Skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) vedená doc. Martinem Saskou během této doby v jejich vývoji významně pokročila: ty současné se dokáží v interiérech objektů pohybovat autonomně po předem určené bezpečné trase a přitom reagovat na neočekávané překážky. Jde o světově unikátní projekt pod názvem Dronument, kdy technologie zaznamenává vzácné historické hodnoty a pomáhá památkářům při jejich restaurování.

Skupina spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejenom o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti,“ vysvětluje doc. Martin Saska technologický posun, který je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let v rámci jeho přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Drony se ve službách památkářů dostanou i do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou kopule, balkony, sochy, vitráže a další objekty, u kterých je ze země vidět jen přední část a k jejichž prozkoumání by bylo jinak potřeba stavět lešení či dopravit vysokozdvižnou plošinu. Ta se často na místo ani nedostane kvůli stísněným prostorám.

Posun v kvalitě obrazu konstatuje i památkář Milan Škobrtal z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci, který s Multirobotickou skupinou z FEL ČVUT spolupracuje. „Pro dobrý snímek zpravidla potřebujete dlouhý expoziční čas. Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy,“ říká památkář, který metodu považuje za perspektivní především při mapování rozměrných a špatně dostupných prostor, jako jsou chrámy a zámecké sály.