí na půdě FJFI Vladimír Wagner z katedry fyziky. Právě těmto oblastem se profesor Čestmír Šimáně dlouhodobě věnoval.

Jaderná věda a technika ho zcela pohltila a i na sklonku života pracoval na urychlovačích částic. Až do své smrti si uchoval zdravý rozum a veselého ducha. Svou poslední publikaci vydal jen krátce před svým skonem v roce 2012.

Studentská vědecká konference Šimáně

Výzkum prováděný v rámci bakalářských, diplomových či jiných vědeckých pracích, přednášky pozvaných hostů zaměřené na materiály, jadernou energetiku a využití ionizujícího záření, ale i historii jaderných věd v Československu, či na práci prof. Šimáně – to je hlavní náplň tradiční studentské vědecké konference Šimáně. Ve dnech 30. až 31. května 2019 ji v Atriu FJFI pořádá katedra jaderných reaktorů FJFI (KJR).

„Konference Šimáně nabízí skvělý vhled do aktuálního dění a vývoje v oblasti jaderných a souvisejících věd a jsme rádi, že vedle studentů a pracovníků FJFI je o ni velký zájem i z dalších univerzit a pracovišť,“ vysvětluje Martin Ševeček z pořádající KJR.

Vedle přednášek si účastníci mohou vybrat z několika exkurzí, mezi nimiž nechybí návštěva školního štěpného reaktoru VR-1 v Troji, tokamaku Golem, ale i vybraných pracovišť ÚJV Řež, UJP Praha. Organizátoři vítají zájemce z řad akademické i neakademické obce, účast na konferenci je zdarma.

Více informací o programu a registraci lze najít na webu ZDE

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) se orientuje zejména na výzkum a moderní výuku v přírodních vědách fyzikálních a chemických, v matematice, informatice a jejich aplikacích v technických vědách i v inženýrské praxi. Dlouhodobě vykazuje fakulta mimořádně vysoký vědecký výkon, chce být přírodovědným a výzkumným centrem ČVUT a jeho oporou ve snaze zařadit se mezi přední světové technické univerzity. Dokladem je počet publikací, kterých fakulta v roce 2018 vydala 1841, tedy nejvíc v rámci ČVUT. Podle bodového hodnocení je pak fakulta v rámci univerzity na třetím místě.
Fakulta patří v rámci univerzity k těm menším a také k mladším – byla založena v roce 1955 jako jedna ze součástí československého jaderného programu. I díky ní patří Česká republika v oblasti jaderného výzkumu ke světovým špičkám. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 16 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 169 studijních programů a v rámci nich 480 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil více než 4 700 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT mezi 531. – 540. místem a na 9. pozici v regionálním hodnocení pro Evropu a Asii. V rámci hodnocení pro „Civil and Structural Engineering” je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 201. – 250. místě, „Computer Science and Information” na 251. – 300. místě, „Electrical and Electronic Engineering“ na 201. – 250. pozici. V oblasti „Mathematics“ na 301. – 350 místě, „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 283. příčce, „Architecture/Built Environment“ na 150. – 200. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT v Praze na 256. místě. Více informací najdete ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Agentura ochrany přírody a krajiny: 25 milionů záznamů o rozšíření rostlin a živočichů v České republice

8:24 Agentura ochrany přírody a krajiny: 25 milionů záznamů o rozšíření rostlin a živočichů v České republice

Najdete je na jednom místě - v Nálezové databázi ochrany přírody.