Z řad lídrů evropských zemí se čím dál více ozývá, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem je potřeba jednat. K jednání vyzval například belgický premiér Bart De Wever, ochotu vyjednávat projevuje i novopečený premiér Maďarska Péter Magyar. K jednání na úrovni Evropské unie pak vyzývá i italská premiérka Meloniová. A že je nutné najít osobu vyjednavače, který bude vyjednávat jménem Evropské unie.

Anketa

Prospělo prezidentství Donalda Trumpa světu?

Rozhodně ano

15%

Spíše ano

64%

Spíše ne

8%

Rozhodně ne

10%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 1793 lidí

V této roli se diskutovalo již o několika jménech. Zmíněn byl například bývalý italský premiér Mario Draghi nebo bývalá německá kancléřka Angela Markelová. Z ruské strany byl navržen taktéž bývalý německý kancléř, Gerhard Schroeder. Naopak hned bylo zavrženo jméno Kaji Kallasové, vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci.

Skloňuje se ale jméno finského prezidenta Alexandra Stubba. Toho jako vyslance či mluvčího podporuje například právě Meloniová. Svou ochotu Stubb vyjádřil v nedávném rozhovoru pro Neue Zürcher Zeitung.

Otázce, zda bude Stubb jmenován, se věnuje i bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec. Nicméně odmítá, že by to znamenalo, že se Evropská unie otevřela diplomacii. „Je otázka, jestli roli, kterou mu přiřklo duo blondýn (von der Leyenová a Kallasová – pozn. red.) v čele EK nakonec sám neodmítne. Jeho úkolem nemá být hledání kompromisů, přijatelných pro všechny strany konfliktu. Je předurčen k tomu, aby striktním a dogmatickým trváním na pro Rusko nepřijatelných podmínkách jakákoliv diplomatická jednání v zárodku znemožnil. Evropská komise totiž od počátku hledala jediné. Vhodnou, mediálně ‚prodatelnou‘ figurku, schopnou s přiměřenou arogancí předkládat vedení Ruské federace stále dokola podmínky, za nichž je EK ochotna přijmout její bezpodmínečnou kapitulaci,“ upozorňuje Štefec.

Zde je záhodno zmínit připomínku německého vojenského analytika Rolanda Poppa, který ze Stubbova rozhovoru vybral jeho tvrzení, že v prosinci ztráceli Rusové tři vojáky na každého ukrajinského, a nyní tvrdí, že je to dokonce osm za jednoho. Tedy že Stubb je šiřitel ukrajinské propagandy.

"Im Dezember lag das Verhältnis bei den Opfern bei eins zu drei – auf einen Ukrainer kamen drei Russen; jetzt ist es eins zu acht."

Der finnische Präsident Stubb letzte Woche in der NZZ. Für die Akten.https://t.co/6jPV9XL4ax

— Roland Popp (@RoPoppZurich) June 14, 2026

Štefec pak poukazuje i na to, že se velvyslanci Velké Británie, Francie a Německa pokusili sejít s ruským ministrem zahraničí Lavrovem. „Ostřílený diplomat, který přesně věděl, o co jde, je odmítl přijmout. Místo sebe poslal na jednání podřízeného, náměstka Galuzina, jemuž poté Casey, de Riviere a Lamsdorff hodinu a půl servírovali výsledky o den dříve proběhlého londýnského jednání jejich nejvyšších nadřízených s Volodymyrem Zelenským,“ poznamenal Štefec, podle kterého měla schůzka sloužit akorát k tomu, aby se vyvolal dojem, že situace je závažná a že Rusko jejich návrhy nemůže odmítnout.

Psali jsme:

• Zelenskyj přijel do Londýna a začal diktovat podmínky

„Jaké podmínky pánové hodlali ruskému ministru zahraničí předložit? Prvním je okamžité ukončení všech vojenských akcí Ruska proti Ukrajině. Druhým je okamžité uzavření příměří podél linie současné fronty. Třetím je bezpodmínečný souhlas Ruska s rozmístěním vojsk Francie, Anglie, Německa a dalších armád spolku ochotných idiotů na Ukrajině. Čtvrtým je souhlas Ruska, že mu nebudou vrácena žádná Západem zmrazená aktiva, dokud Ukrajině nevyplatí Západem stanovené válečné reparace, a konečně pátým je jeho souhlas s členstvím Ukrajiny v EU i NATO,“ popisuje pak Štefec, co mělo být Lavrovovi předloženo. A dodává, že to bude i limit toho, za jakou hranici nebude moci Stubb zajít.

Anketa

Myslíte si, že jsou ženy v České republice utlačované muži?

Jsou

3%

Nejsou

95%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 954 lidí

Bezpečnostní analytik pak připomíná, že předložení ultimáta je symbolickým vyhlášením války. „Je jasné, že tuto skutečnost si obě strany, jak vrcholoví zástupci oněch tří zmíněných zemí, tak Sergej Lavrov (a tudíž i Vladimír Putin), velmi dobře uvědomují. I proto schůzku, která v konečném důsledku skončila diplomatickou fackou zúčastněným velvyslancům zemí EU, ruská strana oficiálně nekomentovala,“ vysvětluje Štefec s tím, že údajná snaha o diplomacii je ze strany EU ve skutečnosti snahou o eskalaci. K tomu pak přispívá i zveličování vojenských úspěchů Ukrajiny, které mají vyvolat zdání, že Rusko prohrává a že Putin nemá jinou možnost, než podmínky Západu přijmout.

„Prudké vyostření této fáze hybridní války, vedené západními politiky nejen proti Rusku, ale i proti vlastnímu obyvatelstvu, má jeden jediný cíl. Posílit obraz Ruska jako hrozby a zdroje všeho zla mezi propagandou zpitomělým obyvatelstvem a zvýšit tak jeho ochotu nechat se v zájmu osvědčené ‚válečné‘ metody odvracení blížícího se politického, ekonomického a sociálního krachu evropských zemí zmasakrovat v nadcházející válce,“ nebere si servítky analytik. Podle něho by za normálních okolností nebylo cesty zpět, ale do situace zasahuje několik faktorů, které dávají naději, že k velkému konfliktu nedojde.

Jedná se jednak o to, že Ruská federace má jaderné zbraně. A také, že Donald Trump signalizuje, že se do konfliktu nehodlá nechat zatáhnout. Odmítavý postoj má dle Štefce k válce v Evropě i Čína. „Čtvrtým faktorem, sice úmyslně přehlíženým, ale rozhodně ne zanedbatelným, je postoj prudce rostoucí muslimské populace západních zemí k nápadu ‚bílých sáhibů‘ vést válku. Odmítnutí se jí zúčastnit je více než jisté a jeho forma může být hodně drastická,“ poukazuje pak Štefec na málo zmiňovaný aspekt masivní migrace.

„Čekali jsme jisté uvolnění, dostalo se nám eskalace, která nás přivedla na samotný okraj války. Pokud Rusko vydrží sociálně a ekonomicky (což se mu viditelně daří), vydrží i vojensky a bude schopno odpovědět na útok z naší strany, tj. ze strany evropské části NATO, drtivým jaderným úderem. Vlhké fantazie velitele německé ‚Luftwaffe‘ o rozbombardování Ruska, kterou včera prezentovala německá i česká média, v tomto kontextu působí ještě směšněji než svého času vytahování jistého Hermanna Göringa,“ komentuje pak bezpečnostní expert.

A na závěr vyzývá: „Věřme, že rozum a tlak skutečných mocností, nikoliv těch, nabízejících Evropě jakási směšná jaderná paraplátka, nakonec převáží a hlavním evropským podněcovatelům války se dostane zasloužené ‚odměny‘. Doufejme jen, že ne té jaderné. Už jen proto, že k nim sami patříme.“

Psali jsme:

Víc peněz a kariérní postup. Zelenskyj láká další muže do armády

Hádka o banderovcích otrávila občany Polska. A ti se projevili

Tusk má obavy kvůli ,,banderovcům”

Zelenskyj přijel do Londýna a začal diktovat podmínky